Čína drtí Ameriku v závodě o humanoidní roboty. Závislý na ní je i Musk
Čína dodává drtivou většinu humanoidních robotů a ovládá výrobu klíčových součástek, bez nichž se neobejdou ani američtí konkurenti. Spojené státy naopak těží z náskoku v umělé inteligenci. Dle agentury Bloomberg se rozbíhá souboj o odvětví, jehož hodnota by do roku 2050 mohla překročit pět bilionů dolarů. Skutečné pracovní nasazení strojů ale zatím zaostává za působivými ukázkami.
Čínské společnosti se v první polovině letošního roku podílely na 97 procentech celosvětových dodávek humanoidních robotů, píše agentura Bloomberg. Zemi pomáhá státní podpora, rozsáhlá výrobní základna i dodavatelské řetězce vybudované během rozmachu elektromobilů. Vzniká tak další technologické odvětví, v němž si Čína buduje silnou pozici vůči Spojeným státům. Podle odhadu Morgan Stanley by trh s humanoidy mohl do roku 2050 překročit pět bilionů dolarů. Poptávku mají podporovat stárnutí populace, úbytek pracovní síly a rozvoj umělé inteligence.
„Čína je napřed, protože má národní strategii, která sahá více než deset let zpět a v níž vidí roboty a umělou inteligenci jako budoucnost,“ řekl Bloombergu Jeff Burnstein, prezident americké Asociace pro rozvoj automatizace. „Spojené státy nikdy žádnou národní strategii neměly.“
Bez čínských dílů by Optimus výrazně zdražil
Výhoda Číny nespočívá jen v počtu hotových strojů. Tamní výrobci dodávají motory, senzory a další součástky, na které spoléhají také americké firmy. Podle analýzy Morgan Stanley by se náklady na humanoidního robota Optimus od Tesly téměř ztrojnásobily, pokud by z jeho dodavatelského řetězce zmizely čínské komponenty.
V továrnách po celém světě dnes podle Mezinárodní federace robotiky pracuje rekordních pět milionů průmyslových robotů. Jen loni jich přibylo přes 600 tisíc a k tomu skoro čtvrt milionu servisních robotů pro sklady či úklid.
Robotů ve světě opět přibylo. Většinu nových si pořídila Čína
Názory
Výzkum poradenské společnosti McKinsey ukazuje, že Čína kontroluje až 90 procent permanentních magnetů potřebných pro rotační pohony robotů. Vyrábí také přibližně 40 procent přesných ložisek a senzorů a 30 procent výkonové elektroniky používané v součástkách, které humanoidům slouží jako klouby. Vybudovat alternativu proto znamená mnohem víc než otevřít továrnu na finální montáž. „V USA je k překlenutí této mezery nezbytný domácí zdroj magnetů, domácí zdroj správné jakosti oceli, správné stroje a pracovní síla schopná je obsluhovat,“ uvedl Dave Evans, šéf amerických poboček společnosti Misumi Group.
Roboti umějí ohromit. Pracovat zatím méně
Za vysokými očekáváními se ovšem skrývá zásadní problém: většina humanoidů zatím nezvládá dostatečně spolehlivě užitečnou práci. Alex Zhou, zakladatel pekingského startupu LinkerBot, odhaduje, že loni bylo po světě instalováno zhruba 20 tisíc těchto robotů, ale skutečně funkční stroje se počítaly jen na tisíce. Zbytek sloužil především k zábavě. Jednou z hlavních překážek je nedostatečná obratnost robotických rukou, které stále nedokážou napodobit přesnost lidských prstů.
Zájem investorů o akcie mladých inovativních firem neochlazuje. Spíše naopak. IPO čínské společnosti Unitree bylo natolik očekávané, že ceny akcií vystřelily krátce po začátku obchodování o 600 procent. Její roboty prodává i přední český e-shop.
Čínský výrobce humanoidních robotů vstoupil na burzu. Cena akcií vystřelila o 600 procent
Trhy
„Robotické ruce jsou spojením mezi strojem a fyzickým světem,“ řekl Zhou Bloombergu. Právě na tuto oblast se LinkerBot soustředí. Podle výzkumné společnosti Smart Analytics Global připadá na firmu více než 80 procent špičkových robotických rukou nasazených ve světě. Zhou mezi zákazníky řadí Samsung, Metu a Siemens a plánuje zdvojnásobit výrobní kapacitu na deset tisíc rukou měsíčně. Význam této technologie zdůrazňuje i partnerka McKinsey Ani Kelkar: „Bez obratných rukou budou schopny vykonávat pouze podmnožinu úkolů, jako je tlačení vozíku nebo manipulace s velkými předměty.“
Amerika sází na robotický mozek
Zatímco Čína vede ve výrobě hardwaru, americké firmy mají výhodu ve vývoji umělé inteligence, která stroje řídí. Pomáhá jim přístup k pokročilým čipům, výzkumné zázemí i dostupný kapitál. Podle investora Zanga Tianyua ze společnosti Jinqiu Capital překonávají nové produkty amerických firem Physical Intelligence a Generalist srovnatelné čínské modely.
Americká automobilka Tesla ústy svého šéfa Elona Muska na akci pro investory představila samořízené taxi Cybercab a autonomní mikrobus Robovan. Podle Muska bude Cybercab stát méně než 30 tisíc amerických dolarů (zhruba 695 tisíc korun). Vozy nebudou dostupné veřejnosti dříve než v roce 2026, uvedla agentura AP.
Musk představil samořízené taxi Cybercab a autonomní mikrobus Robovan
Zprávy z firem
Američtí výrobci zároveň posouvají roboty do reálných provozů. Figure AI, oceněná na 39 miliard dolarů a podporovaná mimo jiné Nvidií a Salesforce, testuje humanoidy v automobilce BMW. Boston Dynamics spolupracuje s Googlem na jejich výcviku v továrnách Hyundai a Agility Robotics nasadila robota Digit ve skladech Amazonu a závodech Toyoty. Čína se snaží softwarové zpoždění dohnat prostřednictvím vlastní průmyslové základny: vysílá humanoidy do továren a skladů, kde sbírají data pro další trénování.
Bilionové vyhlídky i obavy z bubliny
Rychlý rozvoj přitahuje investory, současně ale vyvolává pochybnosti o ocenění firem. Podle Bloombergu získala čínská Unitree při srpnovém vstupu na burzu téměř miliardu dolarů a její akcie během prvního obchodního dne vyskočily o 460 procent. Následně však přibližně polovinu hodnoty ztratily. Čínská Národní komise pro rozvoj a reformy už varovala, že do oboru bezhlavě vstupuje příliš mnoho společností.
Dlouhodobé prognózy přesto zůstávají mimořádně ambiciózní. Bank of America Institute očekává, že cena součástek průměrného humanoida vyráběného v Číně do konce desetiletí klesne přibližně na polovinu, pod 17 tisíc dolarů. To by podle jeho analytiček mohlo pomoci zvýšit dodávky z loňských 20 tisíc na deset milionů strojů v roce 2035.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
