VÝROČÍ: Vynálezce, který poškodil svět. Jednou neúmyslně, jednou zcela nezodpovědně
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
V sobotu je to přesně 80 let od úmrtí Thomase Midgleye, autora více než stovky patentů. Dva vstoupily do dějin – olovnatý benzin a freony.
Když 2. listopadu 1944 zemřel, byl v důsledku nákazy obrnou zčásti ochrnutý. Našli ho uškrceného zařízením, které zkonstruoval, aby se dokázal bez pomoci dostat z lůžka. Často se říká, že jej zabil jeho vlastní vynález, koroner však smrt označil za sebevraždu. Bylo mu 55 let.
V Ethylu se skrývalo jedovaté olovo
V roce 1916 Midgley nastoupil do laboratoří automobilové společnosti General Motors. Podílel se tam na řešení velkého problému: „klepání“ motoru zaviněného špatně načasovaným zažehnutím benzinu. Midgley postupně vyzkoušel 143 chemických látek, které po přidání do benzinu klepání omezily. Pomohlo třeba přilít do benzinu líh z obilí.
Levnější bylo dodat látku zvanou tetraetylolovo, což se dělo od roku 1921. Na rozdíl od lihu se užití této chemikálie dalo patentovat a vydělat na tom. Benzin s tímto aditivem se předčasně nevznítil, auto se netřáslo a výkon motoru vzrostl.
Thomas Midgley, úplně stejně jako průmyslové společnosti, které na olovnatém benzinu profitovaly, nemohl přehlédnout, že olovo je jedovaté. A tak látka dostala obchodním název Ethyl a o obsahu olova se v informacích pro veřejnost nemluvilo.
Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů.
Nobelovu cenu za chemii získal tým vědců za výzkum proteinů
Leaders
Bezpečnostní regulace byly v té době slabé. Už začátkem dvacátých let se však našli vědci, kteří před Ethylem varovali. Ale tyhle alarmisty podrývající průmyslový rozvoj nikdo neposlouchal.
Olovnatý benzin pronikl do celého světa. Midgley se na čas stal i viceprezidentem společnosti Ethyl Corporation, která patřila General Motors a dozorovala licenční výrobu tetraetylolova ve společnosti DuPont. Takže ani finančně nestrádal.
Dejte mi dýchnout
Ve výrobních závodech zemřelo na otravu olovem několik dělníků, jiní trpěli psychickými záchvaty. Novináři se začali vyptávat, a tak sám vynálezce připravil v roce 1924 ukázku. Nádobu s tetraetylolovem třel v rukou, pak si ji dal pod nos a minutu dýchal výpary. Dokazoval tak, že látka je neškodná. Bylo to odvážné představení, neboť Midgley věděl, že neříká pravdu. Už v roce 1923 si sám bral zdravotní volno se zdůvodněním, že práce s olovem v laboratoři mu zasáhla plíce.
Vynálezce stále tvrdil, že za Ethyl neexistuje náhrada. Sám jich přitom dříve našel několik, mezi nimi už zmíněný snadno dostupný líh. Šlo jen o to, zda se jim věnuje pořádný výzkum, který by je učinil ekonomicky přijatelnými a motor jim uzpůsobil.
Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Změní energetiku vodík z podzemí? Svůdná představa a vědci říkají, že to je možné
Enjoy
Až v sedmdesátých letech začaly zdravotnické úřady v USA a ve světě olovnatý benzin pro auta postupně zakazovat. U nás platí definitivní zákaz od roku 2001.
Uplynulá desetiletí však představovala humanitární katastrofu. Olovo ovlivňuje zejména vyvíjející se dětský mozek a snižuje mentální schopnosti dětí. Otrava také může poškodit krev, narušit imunitní systém, zvýšit krevní tlak a poškodit ledviny a reprodukční orgány. Tyto efekty jsou nevratné.
Ozon v ohrožení
Chvíli po olovnatém benzinu, v roce 1930, vymyslel Thomas Midgley základ chlor-fluorovaných uhlovodíků, které dostaly komerční označení freony. Šlo o umělé plyny, které výborně sloužily jako chladicí médium v elektrických ledničkách, jež se šířily po USA.
I první freon předváděl Midgley teatrálně: plyn vdechl a pomalým vydechováním uhasil svíčku. Působivě dokázal, že chemikálie není jedovatá ani hořlavá.
Freony se později osvědčily také v klimatizacích, ve sprejích rozprašovaly parfémy, barvy, léky či hasicí prostředky, v elektrotechnickém průmyslu se používaly k čištění čipů. A při tom stoupaly do atmosféry. Až v sedmdesátých letech vědci zjistili, že tam při chemických reakcích rozbíjejí molekuly ozonu tvořené třemi atomy kyslíku.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Jenže ozon filtruje nejnebezpečnější části slunečního záření, které dopadá na Zemi. Ozonový „filtr“ se oslabil a v osmdesátých letech se už s jistotou prokázalo, že kvůli tomu rostl počet onemocnění očí a nádorů kůže.
V roce 1987 státy světa podepsaly Montrealský protokol – zatím nejúspěšnější globální ekologickou dohodu. V návaznosti na ni byla výroba nebezpečných freonů postupně ukončena.
Chemické koncerny nejdřív namítaly, že zákaz freonů zničí civilizaci, ale když to nepomohlo, pohotově je nahradily bezpečnějšími plyny. Ozonová vrstva se bude vzpamatovávat ještě pár desetiletí, ale celkově si lidé – doslova – zachránili kůži.
Varování i pro současnost
Je zde samozřejmě obrovský rozdíl: benzin s jedovatým olovem se nikdy neměl dostat do výroby a jeho vynálezci i výrobcům to mělo být jasné od samého začátku.
U freonů v době jejich vzniku nebylo nebezpečí zřejmé. Ale ve velkém se vypouštěly do atmosféry a je varovné, s jakým zpožděním se vědci a pak i odborné úřady začali zabývat tím, co se tam s nimi děje.
Připomínat historii Thomase Midgleye má stále smysl – aby pokud možno nebylo tak snadné jít v jeho stopách.
Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse. Evropské země jsou mimo jiné značně závislé na čínském dodavatelském řetězci u baterií pro elektromobily.
Pokud Evropa nezruší zákaz spalovacích motorů, Čínu nikdy nezastavíme, uvedl šéf BMW
Leaders
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Začal lukrativní závod. Kdo převede „věčnou” ocel do zelenějších časů, vydělá
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
