Reklama

Lubomír Lízal: Řešení závislosti na ruském plynu? Přestaňme ho využívat na výrobu elektřiny

Ekonom Lubomír Lízal
Michaela Szkanderová/Newstream
Stanislav Šulc

Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.

Reklama

ČNB podle očekávání zvýšila včera základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu a sazby jsou nyní nejvyšší od roku 2021. Jaký to je krok z pohledu trhu?

Jedním slovem to byl krok konzervativní. Ale je pochopitelný vzhledem k výrazné nejistotě, která panuje. Byl to takový minimální nutný krok.

ČNB takto zvyšuje sazby již delší dobu, ale inflace stále roste, bude to mít nějaký skutečný dopad?

Z dlouhodobého hlediska ano. Ale v této situaci má hlavní dopad vnější vývoj. Jednoduše řečeno: jde o to, jestli a kdy skončí válka a zda se umoudří růst cen plynu a dalších komodit. Aktuální kroky ČNB umožňují dobře reagovat na další vývoj. Pokud by sazby zvyšovali rychleji, hrozilo by, že by je banka musela zase snížit.

Hlavní budova České národní banky

ČNB krotí „inflační vír“, zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.

Přečíst článek

Reklama

Krátce po oznámení onoho zvýšení koruna mírně klesla. To tedy indikuje, že minimálně část trhu počítala s ještě výraznějším zvýšení, že?

Přesně tak. Jak jsem říkal, půl procenta bylo minimum, s čím trh počítal, očekávání bylo někde mezi tím a 0,75 procenta.

Takže i to naznačuje, že ČNB na jaře se zvyšováním ještě neskončila.

Jde samozřejmě o spekulaci, ale řekl bych to tak, že je vidět, že ČNB nevsadila na jednorázové výrazné zvýšení, ale spíše na pozvolné zvyšování v souladu s tím, co bude potřeba.

Inflace u nás rostla dříve než v EU

Kroky ČNB jsou motivované rostoucí inflací, která již překročila 10procentní hranici. V posledních dnech vycházejí údaje o inflaci v dalších evropských zemích, které jsou také vysoké, ale stále výrazně nižší než v Česku. A to přesto, že ECB se sazbami nehýbe. Čím to je?

U nás jde o mix vnějších a vnitřních vlivů. Ty vnější jsou již mnohokrát popsané, jde o růst cen komodit, energií a narušené dodavatelské řetězce. Ale než začaly růst ceny v důsledku těchto problémů, projevovaly se již problémy doma. Inflace se tak u nás zvedala dříve a byla hnaná domácím trhem práce. Chyběli a stále chybějí pracovníci, k tomu se přidávají loňské a předloňské vládní výdaje, obojí působí výrazně proinflačně.

Zeptám se asi až příliš laicky. Dnešní inflace je tedy výsledkem i toho, že předchozí vláda během pandemie zasypala firmy penězi, aby nepropouštěly, čímž nemohla proběhnout klasická krize, která má ale do určité míry očistný efekt na trh?

Přesně tak. Tehdy se jednalo o plošnou pomoc, a ne jen pro ty, kteří ji potřebovali. Stát nevybral spoustu peněz i od těch, kteří je mohli zaplatit. Z ekonomického hlediska bylo dále například nesmyslné přidávat peníze státním zaměstnancům a důchodcům, kteří mají zajištěné stabilní příjmy bez ohledu na situaci v ekonomice.

Inflace, ilustrační foto

Válka zvýší v Česku inflaci a zpomalí růst, to je jisté, míní ekonomové

Míra ekonomického dopadu ruské invaze na Ukrajinu se bude odvíjet od rozsahu a doby trvání konfliktů. Další nárůst inflace a zpomalení růstu je ale podle oslovených analytiků jistý. „Pokud ale válka skončí do konce roku čeká nás růst, možná i přes čtyři procenta," míní analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Přečíst článek

Problémy na trhu práce by teoreticky mohla proměnit migrační vlna, která nyní do Česka míří. Je pravděpodobné, že se příliv lidí projeví v ekonomice pozitivně?

Myslím, že by se to mohlo projevit pozitivně v tom smyslu, že zmizí tlaky na trhu práce. Mimochodem již na konci loňského roku jsem v jednom rozhovoru říkal, že nejlepším protiinflačním opatřením by bylo rozvolnění vízové politiky státu. Na druhou stranu tato migrační vlna má jiný charakter, než by měla ta standardní. Přichází daleko více žen, přičemž v „normální“ vlně pracovníků přicházejí většinou muži, kteří míří do továren nebo na stavby. Ale domnívám se, že efekt bude i tak pozitivní a zmíněné tlaky se sníží.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok uvedl, že pro letošek je docela dobře možné, že růst české ekonomiky bude nulový. Co předpovídáte pro letošek české ekonomice vy?

