Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.

Trump v reakci na prohlášení Hamásu na své sociální síti Truth Social uvedl, že je přesvědčen, že Hamás je připraven na trvalý mír, a vyzval Izrael k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy. Trump později zveřejnil krátké video, v němž jmenovitě poděkoval Kataru, Turecku, Saúdské Arábii, Egyptu a Jordánsku za pomoc při prosazování jeho mírových snah. „Se všemi bude jednáno spravedlivě,“ dodal Trump v závěru videa.

Na odpověď Hamásu již také reagovaly Katar a Egypt, tedy země, které jsou spolu se Spojenými státy prostředníky nepřímých vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem.

Závazek Hamásu musí být bez odkladů naplněn, napsal Macron na síti X. Francie se podle něj bude na snaze o dosažení míru podílet. Podle britského premiéra Starmera je nyní příležitost zastavit boje, navrátit rukojmí domů a dostat humanitární pomoc k těm, kteří ji zoufale potřebují. Británie bude spolu se svými partnery podporovat další jednání směřující k udržitelnému míru jak pro Izraelce, tak pro Palestince, uvedl Starmer na X. Macron i Starmer ocenili Trumpovo úsilí o dosažení míru. „Rukojmí musí být propuštěni. Hamás se musí odzbrojit. Boje musí okamžitě přestat. K tomu všemu musí dojít velice rychle,“ napsal na X německý kancléř Merz. Nyní je podle něj po dvou letech války nejlepší příležitost k míru.

La libération de tous les otages détenus et le cessez-le-feu à Gaza sont à portée de main !

L’engagement du Hamas doit être suivi d’effet sans plus tarder.

Nous avons maintenant la possibilité d’avancer de manière décisive vers la paix.…

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) October 3, 2025

Katar odpověď hnutí Hamás uvítal a oznámil, že již zahájil koordinaci s Egyptem a USA s cílem pokračovat v jednání o Trumpově plánu, píše agentura Reuters s odvoláním na katarské ministerstvo zahraničí. Egypt věří v pozitivní vývoj a bude s dalšími arabskými státy, USA a evropskými státy usilovat o dosažení trvalého příměří v Pásmu Gazy. Podle Reuters to uvedlo egyptské ministerstvo zahraničí v reakci na odpověď Hamásu.

Generální tajemník OSN António Guterres podle AFP v reakci na odpověď Hamásu všechny strany vyzval, aby využily příležitosti k ukončení „tragického konfliktu“ v Pásmu Gazy.

Aktualizováno

Tusk: Ruské provokace vůči Polsku jsou už téměř každodenní

Politika

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Hamás dále v prohlášení uvedl, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, „na základě palestinského národního konsenzu a podpory arabských a islámských zemí“. O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně. Prohlášení nicméně nezmiňuje odzbrojení hnutí.

Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ní by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem. V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.

Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.

„Všichni vědí, že něco nejde. Pak se objeví někdo, kdo to neví, a udělá to,“ zní výrok připisovaný Albertu Einsteinovi. Teď jej znovu dokazuje nový výzkum publikovaný ve vědecké databázi arXiv.

Jeho autoři (díky počítačové analýze) zhodnotili přes 28 milionů vědeckých článků z let 1971 až 2021 ve 146 oborech. A dospěli k zajímavému závěru: nováčci ve vědě přinášejí převratné inovace.

Za nováčka považovali takového vědce, který se jako autor ve vědecké publikaci vyskytl poprvé. Vědecké výzkumy obvykle nedělají jednotlivci, ale celé týmy, takže výzkumné vědecké práce mívají více tvůrců. Proto nová studie přihlížela k tomu, kolik nováčků se vyskytlo v seznamu autorů.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Enjoy

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Josef Tuček

Přečíst článek

Byli „chytřejší“ než jejich předchůdci

Jak se dá posoudit význam vědecké práce? Autoři studie porovnali množství citací odborného článku v textech pozdějších autorů. To je kritérium, které ukazuje, jak moc konkrétní práce ovlivnila další vývoj a výzkum: čím byla významnější, tím více vědců na její výsledky navázalo, a tím více ji tedy citovali ve vlastních odborných publikacích.

