Gastronomickému světu vládnou pevnou rukou tři kuchyně. Proč jsou tak úspěšné?
Na planetě Zemi najdeme nepřeberné množství lokálních kuchyní, tradičních jídel i nápojů. Některé části světa si však se svou gastronomií dokázaly získat srdce většiny. Gastroinfluencer Pavel Maurer má o vítězích jasno. Jde o italskou, čínskou a indickou kuchyni. Jak je možné, že právě tyto se dokázaly prosadit prakticky na celé naší planetě?
Někdy je to skoro k pláči. Například když vám v hlubokém vnitrozemí hrdého francouzského Burgundska nabízejí na rohu vinařské vesnice jako jediné jídlo pizzu. Místo aby se pochlubili místními specialitami, konečně jsme tu v kolébce světové gastronomie. Že by si ty jejich dobroty vařili jen doma pro sebe a mně, kolemjedoucímu lačnému cestovateli, předhodí variaci na jeden z nejtypičtějších italských pokrmů ve velmi průměrné kvalitě? A zdaleka to není jen o Francii. I poblíž mayských pyramid na Yucatánu častěji „zakopnete“ spíše o indickou, pákistánskou, italskou nebo čínskou restauraci, než na klasické lokální pokrmy. Právě tyto kuchyně potkáte téměř na celém světě.
Myslím, že důvodů je několik. Za prvé, ty dvě obří gastronomické velmoci mají každá téměř miliardu a půl obyvatel. To je neuvěřitelný počet lidí, kteří vytváří nepřeberné množství variací pokrmů a delikates, ale také cestují, utíkají, migrují do jiných zemí, kde hledají lepší život. S sebou si pochopitelně přinášejí své zvyklosti, kulturu a kuchyni.
Žádná celulitida, zubní kaz či žaludeční vředy. Pokud máte rádi vodu s bublinkami, klidně ji pijte. Nebojte se děsivých fám o perlivé vodě, jsou to především vybájené mýty, upozorňuje gastroinfluencer Pavel Maurer.
Pavel Maurer: Bublinky nevadí. Jednou provždy, zuby se po nich víc nekazí
Enjoy
Všudypřítomná Čína...
Takzvaný „China Town“ najdete v téměř všech velkých městech na světě. Čínská čtvrť má své ulice, vlastní názvy, svá vnitřní pravidla, někdy i vlastní policii, ale hlavně autentické tržnice, obchody a restaurace, bary, či bistra. Názvy podniků a vývěstní štíty jsou v čínštině a k jídlu si tu můžete dát klasiku i exotické speciality. Jsou to oblíbené destinace pro gurmány, zvídavé turisty, ale i obyvatele jiných národností. Dá se tu stravovat draze i lacině. Nejzábavnější stolování je u kulatého stolu, kde je uprostřed umístěná točna s mnoha pokrmy, takže si každý může otočit k sobě to, na co má právě chuť a v podstatě otestovat vše co je na stole.
...i Indie
Indická kuchyně má z hlediska rozšíření díky lidnatosti v zemi původu podobný příběh. Potkáte ji prakticky všude. Jedno je však jisté - ve Velké Britanii, především v Londýně, znalci rozlišují nejrůznější nuance kuchyní této gigantické země. A tak si můžete pochutnat na typických jídlech ve stylu Punjab, New Delhi, Assam, Biháru atd. Koloniální panství „United Kingdom“ zásadně ovlivnilo vývoj této velké země a současně přivedlo velkou část kultury Indů do Británie. Tady se můžete doslova dotknout svým jazykem nejkvalitnějších pokrmů z rukou domorodých kuchařů. Indové dokáží vařit skutečně ve velkém a jejich koření a chutě nabízí nekonečnou škálu variací a ostrostí. Navíc i tato kuchyně dokáže připravovat vynikající pokrmy v režimu cena/výkon.
Slovo olympiáda v nás většinou evokuje sportovní klání těch nejlepších rekordmanů na světě v mnoha různých disciplínách. Může být ovšem také olympiáda žákovská, v českém jazyce nebo matematická a podobně. Ale podle slovníku má hlavně dva významy: ve starém Řecku čtyřleté období mezi olympijskými hrami a dnes olympijské hry, popřípadě přeneseně i jiné vrcholné soutěže.
Pavel Maurer: Kuchařská olympiáda? I cukráři mají stejný stres, jako sportovci
Enjoy
Jednoduchost italské kuchyně
A Italové? To je kapitola sama o sobě. Pokud přijmeme fakt, že italská kuchyně navazuje na tradice gastronomie ovlivněné Středozemním mořem, vlivem Řecka, Kréty, Římského Impéria, které do sebe během okupování Evropy, Afriky a Asie nasálo prakticky všechno z těchto oblastí, pak je tu otázka - jak je možné, že je schopna tato kulinární velmoc zaplavit celou planetu svými jídly, aniž by čítala přes miliardu obyvatel? Špagety, pizza, rizoto, mozzarella, pršut, parmezán, balsamikový ocet? Vždyť počtem obyvatel se dá Itálie srovnat pouze s jednou malou provincíí v Číně nebo panstvím nějakého indického mahardži?
Jednou z důležitých vlastností italské kuchyně (tedy její podstatné části) je - jednoduchost. Olivový olej, chilli, česnek a rajčata. To je podle italských kuchařů prakticky základ pro vaření mnoha jídel, která nejsou drahá, celkem jednoduše se dají naučit vařit a lidé je milují.
Italská kuchyně chutná, ve formě „street“ je snadno připravitelná, mnohé pokrmy si dokážeme připravit sami doma a finančně dokáže být docela nízkonákladová. Možná i toto je důvodem, proč se zařadila bez problémů mezi globální megakuchyně Číny a Indie.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
