Zajímá nás
Listová zelenina patří mezi nutričně nejbohatší druhy potravin v poměru ke kalorické zátěži. Je tedy vhodná pro konzumaci při hubnutí, protože díky vysokému obsahu vlákniny a mikronutrientů zasytí a také není potřeba nijak omezovat konzumaci. A čím zbarvenější zelenina, tím více prospěšných látek obsahuje.
Epidemie intolerance na lepek je jednou z civilizačních chorob současnosti. Jde však jen o jeden problém spojený s konzumací klasického pečiva. Jak je nahradit zdravějšími alternativami?
Jak a co jíst, aby se člověk dožil ve zdraví co nejvyššího věku? Co se jí v oblastech, kde žije nejvíce stoletých lidí? To se zkoumá v systému takzvaných Blue Zones, kterým se nyní bude věnovat seriál Biohacking. Začínáme tradiční japonskou stravou z ostrova Okinawa.
Borůvky, jahody, maliny, brusinky, rybízy, ostružiny, angrešt, brusinky, mochyně, moruše, bezinky a arónie. To jsou bobuloviny naší zeměpisné šířky. Pomáhají proti stárnutí a ještě se po nich netloustne.
Ořechy ráno, ořechy v poledne, ořechy večer, ořechy do každého jídla. Nepřiberete po nich ani gram, navíc pomáhají ke zlepšení fungování organismu. Na co jsou dobré „vlašáky“, na co mandle a proč má smysl jíst „lískáče“?
Mají vyšší obsah sacharidů než jiné druhy zeleniny. Jsou ale zdravé a nechybí jim ani mikronutrienty. Zástupci kořenových druhů zeleniny proto stojí za pozornost. Více v následujícím díle seriálu Biohacking, nyní věnovanému různým skupinám potravin.
Luštěniny mají řadu benefitů. Jenže obsahují takzvané antinutrienty, což jsou látky, které brání vstřebávání některých živin, zejména minerálů. Takže je dobré si dát pozor na přípravu, radí se v dalším díle seriálu Biohacking zaměřeném na hubnutí.
Jíst sedmkrát denně? To se doporučuje při dietě DASH, která cílí na snížení krevního tlaku. Jednoduchou cestu, co a kdy jíst, představuje další díl seriálu Biohacking.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Existuje nepřímá úměra v množství konzumované vlákniny s množstvím tělesného tuku. Vláknina má výrazně sytící schopnost a snižuje tak pravděpodobnost přejídání. Jaké jiné vlastnosti má vláknina, dočtete se v dalším díle seriálu Biohacking o dietách.
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost.
Jíst co největší množství mikroživin při co nejmenším počtu kalorií. To je klíč ke zdravé stravě. Jak na to, dozvíte se v dalším díle seriálu Biohacking.
Paleo dieta nebo low carb dieta jsou šetrnější varianty nízkosacharidové diety, po které se hubne. Jak se dočtete v dalším díle seriálu o biohackingu, ledviny to přesto zatíží a na dlouho by to nemělo být.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Je téměř nemožné pro normálního člověka se čistě racionálně rozhodnout, jak se má trvale stravovat, aby bylo zajištěno jeho zdraví a zároveň uspokojeny jeho chutě. Jeden z důvodů je ten, že neexistuje univerzální konsenzus pro to, co vlastně je onou ideální stravou pro homo sapiens tak, jak je to jednoznačné u divoce žijících zvířat dané jejich pudovými preferencemi. U lidské stravy vždy záleží, jakou optikou na stravu nahlížíme.
