Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Přestává platit reklamní slogan, že diamanty jsou věčné. A možná už nebude dávat smysl ani cynické tvrzení, že diamant je nejlepším přítelem dívky. Mohou za to syntetické drahé kameny, které díky nižší ceně a stejné kvalitě vytlačují ty přírodní nejenom z průmyslových aplikací, ale i z klenotnictví. Možná je čas začít hledat jinou obdivovanou cennost.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu nemusí být taková výhra, jak to vypadá. Zejména v situaci, kdy celková týdenní pracovní doba zůstane stejně dlouhá, jen se rozloží do čtyř dnů místo dosavadních pěti, soudí britští vědci.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Osamělost a sociální izolace není „jenom“ pocit. Je to i stav, který v lidském těle zvyšuje hladinu nechtěných bílkovin, jež pak mohou vést k nebezpečným onemocněním. Tyto rizikové proteiny možná časem půjde z těla odstranit pomocí léků. Třeba zlepší naše zdraví. Ale osamělost neodstraní...
Působivá pomluva, vyvinutá pomocí umělé inteligence a šířená po sociálních sítích, může zasahovat do velké politiky, což už víme. Ale dokáže těžce poškodit i malou firmu. Jak se jí bránit? Špatná zpráva: těžko.
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Co je vlastně zač ta ve světě nejznámější vánoční postava? Lékařský pohled na Santu Clause varuje: je přímo učebnicovým příkladem toho, jak nezacházet se svým zdravím.
Nápad myšlený původně jako aprílový žert se vrací, tentokrát doopravdy, a ukazuje, jakými zákoutími mohou procházet inovace. Elektrické lyže, které dokážou jet do kopce, budou oficiálně v lednu vystaveny na obří Výstavě spotřební elektroniky (po světě známé jen pod zkratkou CES) v Las Vegas.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Francozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