V tuto chvíli se to opravdu velmi špatně predikuje. Jen když si spočítáte, kolik stojí ročně dovoz energetických surovin, tak ve standardních cenách to činí nějakých 130 miliard korun ročně. Nyní stojí suroviny dvojnásobek, najednou to je nějakých 260 miliard, což jsou přibližně dvě procenta HDP, která jdou okamžitě do minusu. Jen tento účetní jev s růstem zamává. A to nepočítáme další vlivy, které výsledek negativně ovlivní.

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Hrozí nejhlubší propad životní úrovně lidí v ČR za třicet let

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok dnes v Otázkách Václava Moravce uvedl, že letos očekává stagnaci české ekonomiky při propadu reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let. V historii novodobé ČR těžko hledat rok, kdy by životní úroveň lidí poklesla tolik, jak má klesnout letos.

Přečíst článek

Když se na to podíváme z jiné strany, tak někteří ekonomové České národní bance vyčítají, že zvyšováním sazeb se jí inflaci snížit nedaří a zároveň podsekávají ekonomický růst. A ten nerůst přiznává i guvernér Rusnok. Není to tedy potvrzení, že kritici měli pravdu?

Úlohou ČNB není zajišťovat růst ekonomiky. Navíc není pravda, že zvyšování sazeb podsekl růst. U nás byl přehřátý trh práce a jestli měl někdo kritizovat ČNB, tak to mělo být obráceně – za to, že dlouho nic nedělala. Zpětný pohled ukazuje, že zvýšení, ke kterému došlo loni v létě, mělo nastat už na jaře a mělo být razantnější. Navíc v důsledku rozhazování peněz za předchozí vlády bylo jen otázkou času, kdy se to propíše do celkové inflace.

Na stagflaci lze reagovat vysokými sazbami a investicemi

Hrozí v důsledku aktuální situace recese?

Hrozí nám recese zapříčiněná nedostatkem vstupů. Ta už hrozila s tím, jak se během pandemie narušily dodavatelské řetězce, a nyní ona hrozba v souvislosti s válkou na Ukrajině ještě narostla. Ukrajina byla dodavatelem celé řady komodit zásadních pro tuzemskou výrobu, ať už jde o kabely nebo neon, bez kterého nevyrobíte čipy, a je toho mnohem více a ty problémy u nás i jinde v Evropě se ještě více prohloubí.

Tak ale s tím ani vláda, ani ČNB asi moc nenadělají.

To neudělají. Ta pozice je dost nezáviděníhodná. Řešit mohou skutečně jen ty vnitřní problémy, tedy zejména přehřátý trh práce, tam ty sazby smysl dávají. Také platí, že kdyby vláda dokázala zajistit dodávky energií, tak aby jejich ceny pro koncové spotřebitele nerostly tak prudce, to by také inflaci snížilo a v důsledku by byly nižší i úrokové sazby. Jiná věc je, jak fungovat ve stagflaci, která tu hrozí. Odpovědí na ni jsou právě vysoké sazby a správná vládní politika, tedy výdaje do investic. Což vzhledem ke stavu státního rozpočtu půjde dost těžko.

K tomu asi navíc mnoho vůle u této vlády nebude.

To asi nebude, ale opravdu to bude téměř jediná věc, kterou budou moci udělat. Podle aktuálních prognóz zatím nejsou vyhlídky na ekonomické zpomalení, které by vedlo k ochlazení na trhu práce. Zatím je stále velký tlak na růst mezd, to by se změnilo až ve chvíli, kdy by se firmy začaly dostávat do problémů. Tomu se přitom nejspíš nelze vyhnout, protože zejména v menších firmách se musejí začít projevovat nákladové šoky spojené zejména s energiemi. Pokud mají marže deset dvacet procent a energie jim vyrostou na dvojnásobek, tak se mohou s maržemi dostat do záporu.

Vrátí se do smluv inflační doložky?

Je pravda, že jsem se bavil s několika podnikateli a ptal jsem se na možnost zvyšovat ceny v závislosti na růst cen energií a inflace. Vrátí se inflační doložky?

Dřív samozřejmě tyto inflační doložky byly standardní součástí smluv. Nyní to tak zatím není, protože za sebou máme dlouhé období inflace do dvou procent, a při ní to nikdo neřešil. Ale teď bude inflace až nějakých 15 procent namísto cílených dvou, což je zásadní rozdíl a je to těžké na plánování. Problémy můžou nastat u velkých zakázek, které se musí soutěžit na cenu. Tam už by ty inflační doložky měly být, protože u takových zakázek hrozí i nedokončení stavby.

