Dlouhodobě sleduje trendy v oblasti biochemie, wellnesu, technologií a biohackingu. Absolvovala řadu kursů, zabývá se konzultantstvím v oblasti životního stylu a longevity pro VIP klientelu. Vystudovala VŠE Mezinárodní vztahy, žila v Británii a USA, pracovala mimo jiné v Evropské komisi a designových agenturách.
články autora
Biohacking: Kosti nejsou kámen. Jak oživit a posílit jejich přirozenou regeneraci
Zdraví kostí je téma, které většina lidí začne řešit teprve ve chvíli, kdy se tělo začne ozývat – objeví se bolesti nebo dostaneme diagnózu osteopenie či osteoporózy. Jenže stav kosterního systému je ovlivňován po celý život, protože kosti jsou dynamická tkáň, která neustále reaguje na vnější i vnitřní podmínky. V každém okamžiku v nich probíhá výměna starých buněk za nové. Tento proces nazýváme remodelací a je naprosto klíčový pro zachování pružnosti a síly kostí.
Kreatin se v poslední době stal jedním z nejdiskutovanějších doplňků stravy. Přestože byla suplementace keratinem původně doménou kulturistů, dnes se stává tématem pro mnohem širší skupinu lidí. Od těch, kteří hledají přirozený způsob, jak zvýšit energii, po ty, kteří se zajímají o dlouhověkost, vitalitu a zpomalení kognitivního úpadku.
Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.
Není to magie, ale biochemický proces. Metylace určuje, kolik máte energie, jak spíte i jak reagujete na stres. Pokud vázne, tělo i mysl se rozladí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak ji znovu nastartovat.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.
Stejně zásadní, jako které vitamíny a minerály jsou pro zdraví důležité, je i otázka, kdy je užívat a s čím je kombinovat. Vstřebávání živin totiž není samozřejmost a v těle existují jak synergie, tak i rivalita mezi jednotlivými látkami.
Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.
Lepek není problémem pouze pro celiaky. I zdraví lidé mohou při jeho nadměrné konzumaci pocítit únavu, nadýmání, mozkovou mlhu nebo podráždění kůže. Jak správně pracovat s lepkem a kdy ho omezit, aby vaše tělo zůstalo v rovnováze?
Srpen je v České republice měsícem vrcholné sezóny, kdy zahrady i farmářské trhy přinášejí bohatou úrodu čerstvých plodin. Pro spotřebitele to znamená možnost vybírat potraviny, které nejen podporují zdraví a jsou ekonomicky nejvýhodnější, ale také přispívají k udržitelnému stravování. Mezi plodinami, které v tomto období dosahují vrcholné kvality patří také švestky, ostružiny, mrkev a hrášek. Každá z těchto plodin nabízí specifickou kombinaci vitamínů, minerálů, fytochemikálií a vlákniny, které podporují imunitní systém, zdraví trávicího traktu, kardiovaskulární systém, zrak, pokožku a celkovou vitalitu organismu.
Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.
Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.
Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.
Často slýcháme doporučení, že bychom měli do svého každodenního jídelníčku zařazovat dostatek ovoce a zeleniny. Zároveň nemusíme vědět jak, abychom uspokojili chuťové pohárky, zmírnili pocitový hlad a ideálně dostali do těla dostatek živin. Také se můžeme dočíst, že mnoho ovoce může škodit a měli bychom upřednostňovat spíše zeleninu. Přestože všichni patříme k druhu Homo sapiens a sdílíme základní biochemické a fyziologické nastavení, hrají roli i individuální rozdíly - genetické, epigenetické i životní styl, které mohou významně ovlivnit, co je pro náš organismus optimální.
Ukrajinská vláda a Mezinárodní měnový fond se 🤝 dohodly na zmírnění některých podmínek nového úvěrového programu 8,2 miliardy dolarů (167,6 miliardy korun). Úpravy se mimo jiné týkají citlivého zvyšování daní. Uvedla to dnes ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
V etiopské Addis Abebě dnes začal každoroční summit Africké unie (AU). Událost přichází den poté, co se ve stejném městě uskutečnil již druhý italsko-africký summit, během něhož se italská premiérka 👩 Giorgia Meloniová zavázala k prohloubení spolupráce s africkými zeměmi. Informovala o tom dnes agentura AP.
Čína bude od prvního května uplatňovat nulové clo na dovoz z 5️⃣3️⃣ afrických zemí, se kterými má diplomatické vztahy. Oznámil to dnes podle agentury AFP čínský prezident Si Ťin-pching. Opatření má podle Pekingu podpořit obchodní výměnu a posílit hospodářské vazby s africkým kontinentem.
Vystoupení ministra zahraničí Spojených států Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla rozptýlilo v Evropě obavy. Kritika podle něj v projevu zůstala, ale byla mnohem konstruktivnější, řekl prezident českým novinářům. Dodal, že USA a Evropa mají společné cíle.
Téměř 2️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
Spojené státy musejí 📈 zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.
Maďarský premiér 👴 Viktor Orbán prohlásil, že po vítězství v dubnových parlamentních volbách vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Jeho strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza a Orbán tak čelí největší výzvě od roku 2010, kdy se stal premiérem.
Ministryně financí 👩 Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
Ruský prezident Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov a získat část Ukrajiny, stejně jako nacistický diktátor Adolf Hitler získal v roce 1938 část Československa. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Ve svém projevu kritizoval Rusko, ale třeba i Írán, který Moskvě dodává drony Šáhed.
Čínský ministr zahraničí Wang I dnes ☝️ varoval před výzvami, aby se Spojené státy vzdalovaly od Číny. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci naopak vyzval k pozitivní a pragmatické politice ze strany Washingtonu s tím, že spolupráce by byla pro obě země tím nejlepším. Zároveň vyzdvihl roli OSN a podpořil myšlenku multipolárního světa.
