Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Chléb za 60 korun? Realita, pokud vláda neomezí vývoz pšenice, varují pekaři

pekař, ilustrační foto
Pixabay

Česká republika by měla podle Svazu pekařů a cukrářů omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun.

Prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií nebo pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny, uvedl Svazu pekařů a cukrářů.

Pšenice se v současné době prodává za rekordních 10 500 až 11 500 korun za tunu, loni v březnu jí tuna stála 5500 korun. Mnoho asijských a afrických států je závislých na dovozu obilovin z Ruska a Ukrajiny, kvůli zákazu vývozu z těchto zemí tak začaly skupovat obiloviny z jiných států, včetně ČR. Maďarsko už v minulých týdnech vývoz pšenice omezilo.

Potravinová krize bude. Otázkou je jen, jak velká, říká výrobce hnojiv

Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa. A také dominantními výrobci hnojiv, která podle indexu Bloombergu zdražují nad svá historická maxima.

Přečíst článek

„Česká republika je konkrétně v pšenici, která je nezbytnou surovinou pro české pečivo, zcela soběstačná a značnou část produkce standardně vyváží. Bohužel aktuální situace ovlivněná válkou na Ukrajině způsobila, že meziročně došlo ke zdražení pšenice o 100 procent,” řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. Doplnil, že situace v oboru je neúnosná a stát musí zasáhnout. Ministerstva zemědělství na dotazy zatím nereagovalo.

V důsledku zvýšení cen vstupních surovin, pohonných hmot či energií vzrostly pekárnám podle Hlavatého v lednu náklady o více než 30 procent v porovnání s prvním měsícem loňského roku. Zvýšené náklady se ale nepromítly v plné výši do dodavatelských cen pekáren. Rohlík a chleba zdražily o deset až 15 procent, ceny jemného nebo sladkého pečiva stouply o deset až 20 procent, uvedl dříve Hlavatý. Svaz pekařů dlouhodobě upozorňuje na to, že ceny pečiva jsou v ČR stále jedny z nejnižších v Evropské unii.

Kilogram konzumního kmínového chleba stál minulý týden v průměru podle dat spotřebitelských cen Českého statistického úřadu 31,14 koruny. Od ledna zdražil o 80 haléřů. Cena kilogramu pšeničného bílého pečiva v uplynulém týdnu činila v průměru 56,43 koruny, proti lednu zhruba o 1,50 koruny více.

Kombajn, ilustrační foto

Chleba a rohlíky zdraží, cena pšenice je na rekordu

Cena základních pekařských výrobků jako je chleba a rohlíky v Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu, rekordním cenám pšenice na komoditních burzách i několikaměsíčním potížím s cenami energií vzroste. Očekává to jak Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, tak někteří analytici. Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v Česku, v pondělí stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu.

Přečíst článek

Pšenice, ilustrační foto

Válka na Ukrajině odpálí světové ceny potravin. V některých zemích to může být obrovský problém

Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.

Přečíst článek

Oděsa, nákladní loď s obilím

Vývoz obilí z Ruska do poloviny března razantně klesl, ale pokračuje. Ceny jsou vysoko

Invaze na Ukrajinu uzavřela obléhané ukrajinské přístavy a kvůli protiruským sankcím dolehla i na ruský vývoz pšenice z oblasti přezdívané „sýpka světa“. Export zásadní potravinářské komodity ale nadále pokračuje, byť za první dva březnové týdny klesl počet lodí s obilím, které se vydaly na cestu z ruských přístavů, o dvě třetiny.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Pekař Roman Teisler: Kolik bude stát chleba? Pšenice je kvůli dění na Ukrajině dvakrát dražší, energie třikrát

Přečíst článek
Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci

Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky

Přečíst článek