Inflace nemůže růst donekonečna tímto tempem. Kdy se podle vás zastaví?

Do začátku války to vypadalo, že inflace u nás poroste do letošního léta. Já si nemyslím, že by se v důsledku války onen vrchol posunul nějak zásadně, ale kloním se k tomu, že půjde o dlouhotrvající jev. Tedy nejprve to vypadalo, že bude vrchol nějakých 12 či 13 procent a pak to začne klesat, teď se domnívám, že inflace vyroste třeba až k 15 procentům, kde setrvá klidně i rok, jak budou dopady zdražování postupně probublávat ekonomikou. A zase platí, že finální scénář určí válka. Když skončí relativně brzy, tak může stále ještě nastat první varianta. Pokud se ale povleče a zejména, pokud Západ povede s Ruskem nějaké tahanice o suroviny, tak bude druhý scénář nevyhnutelný. A pak by byla nejspíš byla nevyhnutelná i recese.

Jiří Nouza

Šéf svazu stavebníků Nouza: Ocel či dřevo už nezlevní. Investoři si připlatí

Hlavním problémem českého stavebnictví není nedostatek ukrajinských dělníků. Je jím extrémní zdražení surovin a energií. Ceny materiálů se už nikdy nevrátí na původní úroveň, říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. O stavební zákon se ještě povede bitva, ministr Ivan Bartoš podle něj svými změnami spíše vytváří nejistotu a zmatek. 

Přečíst článek

Green Deal vycházel ze správné úvahy, výsledek je ale katastrofa

Právě plyn je v současnosti zásadní téma. Co by Česko mohlo reálně dělat, kdyby opravdu přestaly dodávky ruského plynu?

Zásobníky jsou sice poloprázdné, ale do léta by to mělo vydržet. Co se týče potenciálních alternativ, tak zkapalněný plyn je jednak dražší, jednak nemá vybudovanou infrastrukturu, což je mnohem větší problém než ta vyšší cena.

Takže to nemá řešení.

Řešením oné závislosti na ruském plynu je přestat plyn využívat na výrobu elektrické energie. Vrátit se k uhlí a jádru. Pak by to nemusel být takový problém. Ale Němci zatím odstavili tři jaderné elektrárny a snad do Vánoc chtějí odstavit další tři. Pokud to nastane, Evropu to zabije. Je to složité, politicky asi pro ně problematické, ale bylo by to řešení.

Čímž jsme u tématu Green Dealu. Již panuje konsenzus nad tím, že aktuální situace původní dohody de facto hodila do koše?

Na počátku byla strategická úvaha, že Evropa je příliš závislá na energetických surovinách ze zahraničí. Z toho vyšla strategie, která vlastně říká, že Evropa není závislá na všech surovinách ze zahraničí, ale je závislá na plynu, tedy na komoditě, která je nejméně nahraditelná. Ta úvaha na začátku byla správná, ale provedení má katastrofální dopady.

Lubomír Lízal

Vystudoval programování na ČVUT a v doktorandském programu ekonomii na Univerzitě Karlově. V letech 2011 až 2017 byl členem bankovní rady ČNB. Do loňského roku byl šéfem tuzemské pobočky Expobank. Byl ředitelem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Působil jako rektor Anglo-American University, kde v současnosti učí, dále je docentem na ČVUT.

Robert Habeck

Dalibor Martínek: Co bude, až Putin vypne plyn? Políbíme prsten Němcům

Sledujte německého ministra hospodářství Roberta Habecka. Stal se z něj hrdina podobný legendárnímu Jean-Paulu Belmondovi. Chvilku je tady, pak zase tam, hasí jeden průšvih za druhým. Tedy, vlastně hasí jediný, ale klíčový průšvih. Plyn. V Arábii dojednával kontrakty zkapalněného plynu, který by nahradil ten ruský. Začátkem března dohodl výstavbu terminálu v severoněmeckém Brunsbüttelu nedaleko Hamburku.

Přečíst článek

Vývojáři společnosti Kaspersky Lab

Západ otálí se sankcemi vůči Kaspersky Lab. Bojí se tvrdého kyberútoku, píše Wall Street Journal

Ruská softwarová společnost Kaspersky Lab vyvinula jeden z nejčastěji využívaných antivirů světa. Využívá jej zhruba 400 milionů uživatelů po celém světě. Produkty ruské společnosti jsou v hledáčku tajných služeb již několik let a americká komise pro komunikaci ji před pár dny zařadila na seznam produktů potenciálně ohrožujících národní bezpečnost.

Přečíst článek

Reklama

Související

Česká národní banka, ilustrační foto

Zpátky v devadesátkách. Dvojciferná inflace bude určitě i po zbytek roku, míní ekonomové

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme