Milimetrová baterie ukazuje cestu k pohonu odlehlých přístrojů po desítky let
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
Výzkumníci z univerzity ve východočínském městě Su-čou představili ve špičkovém vědeckém časopise Nature princip baterie, která dokáže dodávat elektrickou energii po desítky let. Podle jejich představ by mohla takto dlouhou dobu zásobovat samostatná elektronická zařízení umístěná v odlehlých pustých oblastech, ale třeba i na atomových ponorkách v mořských hlubinách, anebo v komických lodích.
Problémem elektromobilů jsou jejich baterie. Pokud začnou hořet, nedá se požár téměř uhasit. Takže existuje poptávka po méně hořlavých či nejlépe úplně nehořlavých bateriích. A vědci nabízejí možnosti, jak poptávku naplnit.
Baterie pro elektromobily, která nehoří, ale sama se uhasí
Zprávy z firem
Rozpad přináší elektřinu
Baterie získává elektřinu z rozpadu americia, silně radioaktivního kovového prvku, který se v přírodě vůbec přirozeně nevyskytuje. Připravuje se uměle v jaderných reaktorech zejména z plutonia.
Zatímco běžné baterie jsou založeny na chemických reakcích v elektrolytu, v tomto případě výzkumníci využili toho, že americium se jako každý radioaktivní prvek samovolně rozpadá na lehčí prvky. Vyzařuje při tom částice alfa, které nesou velké množství energie, ale hned ji ztrácejí tím, že ji předávají do svého okolí.
Výzkumníci vložili americium do polymerního krystalu, který tuto energii mění v trvalé a stálé zelené světlo. Přidali malinký fotovoltaický článek, který toto světlo následně přeměňuje na elektřinu. Nakonec zařízení „zabalili“ do krystalového článku o velikosti milimetru. Dlouhodobý „dodavatel energie“ byl na světě.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium
Enjoy
Vyšší účinnost i výkon
Použitý izotop americia má poločas rozpadu 7 380 let. Za tuto dobu se vždy polovina jeho atomových jader ve vzorku přemění na jiné prvky. Teoreticky by tedy baterie mohla fungovat i dlouhé stovky let (podle toho, kolik světla by fotovoltaický článek potřeboval). V praxi však vědci předpokládají, že vznikající záření zničí složky obklopující vzorek, takže baterie po několika desetiletích přestane fungovat.
Oproti obdobným experimentálním zařízením vytvořeným v minulosti má nová baterie dokonce osmitisíckrát vyšší celkovou účinnost konverze energie a výstupní výkon. Což však neznamená, že novinka je zralá pro komerční praxi: V tuto chvíli dokáže pohánět drobounkou mikroelektroniku, ale ne třeba žárovku. Vědci tedy musí stále ještě vylepšovat výstupní výkon a také vytvořit dostatečné zabezpečení, aby vznikající radioaktivita nepronikala do okolního prostředí.
Nicméně je to dost zajímavý příklad možného směru vývoje některých energetických zdrojů. Možná za čas na takovou baterii nebudou čekat jen ponorky, kosmické lodě a senzory umístěné v pustinách, ale i budoucí autonomní mikroelektronické přístroje, které budeme vcelku běžně používat.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
Skladování vyrobené elektřiny může být mnohem jednodušší, než se zdálo. A neobejdeme se bez něj
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
