Kuchyň plná kouře a sazí byla ještě začátkem minulého století běžnou praxí mnoha domácností. Vařilo se na otevřeném ohni nebo uhlí. Přelomovým vynálezem se tak stala elektrická pečicí trouba. Kvůli vysokým nákladům a potřebě elektřiny se ale na dlouhou dobu stala luxusem, na který nedosáhl každý. Dnes je to přitom samozřejmost, nad kterou už se ani nezamyslíme – a díky umělé inteligenci se možnosti spotřebičů posouvají mílovými kroky.

Dvacátá léta minulého století znamenala průlom. Na trhu se objevily sériově vyráběné modely, které byly dostupné i evropským domácnostem. Jedním z tehdejších výrobců byl Siemens, který svou první elektrickou troubu představil přesně před sto lety, v roce 1926. V době, kdy elektřina do domácností teprve pozvolna vstupovala, se jednalo o revoluční výrobek. Elektrická trouba tehdy bez nadsázky změnila pravidla hry, levné to ale nebylo. 

„Pořízení elektrické trouby bylo koncem dvacátých let značně nákladnou a exkluzivní záležitostí. Samotná trouba tehdy stála kolem padesáti říšských marek, což byla investice odpovídající zhruba polovině platu průměrného dělníka,“ vysvětluje Barbora Bártíková, PR manažerka společnosti BSH domácí spotřebiče, která na našem trhu nabízí spotřebiče německých značek Bosch, Siemens a Gaggenau. 

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Elektřina nebyla samozřejmostí

Bártíková zmiňuje, že kromě vysoké ceny byla velkou překážkou i omezená dostupnost elektřiny: „V roce 1927 měla zavedenou elektřinu asi polovina berlínských domácností. Elektrické trouby tak byly luxusním zbožím dostupným pouze pro bohatší vrstvy s přístupem k elektrické síti. V prvních letech si je pořizovali především průkopníci moderního životního stylu, kteří doma chtěli nejnovější technologické výstřelky.“

Posun od kouře, sazí a popela k čistým a bezpečným kuchyním byl zejména pro ženy, které v té době trávily u sporáku dlouhé hodiny, vítanou změnou. „Postupně se začaly měnit i požadavky na design kuchyní, které se stávaly funkčnějšími a estetičtějšími, připravenými na nové elektrické spotřebiče,“ pokračuje Bártíková. Říká se, že s jídlem roste chuť – a platí to i o nových vynálezech. Zatímco ve dvacátých letech stačila samotná možnost vařit s pomocí elektřiny, brzy se objevila poptávka po lepších výsledcích: „V roce 1935 proto přišla první trouba s automatickou regulací teploty, což otevřelo dveře i ke složitějším kulinářským technikám. Vaření tehdy přestalo být pouhou nutností, postupně se stávalo uměním.“ 

RECENZE: Večeře za 17 tisíc. Stojí degustační menu ve Fieldu za to?

Enjoy

Restaurace Field šéfkuchaře Radka Kašpárka patří už několik let mezi nejvýraznější podniky českého fine diningu. Od mé poslední návštěvy se toho ale změnilo poměrně hodně. Podnik znovu obhájil michelinskou hvězdu a nově získal také tři čepice v gastronomickém průvodci Gault&Millau. Zároveň představil nové degustační menu. Ideální důvod se do Fieldu vrátit a zjistit, kam se jedna z nejambicióznějších kuchyní v Česku posunula.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Důraz na design i funkčnost

Požadavky zákazníků pak poháněly vývoj i v dalších letech. A stále víc se řešily nejen funkce, ale i design. V šedesátých letech Siemens představil první vestavnou troubu na světě a v sedmdesátých letech přišla i revoluce v čištění. „Díky funkci pyrolytického samočištění, která je i dnes součástí mnoha moderních spotřebičů, došlo k velkému skoku v uživatelském komfortu. Skončila tím éra namáhavého drhnutí trub, které bylo pro mnohé hospodyně noční můrou,“ popisuje Bártíková. Dalším milníkem se stal rok 1984, kdy na trh vstoupila první evropská kombinovaná trouba s mikrovlnami. Ta zkrátila dobu vaření o víc než dvě třetiny a spotřebu energií snížila na polovinu. 

