Autonomní řízení pořád zní spíše jako sci-fi, nebo daleká kalifornská realita. První na řadu ale přijde veřejná doprava. Škoda Group už se na digitalizaci řízení konkrétně připravuje.

Veřejná hromadná doprava se mění v komplexní, datově řízené systémy, které v budoucnu propojí infrastrukturu, provoz i bezpečnost. Podle expertů na digitalizaci veřejné dopravy ze Škoda Group význam automatizace a systematizace v tomto segmentu poroste. Očekávají, že díky digitalizaci se veřejná doprava stane atraktivnější vůči individuální dopravě a pohyb lidí ve městech i mezi nimi bude ekonomičtější, bezpečnější a udržitelnější, uvedla firma v tiskové zprávě. Škoda Group je součástí skupiny PPF Renáty Kellnerové a rodiny. 

Škoda Group svá digitální řešení vyvíjí v České republice a nasazuje je nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí. Podle odborníků ze Škoda Group se veřejná doprava posouvá od izolovaných technologií k funkčnímu ekosystému, kde spolu jeho jednotlivé prvky komunikují a vzájemně se na základě dat optimalizují.

„Dříve se digitální technologie ve veřejné dopravě vyskytovaly spíše ojediněle, dnes se nám naopak daří je zavádět prakticky do všech vozidel, která z naší výrobní linky vyjedou. Stávají se technologickým standardem a v budoucnu se bez nich moderní veřejná mobilita neobejde. Naší rolí už není jen vyrábět samostatná vozidla, ale vytvářet komplexní řešení, která propojují infrastrukturu, řízení provozu i digitální služby, a to jak v Česku, tak na zahraničních trzích,“ říká Jiří Liberda, Managing Director, Digital ve Škoda Group.

Digitalizace veřejné dopravy povede podle Jiřího Liberdy nejen k efektivnějšímu provozu, ale pocítí ji i cestující v podobě jednodušší dostupnosti služeb. Připravuje veřejnou dopravu na její propojitelnost s dalšími digitálními prvky městské infrastruktury, které tvoří základ tzv. inteligentních měst. Rozvoj chytré mobility stojí podle Škoda Group vedle technologií na dalších dvou faktorech – legislativním rámci a připravenosti společnosti tyto inovace přijmout.

„Koncept chytrého města neboli Smart City už není vzdálenou vizí, ale stává se realitou. Souhra technologií, legislativy a společenského klimatu určí rychlost, s jakou se bude dařit chytrá řešení prosazovat v praxi,“ dodává Jiří Liberda.

Automatický vlak

Škoda Group vyvíjí vlastní portfolio technologií digitální mobility, z nichž některé se již osvědčily v praxi i v Lotyšsku či ve Finsku. Jednou z takových technologií je např. systém automatického vedení vlaku (ATO). Ten umožňuje řízení železničních vozidel mezi zastávkami na základě dat o jízdním řádu, profilu trati a aktuální poloze. „Díky tomu dochází ke zvýšení přesnosti provozu, zlepšení komfortu cestujících a zároveň ke snížení provozních nákladů až o 15 procent, přičemž návratnost investice se pohybuje v řádu několika let,“ uvádí Jan Hušák, Technical Director, Digital ve Škoda Group.

Technologie automatického vedení vlaku zapadá do širšího trendu postupné automatizace provozu vozidel hromadné dopravy. Ta je odstupňovaná od plně manuálního řízení (stupeň GoA0) přes asistované a částečně automatizované režimy (stupně GoA1 až GoA2), které Škoda Group úspěšně otestovala na příměstských vlacích v Rize, až k plně autonomnímu provozu bez obsluhujícího personálu na palubě (GoA4).

Systém automatického vedení vlaku (ATO) od Škoda Group má vedle ekonomického i ekologický přínos – uzpůsobuje jízdu soupravy a efektivně využívá spotřebu energie. Technologie tak kromě toho, že snižuje provozní náklady, přibližuje města a dopravní podniky k naplnění jejich udržitelných cílů.

Dalibor Martínek: Babiš střílí do pumpařů, za drahou naftu však mohou daně

Názory

Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Základním stavebním kamenem autonomie veřejné dopravy je zajištění bezpečnosti. Svou roli zde podle Škoda Group hraje antikolizní systém (ACS), který výrobce vyvinul primárně pro tramvajový provoz a který dnes funguje v různých typově odlišných městech. Antikolizní systém využívá kombinaci senzorů, kamer a pokročilé analýzy dat k detekci překážek a prevenci nehod. Tím snižuje počet incidentů, zabraňuje provozním výpadkům a posiluje důvěru veřejnosti ve veřejnou dopravu.

„Zavádění antikolizního systému je jedním z předpokladů autonomní dopravy. Jeho nasazení nemá vliv pouze na dílčí bezpečnost, ale podněcuje celkovou změnu přístupu k tomu, jak se veřejná doprava řídí a optimalizuje,“ popisuje Jan Hušák ze Škoda Group.

