Žádná katalogová dřevostavba. Černý dům v Chodouni ukazuje, proč méně opravdu znamená víc
Z ulice působí nenápadně, téměř přísně. Stačí ale vejít dovnitř a černá dřevostavba nad údolím Litávky odhalí světlý, otevřený svět s výhledy do krajiny. Dům v Chodouni od 0,5 Studia je důkazem, že největší luxus současného bydlení nemusí být vidět na první pohled.
Dřevostavby už dávno nejsou jen synonymem pro katalogové domy na okraji měst. Čím dál častěji se stávají platformou pro současnou architekturu, která dokáže spojit rychlost výstavby, udržitelnost, přesnost detailu a příjemné vnitřní klima. Když se k tomu přidá dobrý návrh, může vzniknout dům, který není jen praktický, ale také výrazně estetický.
Rodinný dům v Chodouni je přesně takový případ. Na první pohled působí nenápadně, až stroze. Jednoduchá tmavá hmota se sedlovou střechou stojí v horní části svažitého pozemku a z ulice vystupuje jako kompaktní, klidný objekt. Směrem do zahrady se ale dům mění. Otevírá se velkými prosklenými plochami, navazuje na pobytovou terasu a pouští do interiéru světlo, krajinu i proměny dne.
Autoři návrhu, Pavel Nový a Vít Svoboda z 0,5 Studia, pracují s domem jako s archetypem. "Nesnaží se o efektní gesto ani o módní extravaganci. Naopak. Základní forma domu je redukovaná na téměř elementární objem. Právě v této střídmosti je ale jeho síla."
Černá dřevěná fasáda, sedlová střecha, přesné proporce a promyšlené otvory vytvářejí architekturu, která působí současně, ale zároveň přirozeně patří do venkovské krajiny.
Dům, který se nedívá na sebe, ale ven
Největší kvalitou domu je jeho vztah k místu. Stavba využívá svažitý pozemek nad údolím Litávky a orientuje hlavní obytný prostor směrem k výhledům. Velká okna nejsou samoúčelným efektem. Fungují jako rám pro krajinu a zároveň jako způsob, jak vtáhnout zahradu do každodenního života.
Uvnitř dům působí civilně a přirozeně. Nesnaží se ohromit efektem, ale promyšlenou atmosférou, a to světlem v kuchyni, výhledem do zeleně, otevřeným obytným prostorem i nenápadnými detaily, které zpříjemňují běžný den.Právě tady se ukazuje, že dobrý dům není jen o půdorysu a fasádě, ale hlavně o atmosféře.
Dispozice je navržená úsporně a velmi racionálně. Dům má užitnou plochu 120 metrů čtverečních a zbytečně neplýtvá místem. Komunikační plochy jsou omezené na minimum, těžištěm domu je centrální obytný prostor propojující kuchyni, jídelnu a hlavní pobytovou část. Jednotlivé funkce tu nejsou tvrdě oddělené, spíš přirozeně navazují na střed domu.
Nedostatek bytů, vleklá povolení a rostoucí ceny nutí obce hledat rychlejší a levnější způsoby výstavby. Řešením může být opakovaně použitelný projekt místo neustálého začínání od nuly, přesun části stavebních prací do výrobních hal a nové předpisy, které umožňují vyšší dřevostavby a hybridní domy až do 22,5 metru. Klíčové je ale neztratit kontrolu nad kvalitou ani nad rozpočtem.
Obce hledají cestu k levnějším bytům. Pomoci může baťovská standardizace i dřevostavby do sedmi pater
Reality
Z přízemí vede schodiště do patra, které má intimnější charakter. Nejvýraznějším prostorem horní úrovně je převýšený dětský pokoj otevřený až do vrcholu krovu. Je navržený tak, aby se dal v budoucnu rozdělit na dva samostatné pokoje, aniž by to narušilo celkovou logiku domu. Patro doplňuje koupelna a pracovna s přímým vstupem na prostornou střešní terasu.
Tmavá zvenku, světlá uvnitř
Jedním z nejpůsobivějších momentů domu je kontrast mezi exteriérem a interiérem. Zvenku působí stavba kompaktně, téměř monoliticky. Fasádu tvoří vertikálně kladené dřevěné palubky s černým nátěrem, které doplňují černé rámy oken, klempířské prvky i střešní krytina.
Uvnitř se atmosféra mění. Interiér je světlý, měkký a otevřený. Pracuje s přirozenou strukturou dřeva, světlými povrchy a tlumenou barevností. Materiály nepůsobí dekorativně, ale přirozeně. Denní světlo se stává jedním z hlavních motivů interiéru. Během dne modeluje povrchy, zvýrazňuje průhledy a proměňuje charakter jednotlivých místností.
Pražská Štvanická lávka HolKa slaví mezinárodní úspěch. Královský institut britských architektů ji zařadil mezi 34 vítězných projektů RIBA International Awards for Excellence 2026. Lávka tak postupuje do dalšího boje o prestižní cenu RIBA International Prize, jejíž vítěz bude vyhlášen v říjnu v Londýně.
Pocta pro HolKu. Štvanická lávka míří do boje o prestižní architektonické ocenění
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