Důraz na spotřebiče a funkce, které šetří čas a námahu, podle Bártíkové přetrvává dodnes: „Projevuje se zvýšenou poptávkou po chytrých funkcích, které umožňují ovládání spotřebičů na dálku, oblíbená je i možnost stahování receptů nebo funkce využívající integrovanou kameru a umělou inteligenci. Díky nim už trouba umí automaticky rozpoznat vložený pokrm a doporučí správné nastavení spotřebiče.“ 

A důležitý je i design, jen už dávno neplatí, že může vítězit nad funkčností. Zákazníci dnes chtějí obojí. „Zájem je o materiály, které se snadno udržují. Trendem jsou v tomto ohledu matné povrchy, na kterých nejsou tolik vidět otisky prstů a jsou odolnější vůči škrábancům,“ doplňuje Bártíková s tím, že jejich letošní matná kolekce spotřebičů reaguje i na další požadavky zákazníků. Především jsou to snaha o esteticky sladěnou kuchyň nebo propojení všech spotřebičů v rámci chytré domácnosti. 

Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.

Územní plán není žádný cár papíru. Je to dokument, který určuje, co se na kterém území města může stavět. Je to politický dokument. Vyjadřuje vůli města k rozvoji. Má bránit házení klacků do nové výstavby, má dát jasný plán výstavby. Tady byty, tady park. Nový územní plán, v Praze se mu nadneseně říká metropolitní plán, vzniká už víc než čtvrt století. Politici si dávají na čas.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Ideální prostředí pro korupci

Poslední platný územní plán vznikl za primátorování Jana Kasla v roce 1999, před téměř třiceti lety. Už tehdy to mělo být jen provizorium, aby vůbec nějaký plán existoval. Od té doby se rozvoj města musí flikovat změnami územního plánu, ideální prostředí pro korupci.

Developeři čekají s čepicí v ruce na rozhodnutí úřadů, jak to tedy s konkrétními územími bude. Územní plán je pro ně klíčový dokument. Jestliže najdou v Praze nějaký pozemek, na kterém by se daly stavět byty, a už to je poměrně složité, potřebují razítko, že na tomto území se skutečně může stavět. Banka neslyší na příslib, že se dané území možná někdy v budoucnu stane stavební parcelou. Chce hned a na místě potvrzení, že jde o stavební pozemek. Jinak žádné peníze.

Natland kupuje projekt u metra. Na Zličíně plánuje stovky bytů

Reality

Investiční skupina Natland dál rozšiřuje své realitní portfolio. Nově koupila rezidenční projekt Zličín Gate v Praze, jehož hodnota se pohybuje ve vyšších stovkách milionů korun. V lokalitě u metra plánuje výstavbu několika stovek bytů a doprovodné infrastruktury. Jde už o třetí významnou realitní akvizici skupiny v posledních měsících.

nst

Přečíst článek

Developeři jsou v kleštích. Hlaváček sedí na magistrátu už druhé volební období, a pořád slibuje nový územní plán. Je to prý hodně práce, desítky tisíc připomínek, s kterými je potřeba se vypořádat. Na začátku svého druhého volebního období Hlaváček sliboval, že do konce volebního období nový územní plán bude.

Nyní, koncem března, se modlí. Jeho funkční období se chýlí ke konci. V květnu územní plán předloží ke schválení vedení města. A po nespočtu konzultací s koaličními i opozičními partnery si není jistý, zda generální změna plánování rozvoje města projde přes současné vedení města. Prý, pokud by to nešlo v květnu, je ještě červen. Potom jsou prázdniny a na podzim volby. Hlaváček se modlí, developeři s ním.