Pavel Maurer: I obyčejné bylinky dokáží udělat z každého jídla gurmánský zážitek
V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.
V době naší přebujelé civilizace většina z nás nemá čas ani náladu na to, aby šla sbírat puškvorec na břehy bahnitých rybníků či obírat květy třezalky za večerního západu slunce. Prakticky všechno si můžeme koupit a pokud se dobře zeptáme, určitě nám poradí. Jenomže ony to nemusí být jenom tyto zmíněné, poněkud speciální byliny, ale náš jídelníček i naše tělo potěší i zcela běžné a kdykoli dostupné rostlinky, bylinky či koření.
Máme několik variant jak mít stále čerstvé a při ruce například bazalku, petržel nebo koriandr. Buď si tyto gastronomicky vděčné ingredience můžeme koupit na trhu či v mnoha supermarketech (prakticky celoročně) nebo si je můžeme celkem jednoduše pěstovat v truhlíku za oknem, na balkóně a ti šťastnější třeba na své vlastní zahrádce.
Pandemie provázená celosvětovými lockdowny naučila domácí kuchaře více experimentovat s novými chutěmi. Těží z toho byznys s kořením, všímá si britská BBC. 
Byznys s kořením zažívá boom. V covidu se lidé naučili jídlo více dochucovat
Trhy
Také jsem tomu propadl. Minulý týden jsem tak zajel do jednoho většího zahradnictví a tak jako každý rok jsem byl omámen tisíci vůní, aromat a barev. Nemluvím o rozkvetlých květinách těšících se, stejně jako my, na přicházející léto. Mě tentokrát zajímaly rostlinky, které vždy vyladí náš domácí jídelníček do neuvěřitelně jemných a delikatesních nuancí.
Podívejte se, jak Pavel Maurer pěstuje bylinky:
(Ne)obyčejné bylinky
Na svém miniaturním záhonku jsem si zasadil rozmarýn, který se občas dokáže rozrůst ve veliký keř. Tuto bylinku používám na pečené jehněčí maso, ale hlavně na rozmarýnové brambory, nakrájené na tenké plátky a pečené v troubě s kapkou olivového oleje. Je to vynikající příloha třeba k rybě, jen si člověk musí dát pozor a neplést si v puse rozmarýnovou jehličku s rybí kostičkou.
Hned vedle jsem zasadil šalvěj, jejíž vývar se hodí nejen na kloktání, když máte potíže se zuby, ale my si doma často připravujeme italskou specialitu - bramborové nebo dýňové noky na másle se šalvějovými lístky (gnocchi salvia). Velmi jednoduché a syté jídlo. Noky kupujeme již hotové jako chlazený polotovar, který stačí dvě minuty povařit v osolené vodě, šalvějové lístky osmahnete na másle asi 2-3 minuty a je hotovo, možno případně posypat parmazánem.
Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.
Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh
Zprávy z firem
Když jsme u té italsky laděné kuchyně, určitě mám vždy na záhonku bazalku a to jak tu běžnou, tak též fialovou, která je klimaticky odolnější a též běžně k dostání. Bazalka je pochopitelně použitelná k těstovinám, špagetám a rajčatovým omáčkám, ale také, když je čerstvě utržena, potěší u typického předkrmu z Kampánie - caprese. Přezdívá se mu také italská vlajka - červená rajčata, zelená bazalka a bílá mozzarela.
Zahradní plevel nebo koření života?
V zahradnictví jsem také koupil velmi krásný tymián a hlavně koriandr který si doma sypeme na avokádo s uzenou paprikou a panenským olivovým olejem. Také jsem zasadil rukolu, tuto nahořklou bylinu, kterou milují moje manželka a dcera v salátu s hoblinami sýru. Když už jsem u těch salátů, jednu bylinu máme k dispozici prakticky všichni a zdarma - kopřivu. V čínské kuchyni se bez ní neobejde téměř žádný míchaný salát. Já ji dávám i do sekané spolu s majoránkou, přidávám ji do salátů a vždy si vzpomenu jak s kopřivami moje moravská babička krmila husy. Ta drůbež se cpala vlastně jednou z nejsilnějších a nejzdravějších bylin. Kopřivám se bohužel nejvíce daří na nevábných místech a tak je třeba vybírat, kde je utrhnout, aby byly čisté. Ale kopřiva jako čaj i příloha je ve své divokosti velmi prospěšná plodina.
Češi milují pivo. A umí ho i skvěle uvařit a načepovat. Gurmet Pavel Maurer radí, kam si v Praze skočit na excelentní plzničku nebo dvě. Třetí už ale leze hodně do peněz. 
Víme, kde si v Praze dáte nejlepší plzničku
Enjoy
Další vynikající „zahradní plevel” je máta. Plevel říkám proto, že když ji necháte rozrůstat se jen tak, je schopná zlikvidovat všechny ostatní rostlinky, kytičky či bylinky. Její schopnost rozmnožovat se je gigantická. Mátu přidávám především do salátů (to zmiňuje ve svých kulinářských poznámkách i Leonardo da Vinci) a pak často vaříme mátový čaj, uklidňující žaludek a potom samozřejmě, když už se hodně rozroste, do osvěžujícího domácího mojita s limetkou.
Je toho hodně, co se dá pěstovat v truhlíku, na záhonu, nebo i na talíři v namočené vatičce (třeba řeřicha - nenápadná bylina obsahující neuvěřitelné množství zdraví prospěšných látek). Také meduňka - výborná kolegyně v mátovém čaji. A pak samozřejmě zcela obyčejná petrželka, kterou by měl mít v kuchyni po ruce prakticky každý. Mimochodem, slavný pošumavský léčitel Farář Ferda, kterého navštěvovaly tisíce nemocných a také celebrity z celé planety, tak ten tvrdil, že když sníte hrst petržele denně, nejspíš se vás nikdy nedotkne rakovina. To nemohu potvrdit, ale petržel je skvělá a pokud máte rádi kuchyni arabskou či Středního východu, tak jejich tabouleh to je dobrota plná petržele, která je součástí každého správného výběru předkrmů zvaných mezze.
A tak pokud máte jen trochu prostoru, pořiďte si třeba jen pár nejobyčejnějších bylinek - vždy potěší vaše chuťové pohárky i tělo!
Izraelská kuchyně. To je obrovský kotel „mezinárodního guláše”, chuťové bomby, exotického koření, ale i jednoduchého a stále více oblíbeného street foodu. Ochutnat ji můžete i na několika místech v Praze. Gastronovinář a gurmet Pavel Maurer osobně doporučuje bistro Paprika. 
Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: Nejlepší hummus v Praze mají v bistru Paprika
Enjoy
Další díly gastroseriálu Nejezte blbě s Pavlem Maurerem čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