Autoři nové studie považovali za převratné takové odborné práce, které byly citovány více, než články, na něž se práce sama odkazovala. Nový článek tedy například vyvrátil zavedenou teorii a nabídl novou, a proto je nyní citován častěji než zdroje, z nichž vycházel. (Znovu připomeňme, že takový rozbor mohl zvládnout jen počítačový program nastavený na jasné a měřitelné ukazatele. Lidé by se z takové mravenčí práce zbláznili.)

Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory

Money

Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.

Josef Tuček

Přečíst článek

Míň loajality, víc svobody

„Týmy s vyšším podílem začínajících autorů mají tendenci být převratnější,“ shrnuje výsledky nové studie její spoluautor  Raiyan Abdul Baten, který mimo jiné působí jako počítačový vědec na Univerzitě Jižní Floridy. „Začínající vědci mají menší loajalitu k převládajícím předpokladům a mohou si dovolit větší intelektuální svobodu,“ dodal Baten.

Analýza ukázala jasný vzorec: s rostoucím podílem nováčků v týmu rostla i převratnost a inovativnost výsledné publikace. Nejvyšších hodnot dosahovaly práce, kde celý tým tvořili začátečníci. Ale vysoké skóre měly i týmy, kde byli nováčci spojeni se zkušenými kolegy, kteří již v minulosti publikovali přelomové výsledky. „Napříč velikostí týmů, desetiletími a obory jsme zjistili, že jsou tyto výsledky přesvědčivé,“ tvrdí Baten.

Proč? Autoři nynější studie se domnívají, že začínající vědci se liší od zkušenějších, kteří si už na některé zaběhnuté stereotypy zvykli a je pro ně někdy obtížné přijmout radikálně nové předpoklady. Zato vědci na počátku kariéry dokážou být otevřenější novým myšlenkám a více riskovat s experimentálními přístupy. Studie také zjistila, že začátečníci citují atypičtější a méně známé práce. Neboli vycházejí z nekonvenčnějších předpokladů.

Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí

Enjoy

Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Měl Einstein pravdu?

Nové poznatky samozřejmě neznamenají, že nápady mají jenom mladí vědci. Navzdory jinému tvrzení již zmíněného Alberta Einsteina, který také řekl: „Člověk, který ve vědě na nic velkého nepřišel do věku třiceti let, už na nic ani nepřijde.“

Citovaná studie z databáze arXiv se zaměřovala na začátečníky, jiné nastavení by lépe popsalo i roli starších vědců. Ta nabývá na významu třeba při experimentálním ověřování teoretických předpokladů, kdy už začnou být zapotřebí velké laboratoře a týmy odborníků. Někdo musí práci řídit či koordinovat, a to zpravidla nebývá badatel chvilku po škole. Vědcům trvá, než se na takový post vypracují. A i v této roli mohou vědě prospět vlastními novými nápady.

Nicméně poznatek o významu neotřelých nápadů a o vhodnosti zapojení jejich mladých nositelů do pracovních skupin určitě neplatí jenom ve vědě, i když právě v ní se dá dobře měřit.

Morálka nade vše: čtvrtina lidí neporuší pravidla, ani když jim nehrozí trest

Enjoy

Dodržujete stanovená pravidla? Možná je lepší se radši neptat. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že asi čtvrtina lidí se pravidly řídí vždycky, i když se jim to nevyplatí. Naopak asi pětina lidí je ochotna pravidla porušit, ačkoli jim při tom hrozí téměř jistý trest. Porušují tak základní teoretické představy o člověku, který se chová racionálně, aby maximalizoval vlastní užitek.

Josef Tuček

Přečíst článek