Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
Řetězec Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
Česká vláda uleví energeticky náročným firmám částkou 3,5 miliardy. Pomoc je to „lepší než dostat drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky, komentuje dnešní rozhodnutí Fialova kabinetu ekonom Lukáš Kovanda.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta.
Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit.
Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv. V „korunovém“ Česku se rating stále zlepšuje, na Slovensku po přijetí eura zhoršuje, stejně jako v dalších hned deseti zemích eurozóny.
Ratingová agentura Fitch Ratings včera večer zhoršila rating Slovensku, a to ze stupně A na A-. Hodnotí tak slovenskou úvěruschopnost nejhůře za celé období od října 2005. Právě v říjnu 2005, kdy mělo Slovensko zhruba měsíc před vstupem do „předpokoje eura“, systému ERM II, mu Fitch Ratings zlepšila rating ze stupně A- na A.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
Potraviny v obchodech v Česku dlouhodobě zdražují nejpomaleji ze zemí Visegrádské čtyřky, srovnatelně s Německem. To však nevylučuje, že jsou tuzemští zemědělci a potravináři i tak odběrateli „ždímáni“ více než jinde, komentuje aktuální data Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Spotřebu Čechů nadále drtí mimořádná inflace a finanční vyčerpání řady domácností, stabilizace je však už na obzoru. V zahraničí, kam míří za lácí i kvalitou, utrácí více a více Čechů, a to desítky miliard, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Česku hrozí nedostatek pohonných hmot, zejména pak na Moravě. Právě na Moravě totiž hned každý druhý litr prodaných paliv pochází z bratislavské rafinérie společnosti Slovnaft, spadající pod křídla maďarského petrochemického podniku MOL. Slovnaftu ale dnes končí výjimka, který mu umožňovala zásobovat Česko palivy, zejména naftou, vyrobenými z ruské ropy. Slovenská vláda Roberta Fica sice nyní v Bruselu jedná o prodloužení této výjimky, ale než Evropská komise dospěje ke konečnému verdiktu, může uplynout několik týdnů.
