Od pálení whiskey k lepšímu ukládání elektrické energie
Alkohol přináší nejen nekonvenční, ale někdy i užitečné nápady. Dva američtí výzkumníci nyní informovali, že ze zbytků po výrobě bourbonu dokážou vytvořit výkonné kondenzátory pro uložení energie. Tím samozřejmě nevyřeší všechny světové energetické problémy. Ale připomínají, že invence se dá uplatnit všude.
Alkoholický nápoj, o němž je řeč, má dvě podoby pravopisu. Když pochází z Irska nebo USA, píše se „whiskey“. Nápoj ze Skotska a z Kanady se označuje jako „whisky“, stejně jako z jiných, méně tradičních regionů (třeba i z Japonska).
Základ výroby je stejný: Zrna obilovin se rozemelou na jemný prášek, smíchají s vodou a s pomocí kvasinek se nechají kvasit. Výsledná kapalina se destiluje a dozrává v sudech. Zatímco klasická skotská whisky bývá z ječmene, který se suší v kouři z rašelinového ohně, americká bourbon whiskey musí být přinejmenším z 51 procent vyráběna z kukuřice, doplňkovými surovinami obvykle bývají žito a ječmen.
Letošní rok by měli do lépe situovaných domácností začít ve větším množství proudit humanoidní, tedy lidem podobní roboti a dělat tam domácí práce, říkají předpovědi. Ale zatím se zdá, že to ještě nebude tak žhavé. A zřejmě oprávněně.
Na vlastního robotického sluhu je lepší si ještě chvíli počkat
Enjoy
Pálenka od prezidenta
Historická odbočka: Pálení alkoholu se věnoval i první americký prezident George Washington. V 18. století provozoval na svém panství velkou, možná úplně největší palírnu té doby. Pracovali v ní černí otroci, stejně jako na jeho plantážích a rybářských lodích. Z palírny pocházela zejména whiskey vyrobená ze 60 procent z žita, 35 procent z kukuřice a pěti procent ze sladovaného ječmene. Dnešní požadavky na bourbon by tedy nesplnila.
I při výrobě takto starého nápoje však chytré hlavy dokážou najít uplatnění pro moderní technologie.
Pivovar Elektrárna, dříve známý jako Proud, sídlí v zrekonstruované historické budově v areálu Plzeňského Prazdroje. Nabízí unikátní spojení industriální architektury, moderních technologií a odvážných pivních experimentů. Ochutnat tu můžete vše od klasického ležáku až po speciály s ovocem či stařené v sudech po whisky.
Elektrárna v Plzni: Místo, kde se historie potkává s budoucností piva
Enjoy
Kondenzátor z odpadu
Protože kukuřice obsahuje víc sacharidů, má bourbon sladší chuť. Stejně však tento nápoj zhořkl v ústech Josielu Barriosu Cossiovi, postgraduálnímu studentovi chemie na Kentucké univerzitě. Všiml si totiž, že na každý vyrobený sud legendárního zlatavého moku připadá šest až deset sudů odpadů z kukuřice a dalších obilovin, které zbyly po vypálení.
Většina tohoto odpadu končí jako krmivo pro dobytek nebo jako hnojivo. Jenže v mokrém stavu se směs špatně převáží a její sušení je energeticky náročné a drahé. Dalo by se s tím něco dělat? Cossio oslovil svého učitele z univerzity Marcela Guzmana. A přišli na myšlenku, že by mohli přeměnit vodnaté výpalky na užitečné uhlíkové materiály pomocí techniky vysokotlakého tepelného zpracování známé jako hydrotermální karbonizace.
Výzkumníci o tom informovali na zasedání Americké chemické společnosti v Atlantě, které se uskutečnilo tento týden. Popsali, že pomocí tepla a tlaku vytvořili z odpadu podle různého postupu buď tvrdý uhlík, nebo pórovité aktivní uhlí. Každou tuto formu použili v jiné elektrodě pro kondenzátor o velikosti mince vhodný pro malou elektroniku.
Tvrdý uhlík umožňuje navázání velkého množství lithiových iontů, aktivní uhlí je velmi porézní, což obojí vylepšuje možnosti ukládání energie. Prototypy jejich kondenzátorů – tedy zařízení, která na rozdíl od běžných baterií dokážou energii uvolnit velmi rychle – uchovají v přepočtu na hmotnost až pětadvacetkrát víc energie než kvalitní klasický kondenzátor.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Levné sodíkové baterie jsou zatím sprinteři, ale učí se předhonit drahé lithium i na jiných tratích
Zprávy z firem
Budoucnost na dně kádě
Nyní výzkumníci zjišťují, zda půjde jejich nápad uvést do komerční praxe. Chtěli by také vyvinout podstatně větší verzi svých kondenzátorů, které by jednou mohly pomoci stabilizovat elektrickou síť rozkývanou začleněním obnovitelných zdrojů energie.
Příběh z Kentucky připomíná, že cesta k udržitelnější budoucnosti nemusí vést jenom přes nové složité hi-tech materiály. Někdy stačí lépe využít to, co zbylo na dně kádě v palírně.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
