Kolik je v Evropě států? Možná se budete divit. A hlavně to nepopleťte

Blíží se školní rok, tak si dovolme „školní“ otázku: Kolik států leží v Evropě? Ovšem pokud budete chtít za odpověď jedničku, nebude vám stačit říci jedno konkrétní číslo.
Česká Wikipedia má hned v úvodu hesla „Evropa“ jasno. Podle ní na tomto kontinentu leží 46 nezávislých států. Teprve hluboko v nitru tohoto hesla popisuje složitější pohledy na věc.
Zcela konkrétní je také francouzská Wikipedia. Ovšem počet evropských států vyčísluje na 50. Totéž číslo uvádí i Wikipedia ruská.
Zato německá Wikipedia píše o „asi 50 státech“. A tatáž encyklopedie v angličtině píše o tom, že nezávislých států je 44 až 50 a ještě dodává, že dva až pět států je de facto samostatných, avšak mezinárodně téměř neuznávaných.
Odbornější Encyclopaedia Britannica nabízí informaci, že v Evropě je „kolem 44 až 50 států“.
Kdo se v tom má vyznat...
Neurčitý světadíl
Problém začíná už tím, kde vlastně leží Evropa. Neobklopují ji oceány, musí se dělit se čtyřikrát větší Asií o souvislou pevninu zvanou Eurasie. Rozdělení Eurasie na mapách na dva světadíly přitom nemá přirozené geomorfologické základy. Je dáno lidským rozhodnutím.
Vedly k němu pocity starořeckých cestovatelů, kde už je to pro ně daleko a kulturně odlišné. Tehdy stanovili hranici Asie na řeku Don. Později se posunula na východ a dnes sleduje pohoří Ural a řeku Ural, Kaspické moře, pohoří Kavkaz a Černé moře. Ale i o ni se vedou geografické spory.
Může překvapit, že ani se státy na tomto světadíle to není jednoduché?
Zmatek nad zmatek
Zeměpisný stav vysvětluje Michael Jones, emeritní profesor geografie z Norské univerzity přírodních věd a techniky v Trondheimu. Připomíná, že tři velké státy – Rusko, Turecko a Kazachstán – mají největší část svého území v Asii, ale počítají se do Evropy. Dodejme, že asi jen málo Evropanů si myslí, že Kazachstán je evropská země... A Rusko se svou odpudivou válkou proti Ukrajině se také vymyká hodnotám uznávaným v současné Evropě. Což připomíná, že evropanství se obvykle nechápe jenom geograficky, ale i kulturně, politicky či eticky.
Vidět je to na třech jiných zemích, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. Všechny leží na jižní straně Kavkazu, tedy zeměpisně už v Asii. Ale jsou často z historických a zčásti i kulturních důvodů považovány za součást Evropy.
Do Evropy se často počítá také Kypr, ačkoli se ostrov nachází na dalekém východě Středozemního moře, zeměpisně v Asii. Kyperská republika, zaujímající jižní část ostrova, je od roku 2004 členem Evropské unie. Zato Severokyperskou tureckou republiku zabírající severní třetinu ostrova uznává za samostatný stát pouze Turecko. Obvykle se tedy mezi samostatné evropské státy nepočítá. Stejně jako Podněstří v Moldávii u hranic s Ukrajinou, které sice v roce 1990 vyhlásilo svoji nezávislost, ale žádný členský stát Organizace spojených národů je neuznal.
Kosovo na Balkánském poloostrově je na tom líp, za samostatný stát je považuje 101 ze 193 členských států OSN (z toho 22 z 27 členských států Evropské unie). Ale není plnoprávným členem OSN a do Evropy se jako nezávislý stát započítává jen někdy.
Ani v mezinárodních organizacích není jasno
Už vás ten výčet nebaví? Těžko se divit. Ale než zodpovíme úvodní otázku na počet evropských států, zkusme ještě nápovědu od mezinárodních organizací. Tak třeba Organizace spojených národů ve svém rozdělení řadí do Evropy 47 států. Patří mezi ně i v Asii ležící Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie. Nezapočítávají se však Kazachstán a Kypr, oboje řazené do Asie, a ani Vatikán, protože není členem OSN.
Vlastní počty má rovněž Rada Evropy, což je mezivládní organizace nesouvisející s Evropskou unií. Ta teď sdružuje 46 států, poté, co vyloučila Rusko kvůli invazi na Ukrajině. Zastoupeny jsou však také Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie; není v ní Kazachstán, Kosovo, Vatikán, ale ani Bělorusko, které se nikdy nestalo členem kvůli nedodržování demokratických standardů.
Tak k jaké odpovědi na otázku z úvodu se přikláníte?
Zmíněný profesor Michael Jones situaci shrnuje tak, že z čistě geografického hlediska patří do Evropy 46 nezávislých států, včetně Ruska, Turecka a Kazachstánu. Dodává však, že z různých důvodů se někdy připočítává ještě dalších pět států: Kypr, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie, i když ty leží v Asii, a také Kosovo, přestože není všeobecně uznáno. Takže to máme celkem 51.
Pozor na jazyk
Když dnes říkáme Evropa a Evropan, myslíme tím často pouze Evropskou unii a obyvatele EU. (Podobně Amerika a Američan se obvykle vztahuje pouze k USA a jejich obyvatelům.) EU má však jen 27 členských států.
Pokud tedy v některé nečlenské evropské zemi nebo s jejími obyvateli mluvíme o Evropě a Evropanech, aniž bychom je do této kategorie započítali, může se stát, že je tím urazíme a zbytečně si zkomplikujeme případná obchodní jednání nebo turistický pobyt.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Monopol v robotické chirurgii končí. Prospěch z toho budou mít i čeští pacienti
Enjoy
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit
Enjoy
Udělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Pes může klidně být vegan, tvrdí vědci
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.