Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Sklárna v Květné končí s produkcí ručního skla. Definitivně zavře, nebo přejde na automatizovanou výrobu

Sklárna v Květné končí s produkcí ručního skla
Profimedia
 ČTK

Sklárna v Květné, která je součástí obce Strání na Uherskohradišťsku, ukončí příští rok v lednu téměř po 230 letech výrobu ručního skla. Propustí 81 z 87 současných zaměstnanců. Důvodem je nárůst cen energií v minulých letech, kvůli kterému podnik orientovaný na vývoz ztrácí na trhu konkurenceschopnost, řekl ředitel sklárny Marek Mikláš.

Zaměstnancům, které sklárna propustí, nyní běží dvouměsíční výpovědní lhůta.„Důvod je jasný, od roku 2022 nám meziročně stouply náklady na energie o 14 milionů korun. Bohužel v globálním světě, protože my 90 procent výrobků vyvážíme mimo Českou republiku, vůbec nemůžeme konkurovat. Všechny okolní státy dotují energie, ať už přímo, nebo přes nějaké skryté podpory,” řekl Mikláš. Na globálním trhu sklárna na tyto hráče naráží a je nejdražší a tím pádem ztrácí zakázky v Evropě.

Zaměstnanci, kteří ve sklárně zůstanou, se podle něj budou starat o chod firmy. „Ono se nedá zavřít ze dne na den. A další věcí je, že majitel, aby tady zachoval zaměstnanost, pracuje s myšlenkou, že tady postavíme automatickou výrobu. Čekáme na financování banky, jestli to padne, nebo nepadne,” uvedl ředitel sklárny. Její historie sahá do roku 1794, je tedy jednou z nejdéle fungujících skláren v České republice.

Multifunkční centrum ve Zlíně má část fasády z luxfer. Autorkou je architektka Eva Jiřičná

Luxfery se vracejí z opovržení, ale jejich hlavní výrobce krachuje

V Česku byl tento skleněný stavební materiál roky posměšně spojen s kutilstvím a svépomocnou výstavbou vesnických domů. Vznikaly tak odpudivé luxferové skleníky, okna do garáží, sklepů či prosvětlená okénka na záchodech. Největším hrdinou svépomocné výstavby pak byl ten, kdo sehnal luxfery barevné a spontánně z nich vyzdil stěny prosvětlující schodiště. 

Přečíst článek

Kumulovaná ztráta

Majitelem sklárny je společnost Cerva Bohemia. Kromě ruční výroby skla, která je její hlavní činností, se věnuje i opravě, renovaci a pronájmu nemovitostí. Loni utržila společnost z prodeje výrobků, služeb a zboží přes 98,7 milionu korun, skončila však ve ztrátě přesahující 28,9 milionu korun. O rok dříve zaznamenala ztrátu přibližně 8,4 milionu korun, v roce 2020 její ztráta dosáhla asi 23,7 milionu korun.

Sklářská společnost Klimchi Lukáše Klimčáka, která vyrábí ve Sklárně Jílek v Kamenickém Šenově na Českolipsku. Je dalším sklářským podnikem, jenž se prosadil ve filmu. Jejich růžový džbán si zahrál v novince Barbie.

České sklo si zahrálo ve velkofilmu Barbie

Růžové džbány s ananasovým vzorem od sklářské společnosti Klimchi z Kamenického Šenova na Českolipsku si zahrály v novém americkém filmu Barbie. Nejde přitom o produkt vyrobený přímo pro film, zdejší sklárna vyrábí džbány už několik let v různých barvách. Zájem o růžové džbány Hobnail ale poté, co se objevily ve filmu, výrazně vzrostl, řekl majitel značky Lukáš Klimčák, který svou firmu založil v roce 2019.

Přečíst článek

Zapletalová: Největším luxusem a nejdražší investicí je čas. I proto by jej měly začít ženy dávat i sobě

Čas hraje zcela zásadní roli při ruční výrobě ve sklářství i v životě každého člověka. Čas je totiž tou nejluxusnější komoditou a měli bychom proto mnohem více promýšlet, do čeho jej investujeme. Na čas pro sebe by tak neměly zapomínat ani ženy, které v dnešní společnosti dávají často přednost všem a všemu před sebou samými, zaznělo jako hlavní motto na dalším inspirativním klubovém setkání Newstream Business Clubu českých a slovenských žen, které tentokrát ve své Galerii Moser v Praze Na Příkopech hostila spolumajitelka sklárny Moser a šéfka nadačního fondu Flamínia Kateřina Zapletalová. 

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Peníze, ilustrační foto

Jak se Češi změnili od revoluce? Zbohatli, ale také výrazně zpohodlněli, tvrdí ekonom

Přečíst článek