Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.
Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
První týdny v novém roce bývají ve znamení vysoké motivace pro lifestylové změny, ale mnohdy se postupem času ukáže, že samotná vůle nemusí stačit. Únava, stres, nedostatečná regenerace nebo kolísající energie představují biologické limity, které je těžké obejít pouhým rozhodnutím. Pokud se i v únoru svého cíle držíte, můžete podpořit své tělo systematičtěji. Jednou z možností je takzvaný supplement stack, tedy promyšlená kombinace doplňků stravy cíleně sestavená tak, aby podporovala konkrétní fyziologické procesy, jako regulaci hmotnosti, kvalitu spánku nebo zdraví kůže.
Rok 2026 v oblasti wellness a biohackingu charakterizuje posun od izolovaných zásahů k systematické práci s regulačními systémy lidského organismu. Místo orientace na jednotlivé techniky, doplňky stravy či krátkodobé optimalizační protokoly se do popředí dostává integrovaný přístup, který propojuje nervovou regulaci, metabolickou stabilitu, biologické rytmy a dlouhodobě udržitelné návyky.
Zima je pro kůži obdobím výrazné zátěže, a to především z hlediska dlouhodobé integrity kožní bariéry. Kůže je metabolicky aktivní orgán, který reaguje na změny prostředí a zimní podmínky kombinují hned několik stresorů současně. Nízké teploty, suchý vzduch, vítr, omezené sluneční záření, časté přechody mezi venkovním chladem a přetopenými interiéry a zároveň změny vnitřního prostředí organismu vytvářejí soubor vlivů, na které lidská kůže evolučně není ideálně adaptována. Prvním praktickým krokem je proto uvědomění si, že zimní přístup a potenciálně péče by měla být jiná než letní, a zaměřená na ochranu a stabilizaci.
Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Spánek je základním regulačním mechanismem organismu. Pokud není alespoň v rozumné a udržitelné kvalitě, jakákoliv snaha o dlouhodobé zlepšení zdraví je dříve či později marná. Z pohledu biohackingu a longevity je spánek biologickou podmínkou fungování podporujícího život. Přesto je právě spánek oblastí, kterou lidé často obětují ve prospěch výkonu a povinností. Je Nový rok, a tedy čas předsevzetí. Zdravěji spát by mělo být prioritou. Jak toho dosáhnout?
Začátek nového roku bývá tradičně spojen s potřebou změny. Předsevzetí symbolizují nový začátek, obnovenou motivaci a ochotu převzít odpovědnost za vlastní zdraví, tedy každodenní kvalitu života. Často ale takové plány končí hned zkraje roku. V nové sérii přináší zkušená autorka biohackingu a longevity Alžběta Shejbalová strategii, aby to tak neskončilo.
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Zimní měsíce dávají trávícímu systému zabrat. Chlad, stres a těžká jídla vytvářejí kombinaci, která snadno vyvolá nadýmání i tlak v břiše. Co dělat, aby žaludek a střeva fungovaly normálně? V dalším díle seriálu Biohacking přinášíme tipy na zlepšení trávení. A některé fungují už během několika minut.
Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.
Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.
Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
