Rozmohl se tu takový nešvar: přepočítávat ceny bytů na lattéčka či avokádové toasty, případně aby starší generace poučovala dnešní mladé, jak si na bydlení vydělat. Přece oni to tak udělali a fungovalo to. Hlasatelé těchto názorů si však neuvědomují, že srovnávají nesrovnatelné. Trh s bydlením se v posledních letech změnil a dosavadní jistoty přestávají platit. Britský průzkum naznačuje, že by si i starší generace dnes ze svých příjmů mohly dovolit sotva kafe a toast. U nás to může být velmi podobné.

Bydlení je nejdůležitějším ekonomickým aspektem života dnešních mladých generací. Vyplývá to z průzkumu The Times Wealth Survey, který tento týden publikoval zmíněný britský deník (jen pro info – nepatří mezi levicové a progresivní média). Klíčovou informací je i to, že podstatná část mladé generace považuje svou ekonomickou situaci za horší než v případě jejich rodičů.

Alfou a omegou je v tomto případě právě bydlení. A jelikož krize bydlení zachvátila prakticky celou Evropu, není od věci se na tato britská data blíže podívat. Velmi pravděpodobně nebude situace za kanálem příliš odlišná než v Česku.

Většina dotázaných ve věku 25 – 49 let v průzkumu tvrdí, že se má hůře než jejich rodiče. Téměř polovina lidí ve věku 18 – 24 let říká totéž. Že se mají lépe než jejich rodiče, přesvědčivě tvrdí pouze lidé starší 64 let.

Zajímavé jsou i důvody, proč mladí lidé vidí svou situaci tak bídně. Úspory v tom moc velkou roli nehrají. Data ukazují, že respondenti jsou na tom napříč generacemi podobně. Klíčová informace, která definuje jejich rozpoložení, je pozice v nemovitostním kolotoči. Jednoduše řečeno, pokud mají respondenti přístup k bydlení, cítí se dobře, pokud nemají, cítí se špatně – i když třeba vydělávají a šetří stejně jako jejich kolegové se zděděným bytem nebo chalupou.

Drtivá převaha – přes 70 procent účastníků průzkumu – tvrdí, že jejich rodiče to měli co se týče bydlení jednodušší. Patrně to není jen jejich subjektivní zkušenost. „Jejich mzdy téměř nerostly, zatímco nájmy a ceny nemovitostí prudce vzrostly. Navíc splátky studentských půjček snížily disponibilní příjmy absolventů,“ řekl The Times Connor Nakkan z organizace Intergenerational Foundation, která se zabývá mezigenerační spravedlností.

Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani

Názory

Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Mladí to mají náročnější

Celkový obrázek je složitější. Dnešní mladá generace často pracuje na lepších pozicích než jejich rodiče a vydělává i více peněz. Jenže před desítkami let i skromný plat na běžní pracovní pozici stačil na zajištění slušného bydlení. Pro deník zavzpomínal šedesátník Nick Fielding, řidič taxi v důchodu. Jeho dcery, kterým je přes třicet, mají výrazně lepší příjmy než on v jejich věku, ale s bydlením to mají přesto složitější.

„Měli jsme štěstí, moc jsem nevydělával a kdyby ceny nemovitostí byly tak vysoké jako dnes, nemohli bychom si to tehdy dovolit,“ vzpomíná. „Moje dcery chodily na dobré univerzity a našly si dobré zaměstnání, naštěstí, ale myslím si, že jejich generace to má s nemovitostmi těžší. Jak se vám daří, závisí na nemovitostech, ne na tom, kolik vyděláváte,“ dodává. Podcenit nelze ani rodinnou pomoc. Ostatně i české zkušenosti ilustrují fakt, že mladí lidé bez pomoci rodiny často mohou na vlastní bydlení v podstatě zapomenout.

Díky tomu, že sám je zajištěný, může i Fielding svým dcerám finančně pomoci. Výpomoci si cení i další respondent, sedmdesátiletý bývalý učitel Richard Sutcliffe, kterému v jeho mládí rodiče přispěli a on nyní přispívá svým dětem. Před čtyřiceti lety ho dům stál 21 tisíc liber, ročně vydělával 4500. Stačilo ušetřit ani ne pět ročních příjmů, což je dnes těžko představitelné. K tomu mu otec deseti tisíci přispěl, což mu v životě hodně pomohlo. „Kdybych si nemohl dovolit ten dům, nemohl bych požádat svou nynější ženu o ruku, stát se otcem ani získat lepší vzdělání, abych se mohl věnovat učitelství. Od té chvíle se všechno začalo nabalovat jako sněhová koule,“ vysvětluje.

Z dostupných dat tedy není patrné, že by dřívější generace pracovali více a usilovnější. Pokud by žili ve stejných podmínkách jako mladí lidé dnes, dost možná by řešili stejné problémy.

Zlatá toaleta od italského konceptuálního umělce Maurizia Cattelana se v noci na dnešek prodala v newyorské aukci za 12,1 milionu dolarů (250 milionů korun). Uvádí to na svých stránkách společnost Sotheby´s, která prodej organizovala. Cena bez poplatků a přirážek zhruba odpovídá hodnotě materiálu použitého na výrobu díla, které je podle autora parodií na nadměrné bohatství.

Cattelan je známý pro svá provokativní a vtipná díla. Vloni vyvolal pozornost prodej jeho díla Komediant za 6,2 milionu dolarů. Instalace spočívá v banánu připevněném na zdi a Cattelan chtěl upozornit na hodnotu, kterou sběratelé přičítají uměleckým dílům, ačkoliv je tvoří prvky zanedbatelné tržní hodnoty.

To však není případ Ameriky, plně funkční toalety, kterou podle katalogu společnosti Sotheby´s tvoří 101,2 kilogramů zlata s ryzostí 18 karátů. Cena kovu použitého Cattelanem se od roku 2016, kdy dílo vytvořil, zvýšila zhruba čtyřikrát. Podle serveru ARTnews neznámý kupec získal dílo po jediném příhozu k vyvolávací ceně deseti milionů dolarů.

Roztavený byl podle vyšetřovatelů druhý exemplář Cattelanova díla, který odcizila skupina zlodějů v roce 2019 z londýnského Blenheimského paláce. Dva z pachatelů byli letos odsouzeni, samotné dílo se však nikdy nenašlo. Umělecký objekt patřil Guggenheimovu muzeu, které ho v roce 2017 nabídlo k zápůjčce do Bílého domu. Reagovalo tak na žádost tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa o zapůjčení jednoho z obrazů ve sbírkách muzea.

Umění, které testuje hranice vkusu. Kdo si koupí zlatý záchod za stovky milionů?

Enjoy

V newyorské aukční síni Sotheby’s se bude dražit funkční toaleta z ryzího zlata. Dílo s názvem „Amerika“ vytvořil provokativní italský umělec Maurizio Cattelan. Vyvolávací cena? Deset milionů dolarů.

ČTK

Přečíst článek