Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Slovenský premiér Fico žádá Ukrajinu o „přátelské gesto“, ovšem může tak hrát ruskou kartu. Černý Petr ovšem zůstane v rukou Česku – poloprázdná potrubí za miliardy a vyšší účty za plyn pro domácnosti.
Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
Počet vydaných stavebních povolení letos o prázdninách klesl meziročně o 6,4 procenta. Ochromení stavebních řízení v souvislosti s digitalizací data ČSÚ zatím neukazují.
Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze.
Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta, o kterém Evropská komise rozhodla v pátek. VW vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
V příštím týdnu je ale třeba již počítat se stagnací cen paliv. Důvodem je růst cen ropy Brent, jenž nastal v důsledku předvčerejšího masivního raketového útoku Íránu na Izrael.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
Nemovitostní krize, slabé spotřebitelské výdaje, deflace, stárnutí populace, zátahy režimu proti byznysmenům, geopolitické napětí, riziko nových cel ze strany USA. Vše rázem zapomenuto. Čínské akcie mají za sebou nejlepší týden od roku 2008 a i do tohoto vstoupily velkolepě.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Při dnešním útoku na vojenský konvoj v syrské Palmýře zahynuli 2️⃣ američtí vojáci a americký civilní tlumočník, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany USA s tím, že další tři osoby byly zraněny. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát. Útočníka podle ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky.
Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP bude nadále člen představenstva Škoda Auto 👨 Martin Jahn (55). Dnes ho zvolila valná hromada sdružení. Jahn je jeho šéfem nepřetržitě od roku 2021, stejnou pozici zastával ještě v letech 2009 až 2016. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo sdružení AutoSAP.
Izraelská armáda provedla ✈️ vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že podle izraelských činitelů se jedná o vysoce postaveného velitele Hamásu Ráida Saada. Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při úderu bylo zabito několik osob.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír 👨 Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších 🚀 vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
Evropa není podle končícího premiéra 👨 Petra Fialy (ODS) dobře připravena na mezinárodní výzvy a rizika. Ta Fiala vidí v Rusku a v tom, že jeho představitelé chtějí mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Mezi rizika zařadil i situaci na Blízkém východě, nelegální migraci a měnící se vztah mezi Evropou a Spojenými státy.
