Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Letadlo drží nad zemí vztlaková síla neboli vztlak. Je to zajímavý fenomén, který fyzika vysvětluje poměrně složitě (pro znalce: vysvětlení bývá obvykle založeno na třetím Newtonově zákoně a na Bernoulliho rovnici). Podstatné je, že křídlo letadla má speciální tvar, horní část je zakřivená, zatímco spodní část je plošší. Tím se mění proudění vzduchu a vzniká síla, která těžké letadlo nadzvedává a drží ve výšce.
Svou roli při tom hraje teplota vzduchu. Chladný vzduch je těžší, protože je hustější, je v něm více molekul, které pomáhají vytvářet vztlak. Naopak teplý vzduch je lehčí, řidší, molekuly v něm jsou pohyblivější a odtlačují se. Vztlak se v něm vytváří obtížněji, letadlo se při startu musí pohybovat rychleji a potřebuje delší startovací dráhu.
Navíc řidší vzduch obsahuje o něco méně kyslíku nutného pro hoření paliva v leteckém motoru, což snižuje jeho výkon.
Bude zítra pršet? Nebo bude vedro? Český hydrometeorologický ústav, vážená instituce plná akademiků, nasadila před dvěma lety na předpovědi nový „superpočítač“. Českou státní pokladnu stála hračička od japonské firmy NEC pouhých 73 milionů korun. To jsou drobné při pohledu na celkový rozpočet věštců počasí, který každoročně přesahuje miliardu korun veřejných výdajů.
Dalibor Martínek: Stane se ministr životního prostředí Hladík klimatickým Ježíšem Kristem?
Názory
Ekonomické dopady
V běžném létě, jaká bývala v minulosti, se toho pro letadla až zas tak moc nemění. Zato extrémní vedra, jako byla ta letošní, se už projevit mohou. Při dodržení pravidel nehrozí letadlům nebezpečí – výrobci například uvádějí, že letadlo Boeing 737 smí být provozováno při maximální teplotě vzduchu 52 °C, Airbus A320 pak při 50 °C.
Dopady jsou spíše rázu ekonomického. Jde o to, že letadla musí nabrat menší náklad (obvykle o 0,5 až 4 procenta), než jaký je běžně povolen, aby byla lehčí. V některých případech aerolinky hledají pasažéry, kteří za nějakou náhradu nastoupí až na pozdější let, a ulehčí tak letadlu, které by se kvůli počasí stalo přetíženým. Když horké počasí sníží výkon leteckého motoru, letadlo musí spálit více paliva, aby nevýhodu vyrovnalo. A to vše se nasčítá.
Irský Ryanair zvýšil zisk po zdanění v období od dubna do června meziročně o 290 procent na 663 milionů eur (15,9 miliardy korun). Zisk je výrazně vyšší než před pandemií COVID-19. Největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě co do počtu cestujících ale kvůli zpoždění dodávek boeingů snížila odhad počtu cestujících pro letošní rok. Konkurent britského easyJetu to uvedl ve své zprávě o hospodářských výsledcích za první kvartál finančního roku 2024. Analytici odhadovali zisk na 620 milionů eur.
Lepší než před covidem. Ryanair hlásí nárůst čtvrtletního zisku o stovky procent
Zprávy z firem
Je také nutné počítat s tím, že letadlo bude potřebovat delší startovací dráhu. Ostatně v oblastech horkého počasí, například na Blízkém východě, se stavějí delší ranveje a pravděpodobně bude nutné prodlužovat startovací dráhy i na dalších letištích.
V oblastech extrémního horka se odlety, pokud to jde, plánují na ranní a večerní hodiny, kdy je přece jen chladněji.
Chaos z roku 2017 se neopakoval
Asi nejznámější zaznamenané případy ovlivnění leteckého provozu vedrem se udály v roce 2017 na jihozápadě USA, zejména ve Phoenixu. Tehdy bylo nutné kvůli vedru zrušit desítky letů, což vyvolalo chaos mezi cestujícími.
V letošním létě se také objevily zprávy o tom, že extrémní vedra zkomplikovala letový provoz: některé letecké společnosti braly na palubu o něco méně pasažérů a nákladu. Avšak chaos způsobený horkým počasím se už neopakoval. Největší česká letecká společnost Smartwings na dotaz, jak se jí dotkla vedra, neodpověděla.
Protože se zdá pravděpodobné, že vlny veder budou pokračovat i v budoucích letech, dá se očekávat, že se bude zvyšovat tlak na výrobce, aby přišli s letadly z lehčích materiálů, například z uhlíkových vláken, a s lepší aerodynamikou křídel. Ovšem obměna letového parku je pomalá, trvá několik desetiletí, než se nová letadla mohou výrazněji projevit v běžném provozu.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
