Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském se v prosinci 2023 zhoršily výrazněji, než analytici očekávali. Příslušný ukazatel, sestavovaný na základě pravidelných šetření mezi manažery nákupu v průmyslu, vykazuje za prosinec hodnotu jen 41,8 bodu.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Které akcie se v roce 2024 dočkají největšího zhodnocení? Akciovými hity příštího roku mají být firmy zaměřené na inovativní léčbu vážných chorob či na zelený vodík, z velkých jmen pak Tencent, BP nebo Nvidia. Alespoň tedy podle porovnání nynější ceny a cílové ceny za 12 měsíců v konsensu mezinárodních analytiků, jak jej zachycuje Bloomberg. Zhodnocení může být až takřka 200 %.
Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurz koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?
Lidé během svátků v průměru přibírají hned několik kil. To je důkaz toho, že předtím dali obchodníkům vydělat více, než museli. Vyšší marže řetězců jsou přímým výsledkem určité zákazníkovy nestřídmosti. Její následky, v podobě oněch kil navíc, pak po svátcích nestřídmé zákaznictvo zhusta řeší zakoupením permanentky do fitness centra. Z nestřídmosti tak profitují nejen řetězce, ale i „fitka“. A kola ekonomiky se točí. Kouzelný a marketingově stále neodbytněji podchycovaný příběh Vánoc s tak silným duchovním rozměrem jim poskytuje velmi účinné „mazivo“.
Letošní Vánoce budou opět přehlídkou plýtvání. Nebude ovšem tak značné jako v minulých letech. Mimořádná inflace uplynulé doby Čechy zkrátka naučila jednat střídměji, byť rezervy by se stále našly.
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, průměrná cena benzinu klesla pod 36 korun, levnější byl naposledy v lednu 2022. Aktuálně se u čerpacích stanic litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 prodává v průměru za 35,95 koruny za litr, před týdnem byl o 51 haléřů dražší. Nafta je nejlevnější od srpna, v uplynulém týdnu zlevnila o 39 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,29 koruny za litr.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
Jeden z největších zaměstnavatelů na Slovensku, ocelárny US Steel Košice, kupuje japonský kolos Nippon Steel. Čtvrtý největší výrobce oceli na světě získá podle japonského listu Nikkei americký podnik US Steel za v přepočtu necelých 340 miliard korun, a to včetně dluhu. Cena tak zahrnuje čtyřicetiprocentní přirážku k páteční burzovní uzavírací ceně akcií US Steel. Ty v reakci na zveřejnění zprávy poskočily v americkém obchodování před otevřením tamních burz o více než pět procent, vzápětí ale většinu tohoto svého zisku zase odevzdaly,
Akcie Coltu na pražské burze od pondělního rána rostou. Investoři tedy zjevně souhlasí, že dnes oznámený nákup jiné ikony zbrojního světa, Sellier & Bellot, vytvoří dodatečnou přidanou hodnotu.
