Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.

S globalizací ekonomiky přibývá týmů, v nichž pracují lidé různých národností. Někdo jim ale musí „velet“. Výzkum potvrzuje, že při výběru nejlepšího šéfa nerozhodují jenom jeho dosavadní výsledky, ale i zaběhnuté stereotypy. Neférovou výhodu mají osoby pocházející ze zemí považovaných za vyspělé. A možná překvapivě: krajané se při povyšování klidně podrazí.

Souhrnná studie, jejíž výsledky před časem zveřejnila v periodiku Journal of World Business trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku, byla založena na průzkumu 145 mezinárodních týmů z celého světa, v nichž se vedoucí různě střídali. Výzkumníky zajímalo, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.

Stresovaní prodejci potřebují psychologické poradenství. Zvláště ti v oblasti B2B

Enjoy

Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nekorektní předpoklady

V nynějším samostatném, populárněji zpracovaném komentáři připustil jeden z výzkumníků, Yih-Teen Lee, že vlastně vycházeli z politicky nekorektních předpokladů. Ověřovali například hypotézu, podle níž občané vyspělých zemí, například Američané a Němci, jsou automaticky považováni za vhodné vůdce mezinárodních týmů. Lepší než lidé jiných národností.

Yih-Teen Lee o tom ostatně může ledacos vědět z vlastní zkušenosti. Pochází z Tchaj-wanu, jako výzkumník působil v akademických ústavech ve Švýcarsku a ve Francii, nyní je profesorem Ekonomické fakulty Navarské univerzity ve španělském městě Pamplona. Mimochodem, to je město známé vypouštěním býků do ulic a následnými býčími zápasy, což je nejenom pro Tchajwance obtížně pochopitelná tradice.

Další dvě autorky studie pocházejí původně z Indie a z Bulharska. Výzkumníci tedy sami dobře z vlastního života vědí, jak národnostní, kulturní a další stereotypy ovlivňují vnímání. Ve své studii se zaměřili na dvě hlavní hypotézy.

Podle jedné si jednotliví pracovníci v mezinárodním týmu nejlépe rozumějí se svými krajany či národy hodně blízkými. Nejenom proto, že mluví stejným či podobným jazykem, ale sdílejí i stejné kulturní tradice a obdobné normy chování, mají podobné chápání přístupu k práci, stejně rozumějí skrytým významům v konverzaci a podobně. Podle této hypotézy by tedy lidé měli při rozhodování o vhodném šéfovi dávat přednost svým krajanům a lidem regionálně či národnostně blízkým.

Podle druhé hypotézy lidé podvědomě předpokládají, že obyvatelé vyspělých zemí (měřeno podle Indexu lidského rozvoje OSN) jsou kompetentnější pro úspěšné vedení týmu. Byli vychováni v kultuře úspěchu, mívají dobré vzdělání ve svém oboru, své zkušenosti nabývali ve fungujících institucích. Výhodu mají lidé z USA nebo z Evropy. Avšak i v Evropě mohou vyšší funkci v mezinárodním týmu snáze očekávat Němci nebo Norové než Poláci nebo Albánci, uvádí profesor Yih-Teen Lee. Čechy konkrétně nezmiňuje.

Výzkumníci se snažili při svém výzkumu v mezinárodních týmech zjistit, jestli jejich hypotézy skutečně fungují, a která z nich převažuje: krajanství, nebo respekt k vyspělým zemím?

Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat

Enjoy

Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Překvapení: nedovolíme kamarádovi vyniknout

Výzkumníci skutečně ověřili, že lidé z ekonomicky vyspělejších zemí jsou v mezinárodních týmech podvědomě chápáni jako vedoucí, a to dost významně.

Potvrdilo se také, že krajané jsou k sobě v běžném styku vřelejší a snáze vytvářejí přátelské vztahy. Ale pozor: tyto sympatie často přestávají platit, když jde o to, jestli by byl krajan vhodným šéfem týmu. Ve chvíli takového rozhodování se místo podpory krajana začal projevovat pocit konkurence: pokud připustíme, že někdo z naší národnostní skupiny by byl vhodným šéfem, vytlačíme vlastně z výběru sami sebe.

Studie tedy doložila přetrvávající předsudky, které někomu neférově fandí na úkor někoho jiného, kdo přitom může být odborně stejně dobrý. Co s tím?

Profesor Lee obecně soudí, že společnosti by si měly být možností diskriminace vědomy a snažit se, aby „každý člen týmu, ať už pochází ze Švýcarska nebo z Jižního Súdánu, byl posuzován podle své skutečné schopnosti vést, nikoli podle toho, jak je vnímána země, z níž pochází“.

To je nepochybně pravda, kterou můžeme do kamene tesat, aniž by se tím ovšem na věci něco změnilo. Zatím to spíše vypadá tak, že potenciální zájemce o manažerskou kariéru v mezinárodním prostředí, jenž pochází z ne úplně uznávaného regionu, musí počítat s tím, že má nepříjemný handicap, který dokáže překonat jenom ještě lepší prací než jeho konkurent z favorizovaného prostředí.

Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou

Zprávy z firem

Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.

Josef Tuček

Přečíst článek