Z Přerova do Uzbekistánu. PSP Engineering postaví v Uzbekistánu cementárnu za čtyři miliardy

Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.

Areál tří podzemních vodojemů, které vznikaly postupně v letech 1874, 1894 a 1917, se po letech chátrání proměnil v atraktivní prostor, který získal nominaci v České ceně za architekturu 2025. Nejstarší cihelný vodojem z roku 1874 dokládá mistrovství tehdejších řemeslníků, druhý cihelný vodojem z roku 1894 reflektuje další fázi rozvoje, a třetí, betonový z roku 1917, přináší novou kapitolu stavební technologie.

Unikátní je především jejich soustředění na jednom místě - podobně rozsáhlou kumulaci technických staveb v Evropě najdeme jen výjimečně. To byl hlavní důvod, proč se architekti ze studia David Prudík architekti rozhodli k zásahům přistupovat maximálně střídmě a zachovat autenticitu místa.

16 fotografií v galerii

Architekti chtěli v Brně zachovat co nejvíce původních prvků

Celý koncept rekonstrukce postavili na principu „méně je více“. Do samotných vodojemů se tedy zasahovalo pouze v nezbytném rozsahu. Instalovalo se moderní osvětlení, nové elektroinstalace a úniková schodiště pro bezpečný pohyb návštěvníků. Důraz byl kladen na to, aby prostor působil stále majestátně a nedotčeně. Osvětlení tak pouze podtrhuje rytmus kleneb a opěrných sloupů, bez snahy dominovat.

Také terén nad vodojemy byl ponechán v téměř původní podobě. Trávníky nenaznačují, že pod nimi leží obrovské podzemní prostory. Jen decentní modelace mezí dává tušit jejich objemy.

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Názory

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Důležitým prvkem revitalizace se stal bývalý domek hlídače. Ten byl v havarijním stavu, proto musel být rozebrán. Architekti jej podsklepili, do podzemí vložili schodiště obtočené kolem prosklené výtahové šachty a vytvořili chodby umožňující bezbariérový vstup do dvou vodojemů (01 a 03). Samotná nadzemní část byla obnovena podle historických fotografií - s respektem k původním fasádám. Vedle domku vznikla také nová přístavba sociálního a technického zázemí. Architekti zvolili jednoduchý kubický tvar, opláštěný perforovaným cortenovým plechem. Materiál přirozeně navazuje na barevnost cihel a betonu a současně přináší moderní výraz. 

Třetí vodojem je přístupný samostatným schodištěm, skrytým v terénu, takže nenarušuje celkový charakter areálu.

Okolní park není jen doplňkem, ale promyšlenou součástí celého konceptu. Architekti věděli, že se nachází v těsné blízkosti Masarykova onkologického ústavu, a proto mu dali klidový charakter. Návštěvník zde nenajde hlučná hřiště či komerční atrakce. Místo toho vznikla decentní síť cest, která respektuje terén a umožňuje průchodnost.

Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu. Hned pět brněnských realizací zaujalo mezinárodní odbornou porotu letošního ročníku České ceny za architekturu.

Developer Dalibor Lamka: Praha i Brno utíkají zbytku Česka

Reality

Developerská skupina Trikaya zatím působí hlavně v Brně, po vhodných příležitostech se ale poohlíží i jinde. Vždy jde ale o brownfieldy. „Samozřejmě se poohlížíme i v okolí Prahy, kde už ale je hodně velkých a šikovných developerů, takže k tomu přistupujeme selektivně. Ještě blíž ale máme z Brna Vídeň, kde situaci monitorujeme a občas i zajedeme něco obhlédnout,“ říká její šéf Dalibor Lamka v rozhovoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Leaders

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Praha schválila změnu územního plánu, která umožní plánovanou rozsáhlou bytovou výstavbu firmy Finep v lokalitě Na Jelenách v okolí stanice metra Opatov na Jižním Městě.

Zastupitelé odhlasovali takzvané plánovací smlouvy s Finepem a dalším vlastníkem pozemků v lokalitě. Podle dokumentů město a Praha 11 získají příspěvky v celkové hodnotě zhruba 328 milionů korun, například vybudováním mateřské školy.

"Projekt spojuje bydlení, veřejnou vybavenost, služby i veřejný prostor do jednoho funkčního celku. V lokalitě tak vznikne osmitřídní mateřská škola, velkorysá cyklistická a pěší infrastruktura, nadstandardní veřejný prostor v podobě velkého náměstí s aktivním parterem, sportovišť nebo dětských hřišť," uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN). Na podobu výstavby v okolí Opatova město v minulosti nechalo zpracovat územní studii.

Byznys s byty se vyplácí, těžké době navzdory. Finep výrazně zvýšil tržby i zisk

Reality

Developerská skupina Finep loni zvýšila čistý zisk o 54 procent na 2,1 miliardy korun. Meziročně jí vzrostly také tržby, a to zhruba o čtvrtinu na 4,2 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy holdingu zveřejněné ve Sbírce listin.

ČTK

Přečíst článek

Vedle změny územního plánu schválili zastupitelé takzvané plánovací smlouvy, které město využívá k získávání příspěvků od developerů na budování veřejné infrastruktury potřebné pro nové bytové projekty. Kromě smlouvy s firmou Finep magistrát uzavře také další smlouvu se soukromým vlastníkem, který v lokalitě vlastní rozsáhlé pozemky, u kterých zatím není jasné, co na nich plánuje, ale změna plánu umožňující výstavbu se jich rovněž týká.

Městu přispěje 71,7 milionu korun, které magistrát podle Hlaváčka plánuje využít na projekt pěšího a cyklistického přemostění dálnice D1, které by v budoucnu mohlo propojit dvě části Jižního Města. Část peněz získá i Praha 11, která je využije na rekonstrukci veřejných prostranství. Firma Finep pak jako svůj příspěvek postaví mateřskou školu pro 200 dětí v hodnotě 235,6 milionu korun, kterou po dokončení prodá Praze 11 za cenu asi 7,1 milionu korun, což odpovídá třem procentům její hodnoty. Dále společnost vybuduje cyklostezky za 21 milionů korun.

Dohodu ocenil starosta Prahy 11 Martin Sedeke (ODS). "Jsem velice potěšen, že po intenzivních a dlouhých jednáních se nám podařilo doladit podobu smlouvy mezi magistrátem hlavního města Prahy, městskou částí Praha 11, společností Finep, ale i dalšími zájmovými vlastníky. Dle mého názoru je podoba dohody pro všechny přijatelná, a dokonce si dovolím říct, že i přínosná," uvedl.

Ceny bydlení porostou do nekonečna, říká developer Pardubický

Reality

Mám smutný komentář kolem vývoje cen bydlení v Praze a v Česku. „Ceny porostou do nekonečna,“ říká Tomáš Pardubický, generální ředitel developerské společnosti Finep a její spolumajitel.

Dalibor Martínek, Petra Nehasilová

Přečíst článek