První trvalé úložiště jaderného odpadu na světě dostalo povolení k provozu ve Finsku a snad ještě do konce roku by se mělo hluboko v podzemí začít plnit nebezpečným materiálem. Zařízení má odstranit největší problém jaderné energetiky: bezpečně zajistit vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, které ohrožuje lidský život a zdraví po desetitisíce let.
Válka na Ukrajině přinesla na bojiště ve velkém roboty – jak létající drony, tak bezosádková pozemní vozidla. A teď urychluje jejich vývoj. V obou případech jde o dálkově řízené, případně do určité míry autonomní přístroje. Zdá se však, že boje by mohly „obléknout do uniformy“ i roboty humanoidní, tedy takové, které vypadají jako člověk. A to by mohlo přinést užitek i v civilu.
Zaměstnancům v oboru inovací přinesl ne příliš příjemné poznatky právě publikovaný výzkum, který na širokých datech dokazuje, že pokud mají vynálezci ve své firmě nejistou pracovní pozici, přicházejí s lepšími nápady.
Desítku technologických firem, které stojí za sledování a zaměřují svůj byznys na ochranu klimatu, hlavně na lepší zacházení s energií, představil dvouměsíčník MIT Technology Review. Ať už se nám jeho výběr líbí, nebo ne, nabízí reprezentativní pohled na předpokládaný vývoj technologií spojených ostatně i s existencí dnes tolik diskutovaných energeticky nenasytných datových center.
V továrnách po celém světě dnes podle Mezinárodní federace robotiky pracuje rekordních pět milionů průmyslových robotů. Jen loni jich přibylo přes 600 tisíc a k tomu skoro čtvrt milionu servisních robotů pro sklady či úklid.
Čína je známá tím, že na Západ exportuje postupy své tradiční medicíny a ze Západu přejímá lékařské technologie pro své nemocnice. Ale situace se začíná měnit: v Číně rozvíjejí moderní terapie a prodávají je do světa.
Když dítě spolkne baterii, může to být velký problém. Nyní vědci vytvořili baterii, která v těle neškodí, ale bezpečně se v něm rozloží. Není však určena k hraní dětem, ale k pohonu medicínských zařízení v lidském organismu.
Jedlé sušenky vyrobené z plastových láhví, plasty „naprogramované“ tak, aby se brzy rozpadly, anebo třeba nápad pro zjednodušení recyklace. Vědci zkoumají, jak zmírnit problémy s odpady.
Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.
Česká věda si připomněla badatele, který objevil nový koncept léčivých látek, zachránil přes deset milionů životů a ze svého ústavu udělal nejbohatší výzkumnou instituci v zemi. Antonín Holý by se 1. září dožil 90 let. Jeho příběh kombinuje erudici, neskutečnou pracovitost, trpělivost, určitý smysl pro byznys a pak také velké štěstí. Proto je fascinující, inspirativní, i když možná obtížně opakovatelný.
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Padesát tisíc zrcadel na oběžné dráze má změnit globální energetiku. Ovšem astronomové se hrozí, že to přinese definitivní konec optické astronomie, přírodovědci tvrdí, že to naruší život v přírodě, a lékaři připomínají, že i člověk potřebuje normální, tmavou noc.
