Listová zelenina patří mezi nutričně nejbohatší druhy potravin v poměru ke kalorické zátěži. Je tedy vhodná pro konzumaci při hubnutí, protože díky vysokému obsahu vlákniny a mikronutrientů zasytí a také není potřeba nijak omezovat konzumaci. A čím zbarvenější zelenina, tím více prospěšných látek obsahuje.

Listovou zeleninu jíme většinou na jaře či v létě, často jako základ zeleninových salátů. Tato zelenina se ale dá jíst po celý rok, záleží pouze na dostupnosti druhů a vhodnosti přípravy. Každopádně platí, že je listová zelenina vysoce výživná co se týče vitamínů, minerálů a dalších látek, a měla by tak být součástí pravidelné stravy každého člověka. Doktor Fuhrman, autor bestselleru Jez, abys žil říká, že „člověk je zvíře závislé na listové zelenině“. To podle něj znamená, že nelze dosáhnout optimálního zdraví bez každodenní konzumace tohoto druhu zeleniny.

Exotika v salátech

Jedná se o rozmanitou skupinu, která je spíše než botanickou klasifikací k sobě přiřazena kvůli specifickým zdravotním benefitům a kulinářskému využití. Dají se za ní považovat všechny druhy s listy nebo stonky, které lze konzumovat jako zeleninu. Patří mezi ně různé druhy listového salátu jako římský, ledový, hlávkový a další, a také špenát, kadeřávek, rukola, mangold. Lze sem zařadit zelí, kapustu, zelí bok choy a velmi chutné druhy exotické listové zeleniny příbuzné hořčici, jako jsou namenie, mibuna, mizuna či perilla. Ty těžko zakoupíme v obchodě, ale v Česku lze jednoduše sehnat jejich semena a na záhonu vypěstovat. Kromě salátů lze listovou zeleninu tepelně upravovat na mnoho způsobů, když ji nechceme konzumovat jen syrovou v salátu či smoothie.

Společné mají tyto zeleniny to, že patří mezi nutričně nejbohatší druhy potravin, zejména co se týká v poměru ke kalorické zátěži. Jsou tedy vhodné pro konzumaci při hubnutí, protože díky vysokému obsahu vlákniny a mikronutrientů zasytí a také není potřeba nijak omezovat jejich konzumaci. Obecně platí, že čím zbarvenější zelenina, tím více prospěšných látek obsahuje. To je znát u salátu, kdy oblíbený křupavý ledový salát, který je zabarvením velmi světlý, obsahuje daleko méně živin než například salát římský či hlávkový. Listová zelenina obsahuje řadu fytochemikálií ve formě antioxidantů, polyfenolů a flavonoidů. Dále vitamíny jako C, E, K, folát a beta karoten a minerály hořčík, železo, draslík a vápník.

Biohacking: Zázračné ořechy. Opravdu jsou na nervy, ale umí mnohem víc

Enjoy

Ořechy ráno, ořechy v poledne, ořechy večer, ořechy do každého jídla. Nepřiberete po nich ani gram, navíc pomáhají ke zlepšení fungování organismu. Na co jsou dobré „vlašáky“, na co mandle a proč má smysl jíst „lískáče“?

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Je dobré mít na paměti, že věda nemá prozkoumány všechny látky, které takové zdravé přirozené potraviny jako listová zelenina obsahují ve své komplexní mřížce, je si ale jistá jejich účinky na lidský organismus. A ty jsou veskrze pozitivní. Studie ohledně obsahu antinutrientu oxalátu/šťavelanu, který je ve vysokém množství přítomen ve špenátu, ukazují, že může bránit vstřebávání některých minerálů a u citlivých jedinců může přispívat ke vzniku ledvinových kamenů. Oxalát je přítomen ve většině rostlinných potravin a také si je ho schopno tělo vyrobit samo, je tedy na něj zvyklé a umí se s ním standardně vypořádat. Listové zeleniny se většinou nejí tolik (pokud si neděláte několik smoothie se špenátem za den), aby to vyvolalo u zdravého jedince problémy. Tepelné zpracování, zejména vaření, značně snižuje obsah oxalátů v jídle. Obsah oxalátu je zhruba desetkrát vyšší ve 100g syrového listového špenátu než ve stogramovém krajíci chleba, ale je jasné, kolik a jak často jíme tu kterou potravinu.

Proti rakovině

Všechny ostatní vlivy pravidelné konzumace listové zeleniny na lidský organismus jsou jen pozitivní. Podporují metabolické zdraví, pomáhají udržovat kognitivní funkce mozku do pozdního věku, podporují zdraví srdce, cév a správnou srážlivost krve. Díky obsahu látek, které mají vliv na zajišťování zdraví i na buněčné úrovni, významně předcházejí vzniku různých druhů rakovin.

Mezi listovou zeleninu se také řadí nyní stále populárnější microgreens, což jsou mladé rostlinky různých druhů zeleniny, luštěnin, tradičních pícnin a semenných rostlin. Jedny z těch nejvýživnějších jsou mikrobylinky slunečnice, hrášku a pak také brokolice, hořčice a kadeřávku, které jsou pikantní chuti. Microgreens se hodí ideálně syrové do salátu nebo na chleba, kdy si zachovají maximum živin. Mladé výhonky brokolice obsahují 10 až 100krát více unikátní látky sulforafanu než vzrostlá brokolice. Sulforafan má antioxidativní a protizánětlivé vlastnosti. Pomáhá s detoxikačními procesy v těle a funguje jako prevence rakoviny a dokonce je schopný potlačovat růst rakovinných buněk.

Biohacking: Zázračné ořechy. Opravdu jsou na nervy, ale umí mnohem víc

Enjoy

Ořechy ráno, ořechy v poledne, ořechy večer, ořechy do každého jídla. Nepřiberete po nich ani gram, navíc pomáhají ke zlepšení fungování organismu. Na co jsou dobré „vlašáky“, na co mandle a proč má smysl jíst „lískáče“?

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Stárnutí je humanitární katastrofa, řekli hoši ze Silicon Valley a začali hledat lék proti smrti

Leaders

Sen o věčném mládí a životě nabral materiální podobu. Trh s výzkumem stárnutí a oddálení smrti se rychle zvětšuje. Investují do něj známí miliardáři.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek