Na planetě Zemi najdeme nepřeberné množství lokálních kuchyní, tradičních jídel i nápojů. Některé části světa si však se svou gastronomií dokázaly získat srdce většiny. Gastroinfluencer Pavel Maurer má o vítězích jasno. Jde o italskou, čínskou a indickou kuchyni. Jak je možné, že právě tyto se dokázaly prosadit prakticky na celé naší planetě?

Někdy je to skoro k pláči. Například když vám v hlubokém vnitrozemí hrdého francouzského Burgundska nabízejí na rohu vinařské vesnice jako jediné jídlo pizzu. Místo aby se pochlubili místními specialitami, konečně jsme tu v kolébce světové gastronomie. Že by si ty jejich dobroty vařili jen doma pro sebe a mně, kolemjedoucímu lačnému cestovateli, předhodí variaci na jeden z nejtypičtějších italských pokrmů ve velmi průměrné kvalitě? A zdaleka to není jen o Francii. I poblíž mayských pyramid na Yucatánu častěji „zakopnete“ spíše o indickou, pákistánskou, italskou nebo čínskou restauraci, než na klasické lokální pokrmy. Právě tyto kuchyně potkáte téměř na celém světě.

Myslím, že důvodů je několik. Za prvé, ty dvě obří gastronomické velmoci mají každá téměř miliardu a půl obyvatel. To je neuvěřitelný počet lidí, kteří vytváří nepřeberné množství variací pokrmů a delikates, ale také cestují, utíkají, migrují do jiných zemí, kde hledají lepší život. S sebou si pochopitelně přinášejí své zvyklosti, kulturu a kuchyni.

Pavel Maurer: Bublinky nevadí. Jednou provždy, zuby se po nich víc nekazí

Enjoy

Žádná celulitida, zubní kaz či žaludeční vředy. Pokud máte rádi vodu s bublinkami, klidně ji pijte. Nebojte se děsivých fám o perlivé vodě, jsou to především vybájené mýty, upozorňuje gastroinfluencer Pavel Maurer.

Pavel Maurer

Přečíst článek

Všudypřítomná Čína...

Takzvaný „China Town“ najdete v téměř všech velkých městech na světě. Čínská čtvrť má své ulice, vlastní názvy, svá vnitřní pravidla, někdy i vlastní policii, ale hlavně autentické tržnice, obchody a restaurace, bary, či bistra. Názvy podniků a vývěstní štíty jsou v čínštině a k jídlu si tu můžete dát klasiku i exotické speciality. Jsou to oblíbené destinace pro gurmány, zvídavé turisty, ale i obyvatele jiných národností. Dá se tu stravovat draze i lacině. Nejzábavnější stolování je u kulatého stolu, kde je uprostřed umístěná točna s mnoha pokrmy, takže si každý může otočit k sobě to, na co má právě chuť a v podstatě otestovat vše co je na stole.

...i Indie

Indická kuchyně má z hlediska rozšíření díky lidnatosti v zemi původu podobný příběh. Potkáte ji prakticky všude. Jedno je však jisté - ve Velké Britanii, především v Londýně, znalci rozlišují nejrůznější nuance kuchyní této gigantické země. A tak si můžete pochutnat na typických jídlech ve stylu Punjab, New Delhi, Assam, Biháru atd. Koloniální panství „United Kingdom“ zásadně ovlivnilo vývoj této velké země a současně přivedlo velkou část kultury Indů do Británie. Tady se můžete doslova dotknout svým jazykem nejkvalitnějších pokrmů z rukou domorodých kuchařů. Indové dokáží vařit skutečně ve velkém a jejich koření a chutě nabízí nekonečnou škálu variací a ostrostí. Navíc i tato kuchyně dokáže připravovat vynikající pokrmy v režimu cena/výkon.

Pavel Maurer: Kuchařská olympiáda? I cukráři mají stejný stres, jako sportovci

Enjoy

Slovo olympiáda v nás většinou evokuje sportovní klání těch nejlepších rekordmanů na světě v mnoha různých disciplínách. Může být ovšem také olympiáda žákovská, v českém jazyce nebo matematická a podobně. Ale podle slovníku má hlavně dva významy: ve starém Řecku čtyřleté období mezi olympijskými hrami a dnes olympijské hry, popřípadě přeneseně i jiné vrcholné soutěže.

Pavel Maurer

Přečíst článek

Jednoduchost italské kuchyně

A Italové? To je kapitola sama o sobě. Pokud přijmeme fakt, že italská kuchyně navazuje na tradice gastronomie ovlivněné Středozemním mořem, vlivem Řecka, Kréty, Římského Impéria, které do sebe během okupování Evropy, Afriky a Asie nasálo prakticky všechno z těchto oblastí, pak je tu otázka - jak je možné, že je schopna tato kulinární velmoc zaplavit celou planetu svými jídly, aniž by čítala přes miliardu obyvatel? Špagety, pizza, rizoto, mozzarella, pršut, parmezán, balsamikový ocet? Vždyť počtem obyvatel se dá Itálie srovnat pouze s jednou malou provincíí v Číně nebo panstvím nějakého indického mahardži?

Jednou z důležitých vlastností italské kuchyně (tedy její podstatné části) je - jednoduchost. Olivový olej, chilli, česnek a rajčata. To je podle italských kuchařů prakticky základ pro vaření mnoha jídel, která nejsou drahá, celkem jednoduše se dají naučit vařit a lidé je milují.

Italská kuchyně chutná, ve formě „street“ je snadno připravitelná, mnohé pokrmy si dokážeme připravit sami doma a finančně dokáže být docela nízkonákladová. Možná i toto je důvodem, proč se zařadila bez problémů mezi globální megakuchyně Číny a Indie.