OBRAZEM: Vinařství Kabola na Istrii obnovilo výrobu vín v hliněných amforách
Chorvaté většinu svých vín spotřebují doma. I proto jsou v zahraniční o něco méně známá. Ale co by to bylo za výlet do vinařské země bez návštěvy nějakého vinařství. A Kabola není tak nějaké vinařství.
Doporučili mi jej v hotelu Hilton Rijeka Costabella, kde jsme byli ubytovaní. Jde butikové rodinné vinařství na chorvatské na Istrii, které kvalitní vína. O tom svědčí několik zlatých medailí Decanter. Vinařství ležící v nadmořské výšce 275 metrů nad mořem a nabízí výhledy na Alpy a Dolomity na jedné straně a na bujnou zeleň nedotčené přírody a krásné mořské panorama na straně druhé.
Hlavními a původními odrůdami jsou zde na Istrii Malvazija Istarska, Teran a Momjanski Muskat. Půda se skládá převážně z jílu a je bohatá na opuku, což dává vínům jejich zvláštní vlastnosti.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si vinařství Kabola
Tradiční vinařství s historií
Rodinný podnik navazuje na dlouhou tradici výroby vína v rodině Markežićů. „Počátky sahají do roku 1891 v malé vesničce poblíž Momjan, kde jsme měli dům a připojili jsme malý sklep,“ říká mi dcera majitele vinařství a jeho obchodní ředitelka Ana Markežić. Rok 1891 má ještě jeden význam. Z tohoto roku totiž pochází i nejstarší dochovaná láhev vína, kterou vinařství vlastní.
Moderní část rodinného příběhu začala v roce 2000, kdy odstartovala rekonstrukce současného sídla firmy včetně vybudování nového, většího vinného sklepa. Oficiálně bylo nové vinařství otevřeno v roce 2005. Název Kabola prý pochází ze staré rodinné přezdívky.
Francie je známá nejen pro svá vína, ale také sýry. Tradice jejich výroby je ale ohrožena s každou další nastupující generací. Odkud pochází sýr? "Většina pařížských dětí by vám dnes odpověděla, že ze supermarketu. To je nesmírně znepokojivé," říká Pierre Brisson, sýrař a zakladatel prvního muzea sýrů, který svou činností nejen Francouzům připomíná jejich zrající dědictví. 
Zrající expozice, kterou můžete sníst. V Paříži otevřelo první muzeum sýrů
Enjoy
Víno v hliněných amforách i na dně moře
Hlava rodiny Marino Markežić před časem obdivoval výrobu vín v hliněných amforách v Gruzii, kde se jim říká kvevri. Zalíbil se mu natolik, že se tuto techniku pro výrobu vína, kterou na Istrii používali Římané před dvěma tisíci lety, rozhodl obnovit.
V Kabole s nekontrolovaným kvašením vína v hliněných nádobách začali v roce 2000 a prý byli prvními v Chorvatsku a třetími v Evropě. „Dlouhé kvašení v amforách a zrání bez odstranění matolin a kalu až do pozdního jara umocňují jeho ušlechtilost,“ říká šéf vinařství Markežić. Aktuálně se za pomoci evropských dotací rozšiřuje kapacita na výrobu vín v amforách a měla by se v nich vyrábět až čtvrtina místní produkce. Další místní specialitou je víno, které rok zraje na dně moře.
Malebnost vinařství neunikla ani hollywoodským filmařům. V dubnu 2019 tu Salma Hayek, Samuel L. Jackson a Ryan Reynolds natočili záběry hollywoodského velkofilmu Hitman's Wife Bodyguard, v české distribuci Zabijákova žena & bodyguard.
Tento víkend budou moci milovníci vína navštívit v metropoli 19 vinic a ochutnat jejich produkci na akci Pražské vinice, kterou letos pošesté pořádá magistrát hlavního města. Vinice budou v sobotu a v neděli přístupné od 10:00 do 17:00 a vstup do nich bude zdarma s výjimkou vinice svaté Kláry v areálu Botanické zahrady v Troji. V Praze je podle informací magistrátu asi 20 hektarů vinic.
OBRAZEM: Víkend pro milovníky vína. V Praze se otevřou místní vinice, jen na Vyšehradě jsou tři
Enjoy
Nezbourali ani centimetr, přesto vinařství Kolby získalo po jejich zásahu zcela nový ráz. Původní stavby i ty nové, suchý sklad i vinný bar, zabalili architekti ze studia ORA do dřevěných latí.
Morava je vinařskou velmocí. Každý rok tam přibyde jedno krásné vinařství
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
