REPORTÁŽ: Na lovu lanýžů v Istrii
Istrie. Malebný poloostrov vybíhající do Jaderského moře je známý pro svou bohatou historii, pláže i lesy. A také vynikajícími lanýži. Tento kulinářský poklad proměnil Istrii v oblíbenou destinaci pro gurmány z celého světa.
Dva poklady istrijských lesů
Istrie je domovem jak černých, tak bílých lanýžů. Mírné středomořské klima, bohatá vápenatá půda a husté lesy, zejména pak v okolí řeky Mirny, poskytují ideální podmínky pro jejich růst.
Sezóna lanýžů je na Istrii na podzim a trvá až do zimy. Černé lanýže jsou v gastronomii oblíbené pro svoji zemitou a intenzivní chuť. Bílý lanýž, pro svou bohatou chuť a silnou vůni gurmány označovaný za krále lanýžů, je vzácný a vysoce ceněný. A tomu také odpovídají ceny.
Kilo černých lanýžů vyjde na 600 eur (zhruba 15 tisíc korun). Za kilo těch bílých si ale gurmáni připlatí, běžně stojí kolem 3 tisíc eur, ty nekvalitnější pak i 10 tisíc eur (čtvrt milionu korun).
„Za rozdíl v ceně může i fakt, že černý lanýž se dá kultivovat a ‚pěstovat‘, zatímco bílý se dá najít pouze v divoké přírodě,“ říká pěstitelka lanýžů Ivana Karlić z rodinné firmy Karlić Tartufi.
Firma Karlić Tartufi patří mezi významné hráče, která se v Istrii věnuje propagaci, hledání a také pěstování lanýžů. A jednoho z jejich lanýžových lovů jsme nedávno zúčastnili.
V rámci rodinného výletu v Brně jsme stanuli před rozhodnutím, kam zajít na dobré jídlo. A volba padla na restauraci LENZ – Social Dining. Takže jsme vyrazili do Vídně.
REPORTÁŽ: Kam v Brně na jídlo? Do Vídně
Enjoy
Umění lovu lanýžů
Lov lanýžů na Istrii je tradiční řemeslo, které se dědí z generace na generaci. Lovci lanýžů, známí jako „tartufari“, k tomu využívají speciálně vycvičené psy, kteří dokážou ucítit lanýž ukrytý hluboko pod zemí. Dnes je lov lanýžů na Istrii regulován, aby se zajistila udržitelnost tohoto cenného přírodního bohatství. Existují pravidla pro období lovu, velikost nalezených lanýžů a ochranu lesního prostředí.
Náš lovec Ben nakládá do auta dva psy, labradora a dalmatina. Vyrážíme do nedalekého lesíka „na procházku“, s tím rozdílem, že pokud bude naše dnešní houbaření úspěšné, budeme odcházet o pár set eur bohatší.
Po chvíli jeden ze psů něco zacítil, začíná hrabat. Ben dává pozor, aby pes místo příliš nerozryl. „Je potřeba rýt opatrně okolo, aby se lanýž nepoškrábal,“ upozorňuje Ben. I drobné rýhy na povrchu lanýže mu totiž ubírají na ceně. Slavíme úspěch. Černý lanýž menší velikosti na nás už vykukuje. Ben používá speciální malou motyčku, tzv. palettu, aby lanýž jemně vyjmul ze země.
Po další hodině, kdy proces ještě několikrát zopakujeme, se vracíme do sídla firmy Karlić, kde se podávají delikatesy s lanýžem. Na menu jsou jednohubky, míchaná vejce s parmazánem a jako dezert místní smažené mini koblížky plněné čokoládovým krémem, jak jinak než s lanýžem.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel
Enjoy
Istrijská kuchyně
Lov lanýžů na Istrii není jen o hledání cenných hub, ale je to také hluboce zakořeněná tradice, která formovala kulturu a gastronomii regionu.
Místní kuchaři dovedně začleňují lanýže do klasických a moderních receptů, jako jsou rizota, omáčky a těstoviny. Lanýže se zde přidávají také do místních olivových olejů, sýrů a uzenin.
Všechny tyto lanýžové delikatesy nejlépe chutnají v doprovodu místních vín Malvasia nebo Teran. Ověřeno. Až tehdy byla chuť lanýže opravdu komplexní.
Koho omrzí bramborový salát, řízek a cukroví, může si během svátků zaskočit do Dubaje na povedené steaky a mořské plody v hotelu Four Seasons. Tamní Mina Brasserie to má vše.
Recenze Mina Brasserie Dubai: Steak za čtyři tisíce a káva za 300
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
