První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.

Na Kanárských ostrovech, patřících ke Španělsku, se rozbíhají ambiciózní projekty, které využívají geotermální teplo pro získávání obnovitelné energie. Mají snížit závislost této oblíbené turistické destinace na drahém dovozu ropy. K provozům na pevnině nyní přibyl obdobný zdroj i na moři. Oproti slunečním panelům nebo větrným turbínám má tu výhodu, že pracuje neustále, ve dne i v noci, bez ohledu na počasí.

Britská společnost Global OTEC oznámila, že u pobřeží ostrova Gran Canaria instalovala základní část unikátní plovoucí platformy pro takzvanou oceánskou konverzi termální energie (OTEC). Tedy pro elektrárnu, která k získání energie využívá rozdíly v teplotě mořské vody na hladině a hluboko pod ní.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Koloběh z hlubin

Jde vlastně o obdobu pozemních geotermálních elektráren.

Klasická pozemní geotermální elektrárna využívá horkou vodu (v některých končinách rovnou páru) z podzemí, obvykle z hloubky jednoho až pěti kilometrů, kde se nacházejí horké horniny. Pomocí vrtů se horká voda pod vysokým tlakem vyvede na povrch a při snížení tlaku se změní v páru. Některé provozy využívají tuto páru rovnou k zásobování okolních domů, výrobních závodů nebo třeba bazénů teplem. Ale její zužitkování pro získání elektřiny nabízí ještě širší možnosti.

Pára z hlubin totiž může pohánět turbínu a následně generátor, který vytváří elektřinu. Pokud voda z podzemí není dostatečně horká, předá na povrchu v tepelném výměníku své teplo nejdříve vhodné pracovní kapalině, která se i při nižší teplotě přemění v páru. Ta pak pohání turbínu, ochladí se, a tím se zase zkapalní. Jinými vrty se ochlazená voda zase vrací do podzemí, aby udržela tlak v ložisku.

Na Mars? Na Měsíc? Nebo stavět datová centra na orbitě? Elon Musk mate nové investory

Zprávy z firem

Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.

Josef Tuček

Přečíst článek

U elektráren na moři technologie OTEC funguje trochu jinak. Využívá tepla povrchové vody, které se předává pracovní kapalině s nízkým bodem varu. Ta se změní v páru pohánějící turbínu. Studená voda vytažená z hloubky asi kilometru následně páru ochladí, změní v kapalinu a cyklus může začít nanovo.

Ověřovací projekt za tři a půl milionu eur

Elektrárny, které využívají termální energii moře, už existují, ale při pobřeží. Musí tedy k sobě studenou vodu, nabranou v hloubce daleko od pobřeží, čerpat dlouhým potrubím vedeným podél mořského dna. Což se prodraží.

Plošina na volném moři by měla být efektivnější, protože má potřebnou hloubku přímo pod sebou.

Nyní konstruktéři nasadili na plošinu u Kanárských ostrovů vertikální potrubí pro odběr mořské vody. To je podle nich nejsložitější fáze projektu, protože potrubí musí odolat nestálým podmínkám otevřeného moře při zachování přímého spojení s hlubinným zdrojem studené vody.

Mořská plošina je součástí většího ověřovacího projektu v hodnotě 3,5 milionu eur, který je hrazený z vědeckého rozpočtu Evropské unie. Zařízení je zatím spíše experimentální. „Tímto okamžikem se posouváme z kontrolovaného prostředí do reálného světa,“ komentoval Dan Grech, zakladatel a generální ředitel společnosti Global OTEC.

Nové zařízení má ověřit funkčnost plošiny na otevřeném moři a ideálně i prokázat efektivitu tohoto způsobu získávání elektřiny. Další podobná elektrárna má být postavena na Havaji. Společnost Global OTEC tvrdí, že mořské elektrárny, stavěné na modulovém principu, by měly být schopny nahradit výkon asi 25 gigawattů ze současných fosilních zdrojů.

Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali

Enjoy

Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nadějné vyhlídky

Jak konstatuje časopis The Economist, dnes pochází z geotermálních zdrojů méně než jedno procento globální (i americké) energie. Vědci z Princetonské univerzity však předpovídají, že technické inovace umožní, aby široce dostupná geotermální energie mohla do roku 2050 v USA produkovat dokonce téměř trojnásobek současného výkonu tamních jaderných elektráren (které v současnosti dodávají zhruba 20 procent elektřiny v Americe).

Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2035 by kumulativní investice do geotermální energie globálně mohly dosáhnout jednoho bilionu dolarů, což je velký skok oproti jedné až dvěma miliardám dolarů investovaným v roce 2024.

Podle rozborů mezinárodního týmu vedeného Rolandem Hornem ze Stanfordovy univerzity tento skok umožňují nové technologie, které zejména dovolují rychlejší vrtání do hlubin.

Pokud obdobné postupy vstoupí i na moře, mohou být jejich výsledky ještě lepší.

Nové zázemí pro dálkové turisty přibývá v Krušných horách. Na Cínovci a v Hoře Svatého Šebestiána se otevřely čtyři útulny, které nabídnou přespání i odpočinek lidem na Stezce Českem a Hřebenovce. Projekt reaguje na rostoucí popularitu dálkových tras a má pomoci omezit i problémy s nepořádkem v horách.

Čtyři nové útulny určené k odpočinku či k přespání pro turisty se dnes otevřely na Cínovci na Teplicku a v obci Hora Svatého Šebestiána na Chomutovsku. Prochází kolem nich Stezka Českem a Hřebenovka. Dálkové trasy získaly v posledních letech na popularitě, proto další útulny ještě přibudou, uvedl ředitel destinační agentury Krušnohoří Štěpán Javůrek. Pořízení čtyř ubikací na kolech s posezením a místem pro přespání a mobilní toaletou vyšlo na 2,6 milionu korun.

8 fotografií v galerii

25 kilometrů od sebe

„Je to koncept, který jsme vymysleli před dvěma lety, protože s tou dálkovou pěší turistikou je spojen i nárůst turismu i určité jevy, které nejsou úplně ideální, například nepořádek a to, že ti lidé potřebují někam na toaletu,“ zdůvodnil vznik útulen Javůrek. Snahou je pokrýt celý hřeben Krušných hor. Deset útulen od sebe bude vzdálených vždy zhruba 25 kilometrů.

Útulny na Cínovci a v Hoře Sv. Šebestiána mají podobu dřevěných domků na kolečkách. Jejich podoba byla zvolena kvůli stavebnímu zákonu, který v takovém případě nepožaduje stavební povolení. Vyspí se v nich osm lidí. Vedle nich je plocha pro stany.

OBRAZEM: Zažijte Velikonoce jinak. V lese. V Česku přibývá útulen

Enjoy

Počasí posledních dní přeje cestovatelům, turistům a dobrodruhům. Teploty už se dostaly až k letním hodnotám, když dokonce překročily 28 stupňů, a tak mohou všichni zmínění začít vesele využívat útulny, které se nacházejí v českých lesích. V loňském roce k těm stávajícím navíc přibylo hned 31 nových.

fry, ČTK

Přečíst článek

Útulna má správce, který příchozím sdělí kód pro vstup do přístřešků. Tím je na Cínovci Vendula Laštovková, která bydlí v domě za útulnami. „Prapůvodně jsem od začátku Stezky Českem působila jako trail angel, takže u mě na zahradě každoročně stály stany a setkávali se u mě stezkaři,“ uvedla Laštovková, která z časových důvodů zázemí stezkařům dnes už neposkytuje. Radnice ji však oslovila s nabídkou správcovství, což přijala. „Čeká mě samozřejmě vydávání hesla. Je tam moje telefonní číslo. Když tam bude někdo do té útulny chtít jít, tak si musí říct nejdřív o kód,“ uvedla správkyně. Jejím úkolem bude také kontrolovat stav útulen.

Pozemek na Cínovci zapůjčili k vybudování přístřešků manželé Šavlovi. Ti chtějí na parcelu umístit Památník cest za svobodou. Stát bude na dohled od sochy pohraničníka se psem a má být jeho protiváhou. „Protože už dlouho máme veřejnou sbírku, kde na to sbíráme finance, tak jsme si říkali, že by bylo fajn, kdyby to místo bylo skutečně živé a přicházeli sem lidi,“ řekla Anna Šavel. Dodala, že koncepce útulen do jejich záměru dobře zapadla.

Nápad opatřit Krušné hory útulnami se líbí zakladateli Stezky Českem Martinu Úblovi. „Až to bude hotové, tak to dá možnost lidem přejít celé Krušné hory v rámci udržitelného turismu,“ řekl novinářům. Útulny podle něj umožní výletníkům putovat, a přitom za sebou nezanechávat nepořádek.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup