Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dáte si cvrčka či potemníka? EU schválila brouky jako potravinu

Pražská zoologická zahrada připravila v červenci 2022 v rámci každoroční akce Dny hmyzožravců pro návštěvníky netradiční hmyzí pokrmy. Zájemci mohli ochutnat cvrčky smažené na másle, pikantní larvy potemníka na kari nebo sarančata v banánovém těstíčku a další delikatesy.
ČTK
 ČTK

Evropská unie přidala na seznam schválených potravin dva další druhy hmyzu. Podle unijního nařízení, které dnes vstupuje v platnost, se smí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí (Acheta domesticus). O dva dny později se to samé bude týkat i larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).

Dalších osm žádostí o připuštění dalších druhů hmyzu unijní úřady zkoumají. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.

Hmyz je výživný a bohatý na bílkoviny

Výrobci musejí EU žádat o schválení pro každý hmyz, který chtějí uvést na trh. Pokud se hmyz používá v potravinách, musí to být označeno – název druhu musí být uveden v seznamu složek.

Moučný červ

Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme

Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.

Přečíst článek

Hmyz je považován za výživný a bohatý na bílkoviny a je součástí běžné stravy v mnoha zemích. Může také přispět k udržitelné stravě, protože ho lze chovat relativně úsporným způsobem.

Může ale představovat riziko pro alergiky. Příslušné informace o alergiích se musejí povinně uvádět, zdůrazňuje Evropská komise.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Francouzka pije víno

Biohacking: Jak jíst, pít a nestárnout jako Francouzi

Anti-age je buzzword posledních let. Stárnou silné ročníky, takže výzkum o tom, jak zlepšit či dokonce oddálit stárnutí, jede na plné obrátky. V dalších dílech seriálu Biohacking se podíváme na poslední anti-age metody.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související