Česko se letos stalo rájem levných pohonných hmot
Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
Naftu samotnou mají čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělí o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen.
Česko letos v létě vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé. Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Vísegrádské skupiny tedy vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.
Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, což je relativně vysoké číslo. Dělo se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku. Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi.
Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň. Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
