Kam za skvělou architekturou? V Jihlavě opravili renesanční Stříbrný dům, má i novou funkci
Stříbrný dům na Masarykově náměstí je dalším důvodem, proč se vydat do Jihlavy. Na kvalitní architekturu láká i Hanácká aréna.
Stříbrný dům, tak ho pojmenovali kvůli tomu, že tu nejhlavnější roli v něm hraje stříbrná barva, je typickým měšťanským domem. Renesance mu postavila základ, díky přestavbě v 18. a 19. století získal praktický měšťanský ráz. Poslední přeměna pod taktovkou architekta Marka Jana Štěpána (Atelier Štěpán) mu vtiskla i novou funkci. Prioritou bylo výjimečnou, památkově chráněnou budovu otevřít veřejnosti.
Ve sklepě je expozice výjimečných nálezů z domu, vstupní prostor slouží jako internetové centrum a čajovna. V patrech je koncertní sál s kapacitou 50 míst a dva menší historické malované sály, dále zázemí Brány Jihlavy, JAMu (Jihlavský architektonický manuál) a Centra dokumentárního filmu.
„Stříbrný dům je takovým historickým sendvičem. Každé patro je z jiné doby. Ve sklepě začnete gotikou a v podkroví skončíte v 21. století. To vše můžete v koncentrované podobě zažít při jízdě výtahem. V jednotlivých místnostech jsou ponechány zdi, klenby i povrchy v syrovém původním stavu. Ve výtahové šachtě můžete vidět i část expozice nebo mé stříbrné boty ze slavnostního otevření domu,“ říká Architekt Marek Jan Štěpán.
Jihlava se bude co nevidět pyšnit jednou z nejmodernějších multifunkčních arén. Záměrně vyrostla v centru města, na místě původní sportovní haly. 
Nová dominanta Jihlavy. Tamní „koloseum“ bude konkurovat nejlepším halám v Evropě
Reality
V návrhu hraje podstatnou roli stříbrná barva doplněná šedými tóny ve všech částech objektu. „Původ domu sahá až do 13. století, které se neslo v duchu stříbrné horečky a dalo základy slavnému městu. Volbu stříbrné potvrdil zpětně také unikátní nález nástrojů na ražbu stříbrných mincí z doby před rokem 1300, objevený při archeologickém výzkumu ve dvoře. Stříbrné je také filmové plátno v podkrovním prostoru Centra dokumentárního filmu,“ vysvětluje koncept Štěpán.
Architekt nejenom upravoval původní budovu, jsou v ní restaurované prvky z různých období doplněné novodobými pracemi, často inspirovanými nálezy v domě, například motivy starých kachlů, zároveň ji doplnil směrem do zahrady o novou přístavbu, krychli z černého betonu. Ta stojí na místě, kde v minulosti stálo dvorní křídlo. Je v ní zimní zahrada čajovny.
Cenný dům v městské památkové rezervaci patří městu od roku 1907. Naposled byla jeho patra různými přestavbami rozdělená na byty. Rekonstrukce vyšla na 80 milionů. A město Jihlava ji financovalo i díky dotaci z takzvaných norských fondů.
Projekt novojičínské vily, který navrhlo brněnské architektonické studio Marka Štěpána, se dostal do výběru lifestylového magazínu Hype and Hyper jako jedna z deseti nejpovedenějších realizací posledních měsíců.
Brněnský Atelier Štěpán boduje i mezi architektonickými špičkami
Enjoy
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované, naposledy například Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce.
FOTOREPORTÁŽ: Češi staví kostely. A umí to. Nahlédněte do těch nejzajímavějších
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
