Luxfery se vracejí z opovržení, ale jejich hlavní výrobce krachuje
V Česku byl tento skleněný stavební materiál roky posměšně spojen s kutilstvím a svépomocnou výstavbou vesnických domů. Vznikaly tak odpudivé luxferové skleníky, okna do garáží, sklepů či prosvětlená okénka na záchodech. Největším hrdinou svépomocné výstavby pak byl ten, kdo sehnal luxfery barevné a spontánně z nich vyzdil stěny prosvětlující schodiště.
Luxfer byl v druhé polovině dvacátého století v Československu nadbytek. Sklárna v Duchcově, kterou podpořil americký program válečné pomoci, vyráběla nad plán, a proto měla problém s odbytem.
Socialističtí plánovači to proto řešili příkazem pro architekty, aby luxfery ve svých stavbách povinně uplatňovali. I z těchto důvodů, tedy nadměrného a nevhodného využití, budily luxfery znechucení a mnohdy až posměch. Po roce 1990 tak duchcovský výrobce luxfer změnil jméno na Vitrablok a v průběhu tří desítek let se stal v oboru světovým lídrem, který velkou část výroby vyváží.
V pondělí představená budoucí podoba Hlavního nádraží vyvolává hlasitou kritiku. Vznikla už i petice, která žádá přepracování projektu, a hlavně zachování Nové odbavovací haly.
Tohle není nádraží, to je pergola z Dubaje. Projekt Dánů na nový Hlavák schytává kritiku
Reality
Tato úspěšná kapitola však letos skončila, když na sebe Vitrablok v listopadu vyhlásil insolvenční návrh. Z hlediska obratu se tak jednalo o největší firmu, která na podzim vyhlásila bankrot.
„Šlo již o druhé insolvenční řízení během posledních dvou let. Za uplynulých pět let vykázala společnost zisk pouze jednou. Problémy firmě přinesl zejména rok 2021, pandemie a razantní zvýšení nákladů na materiál a energie,“ zhodnotil situaci Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz.
Návrat na scénu
Vitrablok zaměstnává zhruba 270 lidí. Má pobočku v Itálii a do skupiny též patří výrobce Seves Glass Block v americkém státě Ohio. Luxfery mají za sebou obrovskou tradici zejména v USA, kde se používají ve stavebnictví od konce 19. století. Jejich obliba následně vzrostla s příchodem funkcionalismu. Přispěla k tomu jejich praktičnost, odolnost tvárnic a nehořlavost.
V počátcích propouštěly skleněné tvárnice světlo do továren a mrakodrapů. Funkcionalismus je přenesl do domů a socialismus z nich udělal kreativní nálož v rukou kutilů. Dnes ale i čeští architekti stále více chápou jejich kvality. Luxferám v současném stavebnictví nahrává obliba retra, která zachvátila celý svět. Proto se více prosazují v designových interiérech, například jako propojovací stěny ložnice a koupelny. Příčka z luxfer prostor citlivě odděluje a zároveň nabízí nezbytné soukromí.
Zjevná spotřeba oceli v Česku dosáhla v letošním třetím čtvrtletí 1,37 milionu tun, nejméně za posledních deset let, uvedla Ocelářská unie, která sdružuje podniky z hutnictví a ocelářství v ČR. Nízká spotřeba podle ní odráží nedobrou situaci v českém průmyslu a stavebnictví i stagnaci v Německu.
Ocelářství v krizi. Zjevná spotřeba oceli v Česku je nejnižší za deset let
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
