Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
Evropským automobilkám hrozí „krvavá lázeň“ v záplavě levného čínského dovozu, varuje šéf Stellantisu. Odpovědí by mohlo být vytvoření nadnárodního evropského „Airbusu elektromobility“, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 procent, podle stoupenců přijetí eura je však prý slabá. Všechny země, které platí eurem, mají trvale vyšší nezaměstnanost než Česko i proto, že společná měna znemožňuje kurzové přizpůsobení ekonomiky, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lednová inflace v Česku byla nečekaně nízká. Žádný z tuzemských analytiků, ani sama Česká národní banka, nečekal, že bude činit meziročně jen 2,3 procenta. Většinově se expertní odhady pohybovaly kolem úrovně tří procent. Nízká lednová inflace představuje pozitivní signál pro celý letošní rok. Průměrná celoroční inflace, kterou ta lednová celkem výrazně spoluurčuje, by tak letos měla vykázat pouze úroveň 2,4 procenta, což je takřka pětkrát nižší hodnota než ta loňská, čítající 10,7 procenta.
Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.
Cena emisních povolenek EU nebývale padá. A i kvůli tomu také akcie ČEZ. Jejich „odraz ode dna“ analytici neočekávají. Akcie energetického podniku zůstanou desítky procent pod svými loňskými maximy.
Valentýnské výdaje v ČR narostly v uplynulém desetiletí třikrát rychleji než ve světě. Mnozí jeho oslavu ale letos kvůli doznívající inflaci a ekonomické stagnaci vypustí, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Petrof přesunuje část výroby do Asie, konkrétně do Indonésie. Největší evropský výrobce akustických klavírů a pianin tak „využívá příležitost“, kterou nabízí Green Deal EU. Z něj tedy ovšem těží indonéský výrobní partner, který od královehradecké legendy se 160letou tradicí získává nejen pracovní místa, ale hlavně cenné know-how, akumulované od poloviny 19. století.
Nákupní centra či restaurace sice loni mnohdy plné byly, ale z toho nakonec – jak se ukazuje – nelze nic moc usuzovat. Dokládají to nově zveřejněná čísla statistiků za celý loňský rok. Tržby maloobchodu se totiž – v inflačním očištění – propadly o více než čtyři procenta. Že to není mnoho? Pak vězme, že je to nejhlubší propad minimálně v tomto miléniu.
Amerika míří vzhůru, hlavně tedy její technologické firmy, Izrael zase dolů, hlavně tedy jeho dluh, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Je koruna opravdu slabá? Reálná mzda průměrného Čecha při nákupech v eurozóně vzrostla o sedm procent v porovnání s obdobím před válkou a covidem, i když je kurs koruny k euru číselně stejný jako tehdy.
Česká koruna po snížení sazeb oslabila až nad 25,1 koruny za euro, což je její nejslabší úroveň od května 2022.
Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu.
Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě, komentuje čerstvá data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Lukáš Kovanda.
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
