Přístroj nahradí degustátora, měl by pomoci bránit padělání vína a uchovat jeho chuť i do budoucna

Nová strojová metoda určí u vína z oblasti Bordeaux, ze kterého vinařství pochází a s vysokou pravděpodobností i jeho ročník. Nejsou k tomu zapotřebí citlivé chuťové pohárky v ústech. Stačí chemický rozbor a umělá inteligence.

Stará anekdota popisuje, jak se špičkový degustátor vsadí, že přesně pozná vzorky vína, které mu nabídnou. A skutečně, po ochutnání každé skleničky správně určí místo původu vína i ročník sklizně. Až před něj postaví poslední vzorek. Degustátor přičichne a znechuceně skleničku odstrčí. „Fuj, to je přece petrolej!“ zvolá. „Ano, správně,“ říkají ostatní, „ale odkud a který ročník?“

U vína degustátoři skutečně dokážou rozpoznat místo původu i dobu jeho sklizně. Ale jen z té oblasti či několika oblastí, které dobře znají a jejichž vína – samozřejmě ze studijních důvodů – stále pijí. Ale postup, který toto úterý představila v odborném periodiku Communications Chemistry mezinárodní skupina vědců, ukazuje, že degustátora může nahradit i přístroj. A ten by vlastně, kdyby na to přišlo, mohl navíc určit i původ petroleje.

Objektivnější než člověk

Zmíněnou skupinku vědců vedl Alex Pouget, profesor Ženevské univerzity. A zaměřili se pouze na vína z jedné jediné oblasti – z Bordeaux. Pouget připouští, že pochází z pařížské rodiny, kde se pilo pouze víno z Bordeaux, jako by třeba Burgundsko, jiná proslulá francouzská vinná oblast, ani neexistovalo. Nicméně princip metody je takový, že se po úpravách měl dát použít i pro produkty jiných vinařských oblastí.

Popsaný postup analýzy vína vychází z levné metody zvané plynová chromatografie, při níž se jednotlivé chemické složky ve zkoumaném vzorku převádějí do plynné fáze a pak je přístroj analyzuje. Metoda dále využívá umělé inteligence: program „krmený“ údaji o chemickém složení bordeauxských vín se metodou strojového učení sám naučil rozpoznat, ze kterého château (což v tomto případě znamená vinařství) vzorek pochází. A s přesností asi na 50 procent určí i ročník sklizně.

Monopol v robotické chirurgii končí. Prospěch z toho budou mít i čeští pacienti

Enjoy

Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.

Josef Tuček

Přečíst článek

Tím se vyrovná velmi dobrým degustátorům a může je případně nahradit a dodávat objektivnější výsledky, než dokáže člověk, který je přece jen ovlivňován subjektivními pocity.

Klasifikace od Napoleona III.

Vinice v oblasti Bordeaux v jihozápadní Francii, z nichž pocházejí proslulá, ve velké většině červená vína, zaujímají plochu 120 000 hektarů a každoročně vydají 700 milionů lahví vína. Pěstování vinné révy tu zavedli po přelomu letopočtu Římané. Od té doby vznikala neformální i formální pravidla – oficiální klasifikaci bordeauxských vín zavedl už v roce 1855 císař Napoleon III. I dnes pro tamní vinice platí zákony, jež regulují, které odrůdy smějí vinaři v oblasti používat, vytvářet z nich směsi (pardon, cuvées) a kolik vína smějí z vinice získat.

Cena nejuznávanějších vín, až desetitisíce či přes sto tisíc korun za láhev, povzbuzuje podvodníky, aby na trh pustili v padělané lahvi s padělanou vinětou nepravé víno. Nová metoda, která dokáže bordeauxské víno rozpoznat a určit jeho přesný původ, by měla přispět k odhalení případných padělků.

Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje

Enjoy

Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Udržení kvality při změně klimatu

Důležitým cílem je však také lepší poznání toho, na čem chuť vína závisí, aby se poznatky daly použít pro udržení kvality. A to je teď docela důležité.

I do bordeauxské oblasti proniká teplejší podnebí. Vyšší teploty způsobují, že víno má ovocnější chuť, míň kyselin a víc alkoholu. Prostě, není to tradiční bordeauxské. Připusťme, většina pijáků vína to asi nepozná. Ale znalci ano, a když se jejich mínění rozšíří, přijde zdejší víno o reputaci a vinaři o zákazníky ochotné za ně dobře platit. Zatím to vinaři řeší tak, že v teplejším roce sklízejí dříve, ještě než se hrozny stanou příliš cukernatými.

Ale také spolupracují s vědci nad tím, jak odrůdy schválené ještě za Napoleona III. vylepšit tak, aby teplotám odolávaly a chuť a kvalita jejich vína se neměnila. A při tomto výzkumu by právě měla pomoci i metoda profesora Alexe Pougeta.