Pojišťováci i klimatologové se shodují, že dosud přehlížená krupobití budou dražší. Je dobré se připravit
Ve vědeckých publikacích i v komerčních analýzách se v posledních týdnech objevily nové údaje o tom, že dosud relativně přehlížené krupobití má ve světě stále nepříjemnější dopady. V souhrnu dokonce způsobuje větší materiální škody než hurikány.
Matematici na straně přírodních věd stejně jako matematici z oblasti hodnocení ekonomických rizik se shodli, že padající kroupy začínají být pro lidi stále dražší, protože způsobují větší škody nebo vyžadují platit za nová bezpečnostní opatření. Proč se tak děje?
Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Klidnější rok jen na první pohled. Počasí dál tlačí zemědělce ke zdi
Zprávy z firem
Změna klimatu mění srážky
Začněme u vědců, kteří zkoumají příčiny. Konstatují, že změna klimatu, a tedy celkově teplejší atmosféra, vytváří silnější vzestupné proudy vzduchu, které současně obsahují víc vodní páry. To je potenciál pro vznik většího množství krup. Ale to není všechno.
Propočty mezinárodního vědeckého týmu publikované na konci května ve špičkovém vědeckém časopisu Nature k tomu dodávají, že kroupy držené silným vzestupným proudem vzduchu mají šanci v mracích déle vydržet a narůst do větších rozměrů. Při pádu na zem pak nadělají větší škodu.
Minulý týden členové jiného mezinárodního týmu informovali v odborném periodiku Nature Climate Change, že podle jejich propočtů se vhodné podmínky pro vznik krupobití mohou posunout směrem k pólům. To by mohlo vést k častějším krupobitím v oblastech, jako je severní Evropa, Kanada, jihovýchodní Austrálie a Jižní ostrov Nového Zélandu.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Zemědělci přestali podceňovat klimatickou změnu a začali se proti ní více pojišťovat
Zprávy z firem
Kroupa veliká 19 centimetrů
Také analýzy matematiků pracujících v pojišťovnictví konstatují, že s probíhající změnou klimatu se vzorce vývoje počasí mění a stávají se nepředvídatelnějšími.
Pojišťovací společnost Allianz Commercial, což je součást Allianz Group zaměřená na pojišťování byznysu od středních firem po mohutné korporace, zveřejnila zprávu o dopadech silných bouřek. Zpráva uvádí, že v posledních třech letech úhrnné ztráty způsobené silnými bouřkami (celkově 208 miliard dolarů v nynější hodnotě) převyšují ztráty zaviněné hurikány.
Přitom za 50 až 80 procent pojištěných ztrát způsobených silnými bouřkami je zodpovědné krupobití, zbytek zaviní vítr, déšť či údery blesku. Například jedno krupobití v Itálii v roce 2023 napáchalo na pojištěném majetku škody ve výši 6,3 miliardy dolarů a zanechalo po sobě rekordní změřenou ledovou kroupu o průměru 19 cm.
Největší globální ztráty zaviněné krupobitím jsou vyčísleny poškozením letadel (16 procent hodnoty škod), budov, zejména jejich střech (14 proecnt) a solárních panelů (8 proent).
Podle zprávy Allianz Commercial roste v Evropě četnost silných krupobití rychleji než kdekoli jinde na světě. Nejohroženější jsou oblasti u pohoří, jako severní Itálie, jihozápadní Francie či severovýchodní Španělsko.
Jak se bránit
Odpovědí pojišťoven na vyšší riziko škod je samozřejmě zvyšování pojistného. Jenomže to není udržitelné řešení. Příliš vysoké pojistné by současný fungující systém rozvrátilo. A tak Allianz Commercial doporučuje investovat do technických opatření. Zejména do zpevňování střech díky používání materiálů odolných proti nárazu a také do instalace ochranných mřížek nad venkovními technickými jednotkami, jako jsou klimatizace či tepelná čerpadla, ale i světla. Jejich poškození totiž vede k dalším ztrátám, pokud musí být kvůli nim uzavřen komerční provoz.
Pro ochranu zaparkovaných dopravních prostředků doporučuje pojišťovna speciální sítě proti kroupám. A podporuje i vývoj předpovědních modelů založených na umělé inteligenci, které umožní lépe modelovat rizika a předpovídat vznik velkých krup.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
