Pekař Roman Teisler: Kolik bude stát chleba? Pšenice je kvůli dění na Ukrajině dvakrát dražší, energie třikrát

Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?

Pečivo prý výrazně zdraží. Kolik bude stát chleba?

To je debata tak na dva dny. Nechci strašit čtenáře. V pekařině se situace hrotí mnoho let. Prvopočátky lze nalézt v době, kdy jsme si nechali rozebrat republiku. Nechali jsme napospas hmotné rezervy. Každý dobrý hospodář, každá rodina, má myslet na zadní vrátka. Může se stát cokoliv. Dnes je válka na Ukrajině. Může být neúroda, nebo jiné katastrofy. To nemůžeme ignorovat. Teď to vypadá tak, že čím je společnost vyspělejší, tím méně se o sebe umí postarat.

Jak to funguje ve vaší branži, v pekařině?

Naše firma začíná mlynařinou. Tam je hlavním vstupem surovina, obilí. Meleme pšenici a žito. Situace u obou komodit je identická, naprostý nedostatek. A hlavně, po žních rychle zmizí kvalitní pšenice, potravinářská.

Zemědělci běží za lepší cenou? Vyvážejí?

To je přirozené, nic proti tomu. Ale dnes má potravinářská a krmná pšenice minimální cenový rozestup. Přitom náklady na tu potravinářskou jsou mnohem větší. Musíte víc hnojit a tak dále. Zemědělci ztrácejí motivaci pěstovat potravinářskou pšenici. Naštěstí, ne všichni se dívají jenom na peníze. Řada z nich si uvědomuje, že se musí péct. Z jetele to neuděláme.

Energie? Hra na ruskou ruletu

Česko by přitom mohlo být v produkci pšenice nezávislé, dokážeme vypěstovat dost.

V pšenici jsme exportní zemí. Ale na druhou stranu jsou objemy naší produkce marginální z hlediska potřeby Evropské unie. To se vyveze hned. A mlynáři si tvrdě sledují ceny, protože marže na výrobě mouky jsou hodně malé. Každá stokoruna ceny na tunu oblí rozhoduje o tom, jestli jste nad nulou nebo pod nulou.

Chléb za 60 korun? Realita, pokud vláda neomezí vývoz pšenice, varují pekaři

Money

Česká republika by měla podle Svazu pekařů a cukrářů omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun.

ČTK, vku

Přečíst článek

Vy máte svůj mlýn. To byl záměr, ochránit se před možnými dopady cenových výkyvů?

Byla to nejgeniálnější investice mého tatínka v devadesátých letech. Já a moji kolegové jsme mlýn postavili a otevřeli.

Kontrakty uzavíráte s dodavateli na několik měsíců dopředu. Proč by měla pšenice a vaše produkty aktuálně zdražovat kvůli dění na Ukrajině?

Ukrajina a Rusko jsou největší producenti obilí v Evropě. Jak každý ví, pšenice se seje na podzim. Ale jestli se sklidí, to je otázka. Jasně, že máte obchodní vztahy za dlouhé roky ošetřené. Ale situace se mění. Někdo řekne: přihoď tři stovky za tunu. Naštěstí takových moc není. Každý kolem toho trochu přemýšlí a spekuluje. My máme naštěstí seriózní dodavatele, jedeme s nimi na měsíční nebo dvouměsíční ceny. Adélka má kliku, že má nadstandardní vztahy s místními zemědělci. Když jde cena dolů, taky s nimi nejdeme na krev. Když někoho považujete za přítele, nesmíte ho drbat. Takové vztahy a důvěru si musíte budovat desítky let.

Jaká tedy bude cena pečiva. Lidé se bojí, že zdraží násobně…

Průšvih je, že obilí strašně zdražuje. A místo potravinářské pšenice vám nabízejí krmnou. Ostatní mlýny dělají diskontní mouku a vozí ji v akci do supermarketu. My máme mlýn proto, abychom nebyli závislí. Ala také proto, abychom měli kvalitu. Vidím, jak se nad některými pekárnami stahuje smyčka v podobě mouky. My se na trhu musíme profilovat kvalitou, nemůžeme se honit za Penamem. Ten by nás roztrhal na kusy. Říkáme si tady, je to honička, být v Pelhřimově jednička. Ale pokud se ptáte na cenu pšenice, jsme meziročně na dvojnásobku. A cena energií je na trojnásobku…

Jak tvrdé bude zdražení potravin? Údaje potravinářů naznačují desítky procent

Politika

Pokud vláda nepřijde s funkčním modelem dotací pro potravináře, promítne se zvyšování cen energií a nedostatku surovin do konečných cen pro spotřebitele zcela zásadně. Upozorňuje na to Potravinářská komora ČR. Požaduje zastropování cen energií nebo zrušení spotřební daně z paliv.