Digitalizace veřejné dopravy se odehrává nejen v samotném provozu, ale také mimo něj, v oblasti údržby vozidel. Koncept Smart Depot, tedy chytrého depa, automatizovaně řídí pohyb tramvají po vozovně, optimalizuje jejich parkování, údržbu i přípravu na provoz. Koncept Smart Depot již Škoda Group implementuje v plně autonomním režimu bez obsluhujícího personálu ve finském Tampere.

Polygony

Rozvoj digitálních technologií se podle Škoda Group úzce pojí s podporou testovacích a vývojových infrastruktur, jako jsou například polygony pro autonomní a chytrou mobilitu. Jejich výstavba může významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v oblasti moderní dopravy a digitalizace.

Veřejná doprava se stává nejen alternativou k individuální dopravě, ale také ekonomicky výhodnějším řešením pro městské aglomerace. „Demografický vývoj i rostoucí poptávka po udržitelnějším provozu jasně ukazují, že bez chytrých, digitálních řešení se města v budoucnu neobejdou. Naším cílem je tato řešení nejen vyvíjet, ale také je reálně nasazovat a škálovat napříč Evropou,“ uzavírá Jiří Liberda ze Škoda Group.

Historické jednání: Škoda Group posiluje v Indii, její šéf jednal s premiérem Módím

Zprávy z firem

Generální ředitel strojírenské společnosti Škoda Group Petr Novotný jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Firma o tom informovala v tiskové zprávě a uvedla, že chce systematicky posilovat svou přítomnost na indickém trhu. Podle společnosti je Novotný prvním generálním ředitelem české firmy, který přímo jednal s předsedou indické vlády.

nst

Přečíst článek

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

To jsou paradoxy. Ještě včera Donald Trump přemítal o vyhlazení celé civilizace, íránský režim popisovali americký prezident a jeho podporovatelé jako absolutní zlo, které musí být zlikvidováno. V éteru létala přirovnání k druhé světové válce a nacistickému Německu, Pearl Harboru a podobně. O pár hodin později je vše jinak. Trump na své sociální síti naznačuje, že se Američané budou o dohled nad klíčovým Hormuzským průlivem dělit společně s Íránci – a že se vydělá hodně peněz! Ještě je třeba dodat, kdo je vydělá. Íránské revoluční gardy? Trumpova rodina? Klientelistická síť kolem Bílého domu?

Poražení? Obyčejní lidé

Takže si to shrňme. Skoro dva tisíce mrtvých, infrastruktura na roky poškozená, každodenní život běžných Íránců je o mnoho náročnější než dřív. A režim? Ten bude dost možná stabilnější než před válkou. Hlavními poraženými tedy jsou obyčejní Íránci, kteří věřili, že letošní protesty a možná i konflikt přinesou nějakou pozitivní změnu směrem ke svobodě. Nyní na to mohou zapomenout. Po takovém fiasku si na destabilizaci regionu hned tak někdo netroufne. Pro íránský režim to tedy nevypadá až tak zle.

Ekonomické následky pocítí všichni

A pak tady máme globální ekonomiku, která utrpěla takové škody, že se o nich bude psát v učebnicích dějepisu podobně jako o ropných šocích ze 70. let minulého století. Bylo by naivní si myslet, že následky rychle zmizí. Pravděpodobně se dalšímu zdražování nevyhneme, ať už jde o potraviny, bydlení, hypotéky nebo dovolené. Náklady vzrostou i malým podnikatelům. Důsledky tvrdě pocítí kdejaká malá pekárna nebo dílnička, ale hlavně obyčejní lidé. Už zase. Obyčejní lidé, tedy drtivá většina populace, jsou tedy další poražení.

Vítězové? Ti nejbohatší

Jedno ekonomické klišé říká, že bohatí si vždycky poradí. Ono to vlastně až takové klišé není. Bohatí si jistě poradili i tentokrát, protože s odpovídajícím kapitálem je totiž poměrně snadné na trzích vydělat i na válce. Například pokud máte slušnou pozici v těžařském byznysu, tak se vaše obchodní účty až tak rozkolísat nemusely. A to nemluvě o podezření z insider tradingu kolem Donalda Trumpa.

Kořist pro hrstku, účet pro všechny

Takže se nedivme, až za několik měsíců budeme číst zprávy o tom, že miliardáři jsou ještě bohatší, i když zbytek světa bude v lepším případě stagnovat. Ultrabohatí nepochybně patří mezi vítěze. Jako vždycky. O kořist (což je výraz z Trumpova hrubiánského slovníku) se rozdělí hrstka lidí, následky se rozdělí mezi všechny ostatní.

Další texty Karla Pučelíka