Není to magie, ale biochemický proces. Metylace určuje, kolik máte energie, jak spíte i jak reagujete na stres. Pokud vázne, tělo i mysl se rozladí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak ji znovu nastartovat.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.
Stejně zásadní, jako které vitamíny a minerály jsou pro zdraví důležité, je i otázka, kdy je užívat a s čím je kombinovat. Vstřebávání živin totiž není samozřejmost a v těle existují jak synergie, tak i rivalita mezi jednotlivými látkami.
Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.
Lepek není problémem pouze pro celiaky. I zdraví lidé mohou při jeho nadměrné konzumaci pocítit únavu, nadýmání, mozkovou mlhu nebo podráždění kůže. Jak správně pracovat s lepkem a kdy ho omezit, aby vaše tělo zůstalo v rovnováze?
Srpen je v České republice měsícem vrcholné sezóny, kdy zahrady i farmářské trhy přinášejí bohatou úrodu čerstvých plodin. Pro spotřebitele to znamená možnost vybírat potraviny, které nejen podporují zdraví a jsou ekonomicky nejvýhodnější, ale také přispívají k udržitelnému stravování. Mezi plodinami, které v tomto období dosahují vrcholné kvality patří také švestky, ostružiny, mrkev a hrášek. Každá z těchto plodin nabízí specifickou kombinaci vitamínů, minerálů, fytochemikálií a vlákniny, které podporují imunitní systém, zdraví trávicího traktu, kardiovaskulární systém, zrak, pokožku a celkovou vitalitu organismu.
Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.
Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.
Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.
Často slýcháme doporučení, že bychom měli do svého každodenního jídelníčku zařazovat dostatek ovoce a zeleniny. Zároveň nemusíme vědět jak, abychom uspokojili chuťové pohárky, zmírnili pocitový hlad a ideálně dostali do těla dostatek živin. Také se můžeme dočíst, že mnoho ovoce může škodit a měli bychom upřednostňovat spíše zeleninu. Přestože všichni patříme k druhu Homo sapiens a sdílíme základní biochemické a fyziologické nastavení, hrají roli i individuální rozdíly - genetické, epigenetické i životní styl, které mohou významně ovlivnit, co je pro náš organismus optimální.
Když se řekne detox, mnoho lidí si představí drastické kúry nebo specifické produkty slibující zázraky přes noc. Detoxikace je ale přirozený proces, který v těle probíhá neustále, díky játrům, ledvinám, střevům, pokožce, plicím i lymfatickému systému. Náš organismus se potřebuje průběžně čistit nejen kvůli vlivům z vnějšího prostředí, ale i jako důsledek samotného fungování - dýchání, trávení, pohybu a přirozeného metabolismu. Naším úkolem tedy není proces detoxikace „nastartovat“, ale odlehčit tělu, aby mohlo pracovat efektivněji. Detox se většinou doporučuje na jaře, ale i nyní je vhodné období a to hned z několika důvodů.
Právě vrcholí sezóna čerstvých plodin. Nabídka lokálního ovoce a zeleniny je tak široká, že si vybere opravdu každý, navíc jsou výhodné i ekonomicky. Plodiny můžeme sklidit či nakoupit, zmrazit, usušit či zavařit pro pozdější konzumaci. Ideálně zařazujeme čerstvé plodiny do jídelníčku každý den, protože nyní jsou nejen chuťově nejvýraznější, ale také nutričně nejbohatší.
Nyní začíná vrcholné léto, což pro tělo znamená období zvýšené zátěže. Kromě teplot člověka čeká i více pohybu venku, cestování a pobyt na intenzívním slunci. Kromě problémů z přehřátí se v létě zhoršuje i riziko dehydratace. A ta se netýká jen zvýšeného pocitu žízně: ovlivňuje naši náladu, energii, soustředění, funkci orgánů i kvalitu pleti. Všichni víme, že voda je naprosto zásadním předpokladem pro život. Ale ne každý ví, jak udržovat zdravou úroveň hydratace v těle. Někdy signál žízně prostě nestačí, a to platí o to více v horkých obdobích.
