Biohacking: Obyčejné brambory nejsou strašák. Umí podporovat hubnutí
Mají vyšší obsah sacharidů než jiné druhy zeleniny. Jsou ale zdravé a nechybí jim ani mikronutrienty. Zástupci kořenových druhů zeleniny proto stojí za pozornost. Více v následujícím díle seriálu Biohacking, nyní věnovanému různým skupinám potravin.
Kořenová zelenina je různorodá skupina zahrnující druhy zeleniny většinou bohaté na škrobovité látky. Je to proto, že kořen či hlíza je standardní zásobárnou kalorií pro rostliny. Vysoce výživná je i pro člověka, a i proto je kořenová zelenina jednou z nejdéle konzumovaných potravin v historii. I v moderní stravě, kde je naopak pro většinu výhodné navyšovat mikroživiny a snižovat kalorickou zátěž, zůstává kořenová zelenina nadále výborným řešením. Zvýšení zastoupení kořenové zeleniny ve stravě na úkor průmyslově vyráběných potravin a jakýchkoli moučných, sladkých i tučných jídel bude vždy znamenat zlepšení zdraví organismu.
Pro čipsy to neplatí
Zdaleka nejpopulárnější kořenovou zeleninou jsou brambory. Konzumují se v dnešní době v takovém množství, že je často doporučováno jejich objem ve stravě snižovat. Pravdou ale je, že brambory jsou pořád zelenina, a to zelenina vysoce výživná a sytivá. Omezení jejich konzumace je na místě, když jsou průmyslově zpracované či nezdravě připravené – ve formě čipsů, hranolek a podobně. Brambory totiž mají vysoký obsah sacharidů a vysoký glykemický index, což znamená rychlý nárůst cukru v krvi po jejich konzumaci. To se právě ještě zhorší v případě jídla obsahující vysoké množství tuku. Na častou konzumaci brambor ve velkém množství si tedy mají dát pozor zejména diabetici, lidé s inzulínovou rezistencí a s nadváhou.
Luštěniny mají řadu benefitů. Jenže obsahují takzvané antinutrienty, což jsou látky, které brání vstřebávání některých živin, zejména minerálů. Takže je dobré si dát pozor na přípravu, radí se v dalším díle seriálu Biohacking zaměřeném na hubnutí. 
Biohacking: Luštěniny pomohou i s metabolickým syndromem. Pozor ale na jejich zpracování
Enjoy
K bramborám se tedy z hlediska množství a zpracování chováme ideálně jako ke každé jiné kořenové zelenině. Zpracujeme je co nejpřirozeněji - vařením či pečením, a zkombinujeme s dalšími druhy zeleniny pro jejich funkci přílohy či samostatného jídla. Brambory obsahují vysoké množství draslíku, který je nezbytný pro zachování metabolického zdraví a elektrolytické rovnováhy. Obsahují také vitamín C, B6, mangan a další mikronutrienty včetně rostlinných polyfenolů, prokazujících antioxidační kapacitu na buněčné úrovni. Brambory jsou bohaté na škroby a kromě těch rychle stravitelných sacharidů obsahují také takzvaný resistentní škrob, což je prebiotická vláknina významně podporující zdravý mikrobiom ve střevech. To má pozitivní dopady na celý organismus, včetně zmírnění zánětu a podporu hubnutí. Množství rezistentního škrobu závisí na způsobu tepelného zpracování brambor. Nejvíce ho obsahují brambory uvařené ve slupce, které necháme vychladnout.
Řepa, mrkev a spol.
Dalšími důležitými druhy kořenové zeleniny jsou ty obsahující vysoké množství karotenoidů, jako jsou mrkve a sladké brambory. Karotenoidy jsou skupina antioxidantů, které chrání zejména oči a kůži. Příbuznými mrkve jsou petržel, celer a pastiňák, které obsahují vlákninu, vitamín C, folát a draslík. Tuřín, vodnice a různé druhy ředkve jsou příbuzné košťálovým druhům zeleniny z rodu Brassica, jako je brokolice, květák a zelí. Mají vysoký obsah sirnatých látek, které v těle hrají roli jaterních detoxifikantů. Tyto zeleniny mají také vysoký obsah minerálů, jako je vápník a zinek.
Červená řepa je další nedoceněnou, avšak velmi zdravou zeleninou. Jedním z jejích hlavních přínosů je obsah látek, které podporují tvorbu oxidu dusnatého v těle. Ten podporuje zdraví a funkce kardiovaskulárního systému - snižuje krevní tlak a podporuje sportovní výkon. Vysoký obsah antioxidačních látek v červené řepě stojí za řadou jejích benefitů. Betalain je antioxidant, který je zodpovědný za její výrazné zbarvení a vykazuje výrazné antioxidační a protizánětlivé účinky, čímž pomáhá proti rozvoji různých druhů rakovin a dalších chronických onemocnění.
Kořenovou zeleninou, která v poslední době získává na oblibě, jsou topinambury. Jsou příbuzné slunečnici a dají se konzumovat jak syrové, tak tepelně zpracované. Jsou bohaté na vlákninu inulin, což je druh pro člověka nestravitelného škrobu, který nezvyšuje krevní cukr a topinambury jsou tak vhodné pro diabetiky. Inulin je výbornou potravou pro spřátelené bakterie ve střevech, pro tento efekt je ale třeba konzumovat topinambury v syrovém stavu. Topinambury obsahují významné množství železa, a také draslík a hořčík.
Biohackeři radí konzumovat několikrát týdně mořské řasy, třeba ve formě suši anebo další japonské delikatesy - polévky miso. Či cizrnovou pomazánku hummus a pasty a másla z ořechů a semínek. 
Biohacking: Anorektičky a alkoholici mohou mít jedno společné: nedostatek thiaminu
Enjoy
Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.
Multimilionář Sam Altman nalil peníze do startu-pu, který vyvíjí elixír mládí
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
