Reklama

ČNB krotí „inflační vír“, zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent

Hlavní budova České národní banky
ČNB
Veronika Kudrnová
vku

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.

Reklama

Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Na pěti procentech byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.

Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali. „Cokoliv jiného by bylo pro trh překvapením, uvedl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Bezprostřední reakce trhu by tak podle něj neměly být nijak razantní. 

Rusnok, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. „Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ řekl.

„Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat. Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ okomentoval rozhodnutí centrálních bankéřů Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Reklama

ČNB zvýšením základní sazby na nejvyšší úroveň za posledních více než dvacet let bojuje s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. „Tato ‚válečná inflace‘ se sčítá s inflací pandemickou, která již sama o sobě atakovala dvouprocentní úroveň. Inflace tak v některých letošních měsících může navzdory dnešnímu zvýšení sazeb atakovat dokonce nevídanou až šestnáctiprocentní úroveň,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 

Centrální bankéři současně rozhodli o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na čtyři procenta a lombardní sazby na šest procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 1. dubna 2022, uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová. 

Inflace v ČR je přitom nejvíce tažená zdražením energií (elektřina a plyn), pohonných hmot a nájmů. Všechny tyto aspekty se podepíší do finální hodnoty inflace za měsíc březen. „Zvýšení sazeb ČNB bude mít za následek další zvyšování úrokových sazeb u úvěrů a hypoték. Očekávalo se, že ve druhém čtvrtletí by se růst inflace mohl zastavit, ale vzhledem k událostem na Ukrajině se naopak očekává její další růst. Pokud inflace bude v růstu pokračovat i nadále, ČNB může, a nejspíš také bude, dále zvyšovat sazby,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury. 

Špatná zpráva pro exportéry

Celoročně bude podle Kovandy inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.

„Zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. Ti se musí téměř každý měsíc vypořádávat s negativními vlivy na český export. Nyní se přidává prvek špatné předvídatelnosti budoucího vývoje. Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí logicky reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci,“ říká generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

„Pokud se tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících,“ dodal Kovanda.

ČNB je podle guvernéra Rusnoka nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 korun za euro.

Česká koruna se tak vrátila zpět na úroveň, kterou zaujímala před ruskou invazí na Ukrajinu. „A pokud nedojde ke zhoršení situace na Ukrajině, další oslabení koruny neočekávám. Naopak v případě zhoršení situace může ČNB zakročit a prodat část svých devizových rezerv tak, jak to udělala již na přelomu února a března, když CZK oslabila až na úroveň 25,80 koruny za euro,“ dodal Kudla.

dálnice, německé dálnice

Německou dálnicí rychlostí 120 km/h. Debata o snížení rychlostního limitu je kvůli Rusku znovu na světě

Nižší rychlost rovná se nižší spotřeba. Debata o snížení rychlostního limitu na německých dálnicích je kvůli ukrajinské krizi znovu na stole. Dvě ze tří koaličních stran ve vládě by omezení rychlosti na 120 kilometrů v hodině podpořily.

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Další peníze pro důchodce kvůli dynamice růstu inflace připouští už i ministr Jurečka

Důchodci se letos dočkají ještě třetí valorizace, připouští to už i ministr Jurečka. Třetí valorizace by byla kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině. Zdražování je totiž už tak rychlé, že by měly být splněny podmínky právě i pro druhou mimořádnou valorizaci.

Přečíst článek

ropná plošina, ilustrační foto

Společně proti drahému benzínu: Biden i evropští lídři chtějí sáhnout na ropné rezervy

Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) i Bidenova administrativa uvažují o uvolnění zásoby ropy. Oficiální rozhodnutí Spojených států by mohlo přijít ve čtvrtek, stanovisko Mezinárodní agentury pro energii v pátek.

Přečíst článek

Reklama

Související

Byty, ilustrační foto

A je to tady. Úrok průměrné hypotéky pokořil hranici 5 procent a dál poroste kvůli ČNB

Přečíst článek
Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Guvernér ČNB Rusnok: Sazby zase půjdou dolů. Nehnal bych se do dlouhých fixací hypoték

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme