Biohacking: Fermenty jsou klíč ke zdraví. Skvěle poslouží i kysané zelí
Populární kimči, kombucha, natto či kefír mají spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví - od hubnutí po zdraví mozku.
Již před deseti tisíci lety se mléčné či alkoholové kvašení využívalo jako forma uchování potravin, ale nutričním dopadem kvašení se samozřejmě nikdo nezabýval. Až zhruba před sto lety si ruský přírodovědec a laureát Nobelovy ceny Ilja Mečnikov všiml, že lidé konzumující často kefír a jiné fermentované potraviny se dožívají vyššího věku než jejich současníci.
Fermenty jsou potraviny či nápoje modifikované kontrolovanou přítomností mikrobů a obsahující rozličné změněné látky díky působení enzymů. Tato kvalitativní změna jídla vzniká buď díky takzvanému divokému kvašení, kdy se na něm podílejí bakterie přítomné ve vzduchu nebo v samotných syrových potravinách (kvásek, kysané zelí) či přímým použitím kvasného prostředku (droždí, cíleně přidané kultury).
Na hubnutí
Existují studie, které potvrzují komplexní účinky fermentovaných potravin, ale tyto důkazy jsou v dnešní době považované za limitované. Je to způsobené tím, že replikování přesného výstupu fermentačního procesu je obtížné, a z toho i plynoucí vědecké standardizování výsledků. Většina studií se tedy zaměřuje na vyhodnocování efektu probiotických mikroorganismů – jako jsou například mléčné bakterie (laktobacily) - na lidský organismus, které jsou součástí výstupu kvasného procesu. Méně známé ovšem je, že kromě probiotik obsahují kvašené potraviny i další prospěšné látky. Výsledkem fermentace jsou biologicky aktivní peptidy, jako například konjugovaná kyselina linolová (CLA), která může pomoci s redukcí hmotnosti a snížením cukru v krvi.
Dalšími prospěšnými peptidy jsou exopolysacharidy a sfingofosfolipidy, které mají antioxidační a protirakovinné účinky a snižují projevy alergií. Obecně přítomnost těchto spřátelených bakterií a organických kyselin zabraňuje množení bakterií, plísní a další mikroorganismů, které mohou ničit přirozenou flóru a celkově být škodlivé lidskému zdraví. A také tím, že je poskytneme tělu k dispozici, vykazují antimikrobiální vlastnosti na všech úrovních organismu.
„A taky tam přidáváme garum,“ tuhle větu dnes uslyšíte od řady ambiciózních šéfkuchařů. Při prvním soustu pochopíte, proč je garum takový hit: neskutečně zintenzivní a prohloubí chuť, je to doslova exploze umami, přitom si pro sebe neukradne hlavní roli, ale fantasticky nakopne suroviny, s nimiž se v jídle pracuje. A přidat ho můžete takřka do všeho. Co to je garum? A kde se vzalo?
Garum je hit! Proč se ze starověkého receptu stal gastronomický fenomén
Enjoy
Erica a Justin Sonnenbergovi, autoři knihy Zdravá střeva, zdůrazňují důležitost zdravé střevní mikroflóry pro zdravé fungování imunitního systému a dokonce také přímé spojení mezi mozkem a střevem. Pokud funkce tohoto spojení je narušena, fakticky tím mohou být ovlivněny nebo dokonce způsobeny problémy jako neurodegenerativní onemocnění a autismus. Nevyvážená střevní mikroflóra sama o sobě může být původem mnoha rozličných nepříjemností a onemocnění od trávících obtíží, přes imunitní nerovnováhu až po cukrovku a problémy se srdcem a játry.
V Česku mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější kvašené potraviny patří kysané zelí. Metaanalýza z roku 2019 publikovaná v časopise Nutrients zjistila, že kysané zelí obsahuje jedno z nejrozmanitějších mikrobiologických složení v portfoliu kvašených potravin. Při zkoumání benefitů také zjistila, že po konzumaci kysaného zelí se v těle zvýšila tvorba a aktivita tělem vyráběného antioxidantu glutathionu (GST) a enzymu NQO1 – obě látky jsou klíčovými detoxifikačními faktory jater a ledvin. Dále kysané zelí obsahuje celou škálu různých druhů fotochemikálií (indol-3-karbinol, izothiokyanáty, kemferol, atd.), které mají na organismus prokazatelně pozitivní účinky- antimikrobiální a protirakovinné.
Proč děti potřebují sladkosti? Jaké vitamíny a doplňky stravy by měly mít? A jak podpořit vývoj mozku? Dočtete se v dalším pokračování úspěšného seriálu Biohacking. 
Biohacking: Dětem dejte sladké a těžkou peřinu
Enjoy
Populární kefír je zase přeměněn z mléka zvnějšku dodanou startovací kulturou, která má svůj původ v horách Kavkazu. Tato kultura je zajímavá tím, že obsahuje bakterie mléčného i nemléčného kvašení a také bakterie a kvasinky produkující kyselinu mléčnou a octovou. Kefír je touto rozmanitou směsicí schopný ničit škodlivé organismy jako například salmonelu, kandidu, stafylokoka či E.coli. Bioaktivní fermenty z mléčné bílkoviny kaseinu v kefíru umí stimulovat imunitní systém a látka kefíran snižuje tvorbu prozánětlivých cytokinů v organismu. Dále studie potvrzuje protirakovinné, antioxidační a cholesterol snižující účinky.
Pro variabilitu lze odzkoušet další exotické fermenty jako kombuchu, miso a natto či kimči. Liší se ve složení a lehce i v benefitech, ale prospěšné v rámci rozmanité stravy jsou všechny.
Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.
Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu
Enjoy
Metody fyzického biohackingu jsou asi ty nejpopulárnější. Patří tam sport plus různé šokové terapie těla i pozitivní stres. 
Biohacking těla: Od Wima Hofa po saunu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
