Vysokorychlostní vlaky do Hradce a Polska nebudou. Nemáme na ně, říká Havlíček

Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.

Belgie v říjnu převzala na svém území první tři bojové letouny F-35. V roce 2018 jich objednala 34 a letos belgická vláda odsouhlasila pořízení dalších 11 strojů. V souvislosti s tím však některá francouzská a belgická média uváděla, že Belgie se svou rozlohou 30.688 kilometrů čtverečních je příliš malá, aby plnohodnotně letadla využila a aby mohla cvičit piloty ve svém vzdušném prostoru.

„Samozřejmě, protože jsme malou zemí, tak máme i malý vzdušný prostor. To znamená, že provádíme některá cvičení v zahraničí,“ uvedl belgický ministr obrany Francken. Podle něj Belgie, jejíž velikost je ve srovnání s Českou replikou méně než poloviční, tak již činí s bojovými letouny F-16, které nové stroje nahradí. „A v čem je problém? Copak právě k tomu neslouží naše aliance s NATO,“ uvedl ministr s tím, že výcvik v zahraničí Belgie kvůli nedostatku prostoru zajišťuje i pro své pozemní síly.

Podle serveru Euronews jsou články ve francouzském tisku patrně výsledkem obvyklé animozity mezi Francií a Belgií, kterou posílila i kritika, že sousední stát nepořídil francouzské stíhačky Rafale.

Francken také odmítl tvrzení, že by provozování nových bojových letounů v belgickém prostou ztížilo civilní letecký provoz. Poukázal na to, že od 80. let se výrazně snížil počet vojenských stíhaček a naopak civilní provoz se mnohokrát zvýšil. „Žádna panika. Bude tu místa dost,“ uvedl.

Ukrajina plánuje nákup až 150 švédských gripenů

Money

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.

ČTK

Přečíst článek

VÚB banka, člen skupiny Intesa Sanpaolo v těchto dnech upsala první minibond na českém i slovenském trhu pro strojírenskou společnost Fermat CZ. VÚB banka poskytuje firemní financování prostřednictvím minibondů jako jediná na českém trhu.

Fermat CZ patří k významným českým výrobcům obráběcích strojů s působností na několika zahraničních trzích. Společnost díky bondům může realizovat rozvoj zejména v zahraničí a cíleně využije část prostředků z emise k investicím do výrobně skladovacích nemovitostí, vybavení a posílení lidských zdrojů v zahraničí.

"Nový produkt VÚB banky – financování prostřednictvím mini bondů nás oslovil svou flexibilitou a výhodnými podmínkami. Získání financování na koupi nemovitostí v zahraničí je pro firmu mimořádně náročné. Díky minibondům dokážeme posílit naši pozici na významných zahraničních trzích, říká Jiří Ferenc, majitel společnosti Fermat CZ.

Minibond – řešení pro růst a expanzi

VÚB banka uvedla minibondy jako první banka na českém a slovenském trhu v létě 2025. Minibondy mohou vydávat malé a střední podniky, které hledají zdroje na financování rozvoje svého podnikání. VÚB banka vystupuje jako aranžér a garant emise, a zároveň celý objem dluhopisů upisuje.

Klíčovou výhodou minibondů je sedmiletá splatnost a dvouleté odložení splátek, přičemž maximální objem emise je 10 milionů eur a není třeba tvrdé zabezpečení. Jednotlivé emise se uskutečňují na základě posouzení podnikatelského plánu a bonity klienta.

„Jsme velmi rádi, že společnost Fermat CZ přesvědčily výhody našeho nového produktu a rozhodla se pro financování své expanze prostřednictvím minibondu. Minibond přináší firmám rychlé a flexibilní řešení pro rozvojové projekty doma i v zahraničí,“ říká Andrej Viceník, vrchní ředitel úseku Firemní bankovnictví VÚB banky.

Minibond jako brána na kapitálový trh

Při uvedení produktu na český trh vychází VÚB banka z mimořádného úspěchu minibondů v Itálii, jakož i z prvních úspěchů v regionu střední a východní Evropy. Na chorvatském trhu se skupině podařilo během prvních 6 měsíců umístit až 60 milionů EUR.

Minibondy zároveň představují pro firmy vstupní bránu na kapitálový trh. Jelikož jediným investorem je banka, odpadá riziko neúspěšné emise, jakož i náklady na získávání investorů. Společnosti si tak mohou vyzkoušet kapitálové financování v jednodušší podobě než je standardní emise na burze.

Spolu s úspěšným upsáním minibondů společností Fermat CZ VÚB banka eviduje zájem o produkt i u dalších klientů. "Na českém trhu očekáváme postupný růst využívání minibondů, zejména při akvizicích nebo expanzi na zahraniční trhy. Věříme, že minibondy budou pro české firmy zajímavou alternativou k tradičním formám financování," říká Andrea Fiori, ředitel pobočky VÚB banky v Praze.

Šimčák z Broker Consulting: Z geopolitického dění mám obavy, ale trh se z toho jako vždy zotaví

Trhy

Investice, nebo spekulace? Hranice je někdy velmi tenká. Začínající investor tak mnohdy přejde rovnou ke spekulacím – a ani o tom neví. Říká to Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting. Přispívají k tomu podle něj některé on-line aplikace, které se snaží přeskočit nudnou fázi a ženou investory do světa tradingu. O tom ale investování není. „Dobrá investice je v zásadě nudná a její výsledek nezávisí na tom, jestli máte pravdu, když předpovídáte další dění,“ vysvětluje.

Klára Sýkora (Sudová)

Přečíst článek