Je libo moučné červy k večeři? Hmyz se pomalu vkrádá i do jídelníčku Evropanů

Je libo saranče na grilu, vařeného škorpióna nebo smaženého moučného červa v bramborovém těstíčku? Hmyz se pomalu, nenápadně a nenávratně vkrádá do našeho jídelníčku. A je dost pravděpodobné, že bez něj to v příštích letech naše planeta z hlediska výživy obyvatelstva nepřežije.

Představte si stádo skotu, které každý den spase tuny zelené nebo granulované potravy, vypije hektolitry vody, vyprdí a vykrká giga krychlové metry skleníkových plynů. Pak je tento skot transportován na jatka, odtud i do několik set kilometrů vzdáleného řeznictví, kde je dále zbourán a porcován. Další cesta vede do obchodů, supermarketů či stravovacích zařízení, kde je maso upraveno, zráno a v těch lepších, více sofistikovaných restauracích i několik dalších dnů až týdnů stařeno (takže opět ztratí něco na váze a přibývá na ceně). Nakonec je kuchařem připraveno (třeba jako stejk) a námi zkonzumováno. Pak přichází fáze zírání na účet, celkem vysoký. Ale kdo z nás si přitom uvědomí, kolik kroků tohoto komplikovaného „potravinového řetězce“ muselo být učiněno, abychom se mohli zakousnout do skvělého fláku masa? 

Dáte si cvrčka či potemníka? EU schválila brouky jako potravinu

Enjoy

Evropská unie přidala na seznam schválených potravin dva další druhy hmyzu. Podle unijního nařízení, které dnes vstupuje v platnost, se smí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí (Acheta domesticus). O dva dny později se to samé bude týkat i larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).

ČTK

Přečíst článek

Ekologické i ekonomické hledisko

A teď si pro srovnání představte jiné stádo. Obrovské stádo cvrčků, červíků, kobylek nebo jiného hmyzu. I tato malá zvířátka mají plus minus svoje proteiny a živiny, nemají téměř žádný tuk, nepotřebují nezměrné louky, energeticky a personálně náročná jatka, zkušené pasáčky, osvětlení a spoustu dalších věcí, které jsou nezbytné pro běžně chovaná zvířata: krávy, býky, kozy, ovce, drůbež atd. Kde je ta naše budoucnost? A to už vůbec nezmiňuji jistá omezení, jako třeba, že v Indii je kráva posvátná, v arabských zemích je nábožensky zapovězeno vepřové maso, o židovském kašrutu ani nemluvím. 

Potvrzeno. Hmyzí mouka chutná lépe než ta pšeničná

Kde je ta střední cesta? Bůh ví! Rozhodně si nemyslím, že žvýkat smaženou kobylku nebo se rozplývat nad nadívanými červíky – to těm ulítlým gastronautům moc nevěřím, ale nedávno jsem četl, že v Itálii udělali slepý test s těstem na pizzu. Jedno těsto bylo běžné a do druhého bylo přimícháno asi 40 procent „hmyzí mouky“. Hádejte, která pizza chuťově zvítězila? Prostě, co oči nevidí, to srdce nebolí!

V mnoha zemích se již mnoho let prodávají produkty, které obsahují různé ingredience pocházející z hmyzu. Zase se až tak moc nedivte, protože podle světových statistik je hmyz celkem běžnou součástí jídelníčku asi 60 procent populace naší planety. Takže my, co se ošklíbáme nad ražniči z cvrčků, jsme statisticky v menšině.

Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme

Enjoy

Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.

Josef Tuček

Přečíst článek

Potraviny budoucnosti

Ovšem pro klid všech, kdo chtějí něco vědět o hmyzu v našem jídle, uvádím čerstvou zprávu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která předchází jistým zavádějícím informacím především na téma „tajného“ přidávání hmyzu do běžných potravin. Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny.

SZPI v tuto chvíli nemá žádné konkrétní informace o tom, že by byl hmyz do potravin přidáván nelegálně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl a aby jeho konzumace představovala jakékoliv riziko pro lidské zdraví. V současné době mohou být na trh uváděny pouze níže uvedené konkrétní druhy a formy hmyzu:

• zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího
• částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího
• zmrazené, sušené a práškové formy druhu saranče stěhovavá 
• sušené larvy potemníka moučného
• zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů (larev) potemníka moučného
• zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového

Ostatní druhy hmyzu není možné dávat na trh, aniž by absolvovaly schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, neboť jsou považovány za neschválené. Musí úspěšně absolvvovat schvalovací proces a pak budou uvedeny v seznamu Unie povolených nových potravin.

Pavel Maurer: I obyčejné bylinky dokáží udělat z každého jídla gurmánský zážitek

Enjoy

V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.

Pavel Maurer

Přečíst článek

 

Další důležitá informace pro uklidnění těch, kdo nechtějí „cvrčka a další hmyz“ nikdy ochutnat v žádném skupenství: Pokud je určitý druh hmyzu v potravině obsažen, musí být o tom spotřebitel informován. V seznamu složek potraviny se uvede název konkrétního hmyzu a použitá forma (prášek, zmrazená forma apod.). Současně s tímto údajem musí být na obalu potraviny uvedena informace o tom, že složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče. Tento údaj musí být uveden vždy v bezprostřední blízkosti seznamu složek.

Dobrou chuť. A nezapomeňte, že v blízké budoucnosti budeme stoprocentně zvažovat, zda našim tělům poskytneme životně nezbytné živiny ve formě super drahého stejku, nebo ekologicky přijatelnějšího sarančete či umělého masa.

Čtěte i další příspěvky gastroseriálu Nejezte blbě! s Pavlem Maurerem

video

Moje gastro cesta začala klinickou smrtí, říká gurmet Pavel Maurer

Newstream TV

„Nejvíce, ze všeho co jsem kdy udělal, mě těší naše občanská iniciativa 3DUBY. Tu jsme s manželkou založili ještě s Martinou Navrátilovou v době, kdy se celý gastro nápad jen rozjížděl,” říká jedna z nejvýraznějších tváří české gastronomické scény Pavel Maurer. „Chtěl jsem, aby tady po mně něco zbylo. Zasazení stromů předcházela nehoda v Alpách, při níž jsem prožil klinickou smrt,“ uvedl v pořadu Značka: Osobně zakladatel nezávislého průvodce po tuzemských restauracích Maurerův výběr Grand restaurant a oblíbené gastro události Prague Food Festival.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek