Kdo je lepší šéf: Němec, nebo Východoevropan? Stereotypy fungují, ukázala studie
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
S globalizací ekonomiky přibývá týmů, v nichž pracují lidé různých národností. Někdo jim ale musí „velet“. Výzkum potvrzuje, že při výběru nejlepšího šéfa nerozhodují jenom jeho dosavadní výsledky, ale i zaběhnuté stereotypy. Neférovou výhodu mají osoby pocházející ze zemí považovaných za vyspělé. A možná překvapivě: krajané se při povyšování klidně podrazí.
Souhrnná studie, jejíž výsledky před časem zveřejnila v periodiku Journal of World Business trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku, byla založena na průzkumu 145 mezinárodních týmů z celého světa, v nichž se vedoucí různě střídali. Výzkumníky zajímalo, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Stresovaní prodejci potřebují psychologické poradenství. Zvláště ti v oblasti B2B
Enjoy
Nekorektní předpoklady
V nynějším samostatném, populárněji zpracovaném komentáři připustil jeden z výzkumníků, Yih-Teen Lee, že vlastně vycházeli z politicky nekorektních předpokladů. Ověřovali například hypotézu, podle níž občané vyspělých zemí, například Američané a Němci, jsou automaticky považováni za vhodné vůdce mezinárodních týmů. Lepší než lidé jiných národností.
Yih-Teen Lee o tom ostatně může ledacos vědět z vlastní zkušenosti. Pochází z Tchaj-wanu, jako výzkumník působil v akademických ústavech ve Švýcarsku a ve Francii, nyní je profesorem Ekonomické fakulty Navarské univerzity ve španělském městě Pamplona. Mimochodem, to je město známé vypouštěním býků do ulic a následnými býčími zápasy, což je nejenom pro Tchajwance obtížně pochopitelná tradice.
Další dvě autorky studie pocházejí původně z Indie a z Bulharska. Výzkumníci tedy sami dobře z vlastního života vědí, jak národnostní, kulturní a další stereotypy ovlivňují vnímání. Ve své studii se zaměřili na dvě hlavní hypotézy.
Podle jedné si jednotliví pracovníci v mezinárodním týmu nejlépe rozumějí se svými krajany či národy hodně blízkými. Nejenom proto, že mluví stejným či podobným jazykem, ale sdílejí i stejné kulturní tradice a obdobné normy chování, mají podobné chápání přístupu k práci, stejně rozumějí skrytým významům v konverzaci a podobně. Podle této hypotézy by tedy lidé měli při rozhodování o vhodném šéfovi dávat přednost svým krajanům a lidem regionálně či národnostně blízkým.
Podle druhé hypotézy lidé podvědomě předpokládají, že obyvatelé vyspělých zemí (měřeno podle Indexu lidského rozvoje OSN) jsou kompetentnější pro úspěšné vedení týmu. Byli vychováni v kultuře úspěchu, mívají dobré vzdělání ve svém oboru, své zkušenosti nabývali ve fungujících institucích. Výhodu mají lidé z USA nebo z Evropy. Avšak i v Evropě mohou vyšší funkci v mezinárodním týmu snáze očekávat Němci nebo Norové než Poláci nebo Albánci, uvádí profesor Yih-Teen Lee. Čechy konkrétně nezmiňuje.
Výzkumníci se snažili při svém výzkumu v mezinárodních týmech zjistit, jestli jejich hypotézy skutečně fungují, a která z nich převažuje: krajanství, nebo respekt k vyspělým zemím?
Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.
Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat
Enjoy
Překvapení: nedovolíme kamarádovi vyniknout
Výzkumníci skutečně ověřili, že lidé z ekonomicky vyspělejších zemí jsou v mezinárodních týmech podvědomě chápáni jako vedoucí, a to dost významně.
Potvrdilo se také, že krajané jsou k sobě v běžném styku vřelejší a snáze vytvářejí přátelské vztahy. Ale pozor: tyto sympatie často přestávají platit, když jde o to, jestli by byl krajan vhodným šéfem týmu. Ve chvíli takového rozhodování se místo podpory krajana začal projevovat pocit konkurence: pokud připustíme, že někdo z naší národnostní skupiny by byl vhodným šéfem, vytlačíme vlastně z výběru sami sebe.
Studie tedy doložila přetrvávající předsudky, které někomu neférově fandí na úkor někoho jiného, kdo přitom může být odborně stejně dobrý. Co s tím?
Profesor Lee obecně soudí, že společnosti by si měly být možností diskriminace vědomy a snažit se, aby „každý člen týmu, ať už pochází ze Švýcarska nebo z Jižního Súdánu, byl posuzován podle své skutečné schopnosti vést, nikoli podle toho, jak je vnímána země, z níž pochází“.
To je nepochybně pravda, kterou můžeme do kamene tesat, aniž by se tím ovšem na věci něco změnilo. Zatím to spíše vypadá tak, že potenciální zájemce o manažerskou kariéru v mezinárodním prostředí, jenž pochází z ne úplně uznávaného regionu, musí počítat s tím, že má nepříjemný handicap, který dokáže překonat jenom ještě lepší prací než jeho konkurent z favorizovaného prostředí.
Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.
Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
