Zrající expozice, kterou můžete sníst. V Paříži otevřelo první muzeum sýrů
Francie je známá nejen pro svá vína, ale také sýry. Tradice jejich výroby je ale ohrožena s každou další nastupující generací. Odkud pochází sýr? "Většina pařížských dětí by vám dnes odpověděla, že ze supermarketu. To je nesmírně znepokojivé," říká Pierre Brisson, sýrař a zakladatel prvního muzea sýrů, který svou činností nejen Francouzům připomíná jejich zrající dědictví.
První muzeum sýrů ve Francii zahájilo provoz v metropoli Paříži. Místo zasvěcené odborným znalostem předků v oblasti mléka a mléčných výrobků nabídne ukázky i ochutnávky, napsal zpravodajský server The Guardian.
Řekněte „sýr“ a Pierre Brisson bude šťastný muž. Zakladatel prvního francouzského muzea sýrů je vášnivý milovník tohoto produktu - a to nejen pokud jde o konzumaci, ale i předávání tradičních sýrařských dovedností dalším generacím.
„Není to snadná práce, ale je úžasná a existuje reálné riziko, že by mohla vymizet,“ řekl. „Chtěl jsem udělat něco pro to, aby lidi pochopili, v jakém bodě se nacházejí naše dávné znalosti výroby sýra. Slýcháme toho spoustu o vínech, a jak se dělají, a o jemnostech jejich chutí, ale nic o sýru. Přestože je lidé rádi jedí a poptávka po sýrech je stále vysoká, méně mladých lidí se jim chce věnovat,“ dodal.
Brissonův tým spěchal, aby mohl v pátek 14. června otevřít nové Musée du Fromage - Muzeum sýrů - v kamenné budově ze 17. století na pařížském Île Saint-Louis jen kousek od katedrály Notre Dame.
Návštěvníci zaplatí 20 eur (asi 500 korun) za dospělého a deset eur za dítě a budou moci sledovat ukázku výroby různých sýrů, zúčastnit se ochutnávky a seznámit se s historií sýrů a jejich regionálních druhů prostřednictvím interaktivních expozic. Zemědělci a studenti zemědělských oborů budou mít vstup zdarma.
Svěží, kyselkavá chuť šumivého vína z Champagne se může už brzy a nadobro změnit. Na vině je změna klimatu, která způsobuje rychlejší dozrávání hroznů. Podle některých znalců vín se to již děje. Šampaňské, které pili lidé před desítkami let, nechutná stejně jako to dnešní. A za pár desítek let je dost možné, že Francie o svou chloubu přijde úplně.
Francouzští vinaři zápasí s extrémy v počasí. Svět může nadobro přijít o chuť pravého šampaňského
Enjoy
Stovky druhů sýra
Osmatřicetiletý Brisson, syn burgundských vinařů, uvedl, že jeho vášeň pro sýry se rozvinula už v dětství. „Otec mě každou neděli po mši bral do sýrárny. Ohromně mě to zajímalo, všechny ty sýry jsem hltal očima a fascinovalo mě, odkud pocházejí, i to, jak se vyrábějí.“
Po studiu na Národní škole mlékárenského průmyslu založil Brisson společnost Paroles de Fromagers, která pořádá kurzy výroby sýrů pro veřejnost a školení pro profesionály.
Muzeum, jehož vznik plánoval deset let, se rozhodl umístit do Paříže, aby oslovil Francouze i turisty, a také aby se vyhnul regionální rivalitě. Pamětní deska připomíná návštěvníkům aforismus generála de Gaulla: „Jak se dá vládnout zemi, kde existuje 258 druhů sýra?“
Druhá pamětní deska nese méně známý citát připisovaný Winstonu Churchillovi za druhé světové války, že země, která je schopna „dát světu 300 druhů sýrů, nemůže zemřít“.
„Když jsem se přestěhoval do Paříže, uvědomil jsem si, že je tu spousta míst, která propagují víno, jeho kulturu a způsob výroby, a spousta obchodů se sýry, ale nic, co by lidem ukazovalo, jak se vyrábí,“ řekl Brisson.
Arnault a Pinault, dva francouzští rivalové, vlastníci domů s nejvyšší módou. Jednomu patří Louis Vuitton a Dior, druhému Gucci a Balenciaga. Leckdo si je plete. Nápověda: Pinault mladší má za ženu Salmu Hayek. Arnault je ale větší a úspěšnější, zvlášť v posledních letech. 
Francouzští králové luxusu zestárli. Co čeká jejich impéria?
Leaders
Živé muzeum
Najal půl tuctu sýrařů, kteří návštěvníkům pomáhají pochopit umění výroby různých druhů sýrů z mléka, včetně úlohy bakterií, samotných zvířat či půdy, na níž se pasou. To všechno dohromady má vytvářet „živé muzeum“.
Agathe de Saint-Exupéryová bude jedním z odborníků, kteří vysvětlí proces výroby, včetně toho, jak výrobci „čtou“ mléko, a jak mohou drobné detaily ovlivnit výsledný produkt. „Je to velmi individuální proces, který závisí na mnoha věcech, dokonce i na náladě zvířat, jejichž mléko se používá. Můžete každý den vyrábět stejně dobrý sýr a každý den bude chutnat jinak. To se prostě průmyslově dělat nedá,“ řekla.
Guillaume Gaubert, sýrař, uvedl, že cílem je také připomenout Francouzům - zejména těm, kteří žijí ve městech - jejich tradiční spojení s tím, čemu se francouzsky říká "terroir". Tento termín, který je základním kamenem francouzské gastronomie, zahrnuje nejen půdu, životní prostředí a interakci člověka s nimi, ale i vnímání historie a geografie.
„Chceme, aby návštěvníci objevili toto spojení s půdou, se zvířaty. Francouzi milují sýry; chceme, aby pochopili každou fázi jejich výroby, a doufáme, že odejdou a sami si nějaký sýr vyrobí,“ řekl Gaubert.
Francie má 56 oficiálních označení sýrů - registrovaných regionálních druhů - což je o devět více než v Itálii a víc než třikrát tolik než ve Velké Británii.
Odhaduje se, že každý Francouz sní 20 až 27 kilogramů sýra ročně, což představuje odvětví v hodnotě devíti miliard eur ročně. Zdá se, že de Gaulle a Churchill počet sýrů v zemi podcenili. Campagne de France, družstvo producentů mléka, odhaduje, že by mohlo existovat až 1500 různých druhů, nepočítaje v to ty, které se vyrábějí doma v malém množství.
„Ve Francii jsme zhýčkaní, pokud jde o výrobu tolika různých sýrů, protože máme čtyři odlišná podnebí a nesmírně rozmanité klima,“ řekl Brisson. Znepokojuje ho, že většina pařížských dětí na otázku, odkud pochází sýr, odpovídá „ze supermarketu“. Proto doufá, že jeho muzeum bude malým okénkem do venkovského života v centru hlavního města.
„Mým snem je, aby za dvacet let někdo řekl, že se po návštěvě muzea rozhodl stát se sýrařem,“ dodal Pierre Brisson.
Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách. 
Biohacking: Proč Afričané a Asiaté neumějí jíst mléko a sýry a jak vzniká intolerance
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
