Obnova vozového parku ČD: letos až za 20 miliard korun, dál rozhodnou kraje a stát

V prvním pololetí letošního roku soudy v Česku vyhlásily 418 bankrotů firem, což je nejvíce od roku 2017. Meziročně je to nárůst o devět procent. Soudy zároveň letos do konce června přijaly 678 insolvenčních návrhů, o 22 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informaceofirmach.cz.

„Za první pololetí soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Jejich počet se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017, kdy za prvních šest měsíců zbankrotovalo 419 firem. Nadále platí, že meziroční dynamika růstu počtu insolvenčních návrhů je více než dvojnásobná proti růstu počtu bankrotů. Bankroty společností mají dramatičtější trend než bankroty fyzických osob podnikatelů, jejichž počet v prvním pololetí stagnoval," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Skoro polovina firem padla v Praze

V prvním pololetí zbankrotovalo nejvíce společností v Praze, a to184. Na hlavní město připadlo 44 procent všech firemních bankrotů. V Jihomoravském kraji soudy vyhlásily 51 firemních bankrotů a na Moravskoslezský kraj jich připadlo 45. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina s pěti bankroty a v Karlovarském kraji se šesti.

Nejvýraznější růst vykázal Pardubický kraj, kde soudy vyhlásily meziročně o 250 procent bankrotů více. Patří však mezi kraje s nízkým počtem aktivních subjektů na trhu a nízkou mírou bankrotů. V Moravskoslezském kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent. Liberecký kraj zaznamenal pokles počtu firemních bankrotů o téměř dvě pětiny, v Jihomoravském kraji jejich počet klesl o 18 procent a ve Středočeském o 12 procent.

Za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského července do konce června, připadlo v ČR 18 bankrotů na 10 tisíc aktivních společností. Nejvíce bankrotů hrozilo firmám v Ústeckém kraji s 25 bankroty na 10 tisíc subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 24 bankrotů a v Jihomoravském kraji 21. Naopak ve Středočeském a Jihočeském kraji připadlo shodně jen devět bankrotů na 10 tisíc firem na trhu.

Padaly hlavně obchodní firmy, obzvláště pak ty v dopravě

Letos do konce června nejvíce společností zbankrotovalo v obchodu, a to 93. Jde zároveň o odvětví se zdaleka nejvyšším počtem registrovaných subjektů. Následoval zpracovatelský průmysl, ve kterém soudy vyhlásily 66 firemních bankrotů. Ve stavebnictví zbankrotovalo 52 firem.

Meziročně se zdvojnásobil počet bankrotů obchodních společností v dopravě a skladování. V ubytování, stravování a pohostinství se jejich počet zvýšil o 26 procent. Ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet bankrotů za první pololetí klesl o 65 procent. Za posledních 12 měsíců nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví dopravy a skladování. Připadlo v něm 30 bankrotů na 10 tisíc subjektů na trhu. Nejnižší míru bankrotů vykázaly informační a komunikační činnosti se sedmi bankroty na 10 tisíc subjektů.

Americký prezident Donald Trump nařídil umístit před Národní muzeum americké historie ve Washingtonu informační tabule, které mají návštěvníky varovat před údajně nepřesným výkladem dějin. Bílý dům muzeum obvinil z politického aktivismu a šíření marxistických myšlenek. Demokraté naopak mluví o snaze přepisovat minulost.

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém tažení proti Smithsonovu institutu. Před washingtonským Národním muzeem americké historie mají nově stát informační tabule upozorňující návštěvníky, že některé expozice podle vlády nepodávají přesný obraz dějin Spojených států. O prezidentově pátečním nařízení informoval server NBC News.

Dočasné značení má být rozmístěno podél chodníku před muzeem. Návštěvníky má odkazovat na „místa a zdroje, kde mohou získat přesné informace o americké historii“.

Bílý dům: Muzeu nelze věřit

Trumpova administrativa svou kritiku muzea vystupňovala už na Den nezávislosti 4. července. Bílý dům tehdy zveřejnil zprávu, podle níž muzeu „nelze věřit, že bude vyprávět příběh Ameriky poctivě a způsobem, který je inspirativní, sjednocující a hodný naší velké republiky“.

V doprovodném prohlášení k novému nařízení zašel Bílý dům ještě dál. Muzeum obvinil, že směřuje k „extrémnímu politickému aktivismu zakořeněnému v marxismu“, jehož cílem je údajně Američany rozdělit, demoralizovat a zdeptat.

Pentagon přiznal cenu Trumpovy války s Íránem. Náklady jsou vyšší, než dosud tvrdil

Politika

Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.

nst

Přečíst článek

Podle Trumpa vedení Smithsonova institutu nepředstavuje americké dějiny jako společné národní dědictví, které by se mělo vyučovat a oslavovat. Místo toho je prý využívá jako nástroj k prosazování sociální spravedlnosti a radikální proměny společnosti.

Trump chce měnit celé muzeum

Prezident se netají snahou ovlivnit fungování Smithsonova institutu, pod nějž Národní muzeum americké historie patří. Už loni v březnu oznámil, že chce instituci přimět ke změnám.

Podepsal také exekutivní příkaz, jehož cílem je omezit federální financování projektů prezentujících podle administrativy „nevhodnou ideologii“ nebo „rozdělující narativy“.

Demokraté mluví o přepisování dějin

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku demokratů, kteří se podílejí na dohledu nad Smithsonovým institutem. Kongresmanka Melanie Stansburyová prezidentův postup označila za překročení pravomocí a pokus přepsat americké dějiny.

„Muzea institutu nepatří prezidentovi, ale americkému lidu. A totéž platí o historii naší země,“ uvedla.

Smithsonův institut se k nejnovějšímu nařízení v pátek nevyjádřil. V minulosti však práci svých muzeí hájil a výtky Bílého domu označil za nespravedlivé.