ČTK

Přečíst článek

Vyšší náklady nejsou jen dočasné

Jste závislí na plynu? Jeho dodávky jsou nyní v ohrožení…

Na mlýně je elektřina. Tam máte plyn, jenom když si topíte v kanceláři na velíně. Ale v pekárně je hlavně plyn. S energiemi hrajete ruskou ruletu. Buď jedete na fixy, nebo to nějak zkombinujete, abyste eliminoval riziko. Konkurenční prostředí strašně tlačí pekařské výrobky dolů. Mám na mysli hlavně obchodní řetězce. Oni s vámi vůbec nediskutují, to je diktát. Vznikl zákon o významné tržní síle, ale ten je k smíchu. Nic se nezměnilo. Náklady vám letí o desítky procent nahoru, a vy přijdete na řetězec, a tam vám řeknou, ať přijdete po Velikonocích. My jsme z obchodních řetězců začali couvat asi před dvanácti lety.

Jak distribuujete pečivo?

Máme svoje prodejny a dodáváme na nezávislý trh. Ale každá varianta má svá rizika. Nicméně bylo stresující, když si vás manažer nadnárodního obchodního řetězce vodil třeba půl roku. A vy máte tři sta zaměstnanců, musíte pro ně zajistit příjem. Vymýšlíte bezpečnou cestu distribuce, ale ona žádná není bezpečná.

Bude chleba stát šedesát korun?

Výhled není optimistický, ale nechci strašit. Každý týden přepočítáváme, kolik nás to bude stát. My si potřebujeme udržet pozici kvalitativního lídra. Musíte investovat do technologií, do lidí. Máme čtyři učňáky, vychováváme si děcka. Kdo bere lidi z ulice, může dělat jenom diskont.

Jak to bude s cenou chleba?

Musíme kopírovat vývoj. V nákupu obilí ještě nemáme jasno ve sto procentech ceny kontraktů. Táhne to nabídka a poptávka. Ale pozor, pekaři nejsou jenom energie a mouka. Cukr se drží dobře, ale olej zdražuje. Droždí jsme brali z Ukrajiny, to je teď pryč. A to nejsou malé objemy, jako když vaříte doma v kuchyni. Ceny se nyní mění mnohem rychleji. 

Cenu nám teď můžou změnit ze dne na den

Dřív se obvykle měnily k prvnímu dni měsíce, teď vám cenu změní kdykoliv. Každý den sem někdo přijede a má novou cenu. Ceny vám letí nahoru, ale přecenit produkci není legrace. Adélka dělá přes tisíc produktů. A obchodní řetězce se s vámi vůbec nebaví. Nechci strašit, ale mám blbé předpoklady. 

Ukrajina bude klíčová. Bilance obilovin nejsou dobré. Asi se to nevrátí do dob minulých. Nevěřím, že bude cena pšenice 4500 korun za tunu. Slyšel jsem, že se v některých případech pšenice, která ještě nevylezla z hlíny, nakupuje za 7500 korun. Je to loterie. Spousta pekáren už stojí na hraně skály.

Šéf Agrární komory: Části zemědělců zdražila hnojiva o stovky procent. Neměli zásoby, teď to pocítí i zákazníci

Názory

Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu a ekonomických dopadů na svět je i razantní zvyšování cen hnojiv, kterých je Rusko největším dodavatelem. Potravináři tvrdí, že potraviny zdraží i kvůli tomu až o desítky procent. „Situace v tuzemské zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Měla vláda zamezit vývozu pšenice, aby jí bylo v Česku dost pro vlastní potřebu?

Už mnoho předchozích vlád zahodilo za hlavu potravinovou bezpečnost. Přitom zajištění lidí své země by mělo být na prvním místě. Zemědělcům by se možná nelíbilo, aby jim někdo zakazoval exportovat. Ale na druhou stranu, marže by měly být přiměřené. My také neprodáváme chleba s třiceti nebo padesátiprocentní ziskovostí. Každý musí mít rozum, zvlášť v době, kdy hrozí potravinové ohrožení. Mělo by být množství surovin, které nesmí opustit republiku. To by stát měl mít pod kontrolou.

Potravinová krize bude. Otázkou je jen, jak velká, říká výrobce hnojiv

Money

Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa. A také dominantními výrobci hnojiv, která podle indexu Bloombergu zdražují nad svá historická maxima.

nst

Přečíst článek