Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme

Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.

Dvě miliardy lidí na světě mívají ve svém jídelníčku hmyz. Dříve se čekalo, že jich bude přibývat, ať už z důvodů ekologického uvědomění, nebo kvůli získání levnějšího zdroje bílkovin, případně prostě vlivem módy. Nestalo se tak, většina lidstva se nad hmyzími pokrmy stále ušklíbá.

Evropská komise přitom v únoru povolila ke konzumaci už třetí druh hmyzu – cvrčka domácího. Už dříve schválila za obdobných podmínek pojídání sarančat stěhovavých či larev potemníka moučného, které spíše zlidověl název moučný červ. 

Chci, aby lidi poznali, co jedí, říká šéfkuchař brněnské restaurace Element

Enjoy

Když se budete ptát, kam v Brně na večeři, devět z deseti doporučení bude znít: Element. Tenhle podnik dokonale vystihuje současný trend – a nejde jen o gastronomii, ale i atmosféru, přístup, zážitek a cenu, kterou zaplatíte. V Elementu to do sebe všechno perfektně zapadá. O tom, jak Element funguje, jsem si povídala s šéfkuchařem a spolumajitelem Tomášem Regerem. 

Darina Křivánková

Přečíst článek

S hmyzem na talíři se můžeme setkat i v Česku. Například pražská zoologická zahrada příležitostně pořádá kulinární hody, na nichž si návštěvníci pochutnávají třeba na smažených, pečených, na sladko i na slano připravených cvrčcích, švábech či sarančatech, hmyzích buchtách i hmyzím salátu. Obdobná jídla se objevují na gastrofestivalech.

Nicméně ani v Česku, ani v dalších zemích euro-americké oblasti se hmyz v kuchyni nijak zvlášť neuchytil.

Pochoutka pro psy a kočky

S hmyzími pokrmy však můžeme přijít do styku, pokud chováme kočku nebo psa. Francouzský výrobce Tomojo prodává krmiva pro domácí miláčky doplněná hmyzími larvami.

Americká společnost Mars, světový výrobce cukrovinek a největší globální producent krmiv pro domácí zvířata, má už taky svou řadu krmiv obsahujících hmyz. Australská společnost Buggy Bix prodává pro psy sušenky z moučných červů. Lidé je kupují s tím, že tak svým miláčkům zajišťují výborné proteiny.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Zprávy z firem

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Josef Tuček

Přečíst článek

V tuto chvíli však evropská produkce hmyzích bílkovin představuje kapičku v moři. V roce 2020 jich hmyzí farmy v Evropě vyprodukovaly jen pár tisíc tun. Ale změna přichází. Strávníky se stávají ryby a hospodářská zvířata. A to už je trh podstatně větší.

Krmivo pro ryby a nově i pro hospodářská zvířata

Jedna z největších hmyzích farem v Evropě, nazvaná Papek, sídlí v Jaroměřicích nad Rokytnou na Českomoravské vrchovině. Její produkce míří hlavně do zahraničí, zčásti do restaurací, ale hlavně jako krmivo pro ryby. Odběratele však mají i v Česku, například zoologické zahrady a akvaristy.

Také další evropské hmyzí farmy mají už několik let své zákazníky v rybářském průmyslu. Evropská unie povolila již v roce 2017 podávat rybám speciálně chovaný hmyz, ovšem za podmínky, že je krmen pouze potravou, která byla schválena jako zvířecí krmivo, což znamená, že hmyz nepojídal různé odpady. 

Jako velký trh se jeví zejména chov lososů, pstruhů a mořských vlků v akvakulturách. Tyto ryby dnes obvykle dostávají jako krmivo malé rybky lovené ve velkém v mořích. Pokud tedy budou mít hmyzí stravu, bude to úleva pro přírodu.

Garum je hit! Proč se ze starověkého receptu stal gastronomický fenomén

Enjoy

„A taky tam přidáváme garum,“ tuhle větu dnes uslyšíte od řady ambiciózních šéfkuchařů. Při prvním soustu pochopíte, proč je garum takový hit: neskutečně zintenzivní a prohloubí chuť, je to doslova exploze umami, přitom si pro sebe neukradne hlavní roli, ale fantasticky nakopne suroviny, s nimiž se v jídle pracuje. A přidat ho můžete takřka do všeho. Co to je garum? A kde se vzalo?

Darina Křivánková

Přečíst článek

Loni pak Evropská komise schválila hmyzí krmivo také pro drůbež a prasata, letos by se to mohlo v jejich chovech projevit. Je to prolomení zákazu z přelomu století. Tehdy evropské úřady kvůli nemoci šílených krav, která měla původ ve špatně špatně zpracované masokostní moučce, zakázaly zkrmování zvířecích zbytků hospodářskými zvířaty, jejichž maso je určeno ke konzumaci lidmi. To tedy už pro krmiva z hmyzu neplatí. 

Zvířata by tak měla získat nový zdroj kvalitních a zdravých bílkovin, protože hmyz pochází z uzavřených a kontrolovaných chovů.

Zapojení genetiky

Až dosud hmyzí farmy spíše využívaly druhů, které jim dodala příroda. Teď však do hry vstupuje věda. Například francouzská společnost Ÿnsect spolupracuje s genetickým centrem Genoscope při testech několika druhů hmyzu. V lednu Ÿnsect zahájila nový program šlechtění nejvhodnějšího hmyzu. Podobné šlechtitelské programy provozuje i skotský startup Beta Buggs.

Prvním cílem je vyšlechtit hmyz, který rychle roste a je dostatečně macatý, takže produkční náklady na něj budou klesat. Druhou, už trochu vzdálenější představou je určit, které hmyzí krmivo je nejlepší pro konkrétní zvířata.

Šlechtitelé mají velkou výhodu v tom, že celý životní cyklus hmyzu může trvat jen týdny, a ne roky jako u hospodářských zvířat. Výzkum tedy může jít rychle kupředu. Je tedy pravděpodobné, že nám na talíři bude přibývat hmyz – jenom propasírovaný přes rybu, kuře nebo čuníka. Asi si toho ani nevšimneme.

>>>>>> Další aplikace vědy v byznysu čtěte zde <<<<<<