Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje

Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Letadlo drží nad zemí vztlaková síla neboli vztlak. Je to zajímavý fenomén, který fyzika vysvětluje poměrně složitě (pro znalce: vysvětlení bývá obvykle založeno na třetím Newtonově zákoně a na Bernoulliho rovnici). Podstatné je, že křídlo letadla má speciální tvar, horní část je zakřivená, zatímco spodní část je plošší. Tím se mění proudění vzduchu a vzniká síla, která těžké letadlo nadzvedává a drží ve výšce.

Svou roli při tom hraje teplota vzduchu. Chladný vzduch je těžší, protože je hustější, je v něm více molekul, které pomáhají vytvářet vztlak. Naopak teplý vzduch je lehčí, řidší, molekuly v něm jsou pohyblivější a odtlačují se. Vztlak se v něm vytváří obtížněji, letadlo se při startu musí pohybovat rychleji a potřebuje delší startovací dráhu.

Navíc řidší vzduch obsahuje o něco méně kyslíku nutného pro hoření paliva v leteckém motoru, což snižuje jeho výkon.

Dalibor Martínek: Stane se ministr životního prostředí Hladík klimatickým Ježíšem Kristem?

Názory

Bude zítra pršet? Nebo bude vedro? Český hydrometeorologický ústav, vážená instituce plná akademiků, nasadila před dvěma lety na předpovědi nový „superpočítač“. Českou státní pokladnu stála hračička od japonské firmy NEC pouhých 73 milionů korun. To jsou drobné při pohledu na celkový rozpočet věštců počasí, který každoročně přesahuje miliardu korun veřejných výdajů.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ekonomické dopady

V běžném létě, jaká bývala v minulosti, se toho pro letadla až zas tak moc nemění. Zato extrémní vedra, jako byla ta letošní, se už projevit mohou. Při dodržení pravidel nehrozí letadlům nebezpečí – výrobci například uvádějí, že letadlo Boeing 737 smí být provozováno při maximální teplotě vzduchu 52 °C, Airbus A320 pak při 50 °C.

Dopady jsou spíše rázu ekonomického. Jde o to, že letadla musí nabrat menší náklad (obvykle o 0,5 až 4 procenta), než jaký je běžně povolen, aby byla lehčí. V některých případech aerolinky hledají pasažéry, kteří za nějakou náhradu nastoupí až na pozdější let, a ulehčí tak letadlu, které by se kvůli počasí stalo přetíženým. Když horké počasí sníží výkon leteckého motoru, letadlo musí spálit více paliva, aby nevýhodu vyrovnalo. A to vše se nasčítá.

Lepší než před covidem. Ryanair hlásí nárůst čtvrtletního zisku o stovky procent

Zprávy z firem

Irský Ryanair zvýšil zisk po zdanění v období od dubna do června meziročně o 290 procent na 663 milionů eur (15,9 miliardy korun). Zisk je výrazně vyšší než před pandemií COVID-19. Největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě co do počtu cestujících ale kvůli zpoždění dodávek boeingů snížila odhad počtu cestujících pro letošní rok. Konkurent britského easyJetu to uvedl ve své zprávě o hospodářských výsledcích za první kvartál finančního roku 2024. Analytici odhadovali zisk na 620 milionů eur.

ČTK

Přečíst článek

Je také nutné počítat s tím, že letadlo bude potřebovat delší startovací dráhu. Ostatně v oblastech horkého počasí, například na Blízkém východě, se stavějí delší ranveje a pravděpodobně bude nutné prodlužovat startovací dráhy i na dalších letištích.

V oblastech extrémního horka se odlety, pokud to jde, plánují na ranní a večerní hodiny, kdy je přece jen chladněji.

Chaos z roku 2017 se neopakoval

Asi nejznámější zaznamenané případy ovlivnění leteckého provozu vedrem se udály v roce 2017 na jihozápadě USA, zejména ve Phoenixu. Tehdy bylo nutné kvůli vedru zrušit desítky letů, což vyvolalo chaos mezi cestujícími.

V letošním létě se také objevily zprávy o tom, že extrémní vedra zkomplikovala letový provoz: některé letecké společnosti braly na palubu o něco méně pasažérů a nákladu. Avšak chaos způsobený horkým počasím se už neopakoval. Největší česká letecká společnost Smartwings na dotaz, jak se jí dotkla vedra, neodpověděla.

Protože se zdá pravděpodobné, že vlny veder budou pokračovat i v budoucích letech, dá se očekávat, že se bude zvyšovat tlak na výrobce, aby přišli s letadly z lehčích materiálů, například z uhlíkových vláken, a s lepší aerodynamikou křídel. Ovšem obměna letového parku je pomalá, trvá několik desetiletí, než se nová letadla mohou výrazněji projevit v běžném provozu.