Spor kolem cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan odhalil víc než rozdílné názory na zahraniční politiku. Ukázal, že pravidla pro využívání vládních letadel jsou natolik elastická, že se dokážou přizpůsobit každé aktuální politické potřebě. A právě to je problém.
Letní brigády letos lákají na vyšší výdělky, ale kolem změn panuje zmatek. Zatímco některá pravidla se skutečně upravila, řada „novinek“ kolujících na internetu platí už roky. Přinášíme přehled toho, co je v roce 2026 opravdu jinak.
Napětí v Perském zálivu zasáhlo české stavebnictví v nejcitlivější chvíli – na začátku sezóny. Materiály zdražují, polystyren se stává nedostatkovým zbožím a stavební firmy už klientům doporučují odklad prací.
Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.
V pražských Horních Počernicích vyrostla netradiční venkovní kuchyně, která svou velikostí i zpracováním výrazně přesahuje běžné domácí standardy. Projekt z českého pískovce spojuje tradiční řemeslo s moderním bydlením a umožňuje celoroční využití.
Hostem Evy Čerešňákové v pořadu VIP Eva Talks byl Míra Hejda. Moderátor, producent a podnikatel otevřeně mluvil o své vášni pro auta, investicích i nemovitostech doma i v zahraničí. Zdůraznil, že úspěch nepřichází bez zkušeností, pokory a schopnosti nepodlehnout „rychlým jistotám“.
Až se Hormuz uklidní, rakety utichnou a lodě zase poplují, Česká republika dorazí na místo s řešením a bude se dívat.
Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Dřevostavby a pasivní domy zatím v Česku tvoří jen malou část nové výstavby. V Praze ale postupně přibývají projekty, které tento trend posouvají dál. Jedním z nich je rezidenční projekt Arbor Hlubočepy, který kombinuje moderní architekturu, úsporný provoz a bydlení v blízkosti přírody.
Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.
Stačilo pár dní ticha a jeden pozastavený obsah, a na povrch vyplaval zmatek, který sahá mnohem dál než k jednomu videu. Rozpory v komunikaci, nejasná odpovědnost a slabé krizové vedení ukazují, že v resortu obrany státu chybí jasná linie velení. A právě to vyvolává největší obavy.
Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.
Rekonstrukce, která se proměnila v maraton bez cíle. To je projekt přestavby Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Dnes se realizace jeví jako živý experiment, kolik let, peněz a nervů dokáže Praha investovat do jedné středně náročné stavební akce.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
