Partneři projektu

Obnova vozového parku ČD: letos až za 20 miliard korun, dál rozhodnou kraje a stát

ilustrační foto
ČTK
 ČTK

České dráhy (ČD) plánují v letošním roce investovat do vozového parku až 20 miliard korun. Rozsah modernizace v příštích letech bude záviset především na požadavcích objednatelů dopravy, tedy krajů a státu. Sdělil to mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Letos dopravce dokončí dodávky 28 motorových jednotek RegioFox, 30 lokomotiv Siemens Vectron a 36 vozů pro soupravy ComfortJet, ve druhé půli roku převezme sedm jednotek RegioFox od výrobce Pesa a šest lokomotiv Siemens Vectron. Většina letošních dodávek už dorazila v prvním pololetí.

Ve výrobě a schvalování je nyní 15 duálních elektro-bateriových jednotek RegioPanter pro Moravskoslezský kraj za 3,5 miliardy korun. Částka zahrnuje mimo jiné také školení. Do provozu by měly být uvedeny začátkem příštího roku.

„V různém stadiu je pak větší počet zadávacích řízení, která mají pokrýt požadavky objednatelů na obnovu vozidlového parku v příštích letech. Zájem objednatelů směřuje především k elektrickým a duálním elektro-bateriovým jednotkám," uvedl Šťáhlavský. Jde například o velkokapacitní jednotky EMU 400, které mají sloužit v příměstské dopravě v Praze a Středočeském kraji.

České investice v Polsku rostou

Stanislav Šulc: Polský ráj to na pohled. Akorát ne pro podnikatele

Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.

Přečíst článek

Vedle nových vlaků ČD letos uvádějí do provozu modernizované motorové vozy RegioSpider z druhé ruky. Už začaly jezdit na Benešovsku a postupně se objevují také na Mladoboleslavsku a Nymbursku.

S některými staršími a nepotřebnými vozidly se dopravce v tomto roce loučí, například s motorovými vozy řady 809 a 810, které jsou označované jako orchestrion, nebo řady 854, takzvanými hydrami. ČD letos také nabídly k prodeji elektrické lokomotivy rakouské řady 1216 – Taurus a české řady 380.

Ukončení provozu se týká i dalších řad lokomotiv nebo klasický 80. a 90. let minulého století včetně některých typů vozů modernizovaných ve druhé polovině 90. let.  

Zrušený tendr

Ve středu ČD zrušily tendr na dodavatele až 90 nových vagonů pro rychlost až 230 kilometrů za hodinu, který vypsaly loni v srpnu. Důvodem bylo to, že jediná přijatá nabídka, kterou podalo konsorcium Siemens Mobility a Škoda Group, přesáhla předpokládanou hodnotu nabídky. Byla osm miliard korun, nabídka od konsorcia činila 8,36 miliardy.

ČD v posledních čtyřech letech investovaly do obnovy a modernizace vozového parku celkem zhruba 60 miliard korun. Od roku 2022 pořídil dopravce přibližně 700 nových vozidel, čímž snížil průměrné stáří vlaků2035 plánuje podle dřívějších vyjádření průměrné stáří snížitna 20 let.

Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 dosáhla zisku 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o 800 tisíc méně. ČD jsou akciovou společje stát.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Firmy letos nejčastěji krachovaly v dopravě a skladování, bankrotů bylo nejvíc za osm let

ilustrační foto
iStock
 ČTK

V prvním pololetí letošního roku soudy v Česku vyhlásily 418 bankrotů firem, což je nejvíce od roku 2017. Meziročně je to nárůst o devět procent. Soudy zároveň letos do konce června přijaly 678 insolvenčních návrhů, o 22 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informaceofirmach.cz.

„Za první pololetí soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Jejich počet se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017, kdy za prvních šest měsíců zbankrotovalo 419 firem. Nadále platí, že meziroční dynamika růstu počtu insolvenčních návrhů je více než dvojnásobná proti růstu počtu bankrotů. Bankroty společností mají dramatičtější trend než bankroty fyzických osob podnikatelů, jejichž počet v prvním pololetí stagnoval," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Skoro polovina firem padla v Praze

V prvním pololetí zbankrotovalo nejvíce společností v Praze, a to184. Na hlavní město připadlo 44 procent všech firemních bankrotů. V Jihomoravském kraji soudy vyhlásily 51 firemních bankrotů a na Moravskoslezský kraj jich připadlo 45. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina s pěti bankroty a v Karlovarském kraji se šesti.

Nejvýraznější růst vykázal Pardubický kraj, kde soudy vyhlásily meziročně o 250 procent bankrotů více. Patří však mezi kraje s nízkým počtem aktivních subjektů na trhu a nízkou mírou bankrotů. V Moravskoslezském kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent. Liberecký kraj zaznamenal pokles počtu firemních bankrotů o téměř dvě pětiny, v Jihomoravském kraji jejich počet klesl o 18 procent a ve Středočeském o 12 procent.

Za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského července do konce června, připadlo v ČR 18 bankrotů na 10 tisíc aktivních společností. Nejvíce bankrotů hrozilo firmám v Ústeckém kraji s 25 bankroty na 10 tisíc subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 24 bankrotů a v Jihomoravském kraji 21. Naopak ve Středočeském a Jihočeském kraji připadlo shodně jen devět bankrotů na 10 tisíc firem na trhu.

Padaly hlavně obchodní firmy, obzvláště pak ty v dopravě

Letos do konce června nejvíce společností zbankrotovalo v obchodu, a to 93. Jde zároveň o odvětví se zdaleka nejvyšším počtem registrovaných subjektů. Následoval zpracovatelský průmysl, ve kterém soudy vyhlásily 66 firemních bankrotů. Ve stavebnictví zbankrotovalo 52 firem.

Meziročně se zdvojnásobil počet bankrotů obchodních společností v dopravě a skladování. V ubytování, stravování a pohostinství se jejich počet zvýšil o 26 procent. Ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet bankrotů za první pololetí klesl o 65 procent. Za posledních 12 měsíců nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví dopravy a skladování. Připadlo v něm 30 bankrotů na 10 tisíc subjektů na trhu. Nejnižší míru bankrotů vykázaly informační a komunikační činnosti se sedmi bankroty na 10 tisíc subjektů.

Související

Donald Trump vytáhl do boje proti muzeu americké historie. Před expozicemi budou varovné cedule

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump nařídil umístit před Národní muzeum americké historie ve Washingtonu informační tabule, které mají návštěvníky varovat před údajně nepřesným výkladem dějin. Bílý dům muzeum obvinil z politického aktivismu a šíření marxistických myšlenek. Demokraté naopak mluví o snaze přepisovat minulost.

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém tažení proti Smithsonovu institutu. Před washingtonským Národním muzeem americké historie mají nově stát informační tabule upozorňující návštěvníky, že některé expozice podle vlády nepodávají přesný obraz dějin Spojených států. O prezidentově pátečním nařízení informoval server NBC News.

Dočasné značení má být rozmístěno podél chodníku před muzeem. Návštěvníky má odkazovat na „místa a zdroje, kde mohou získat přesné informace o americké historii“.

Bílý dům: Muzeu nelze věřit

Trumpova administrativa svou kritiku muzea vystupňovala už na Den nezávislosti 4. července. Bílý dům tehdy zveřejnil zprávu, podle níž muzeu „nelze věřit, že bude vyprávět příběh Ameriky poctivě a způsobem, který je inspirativní, sjednocující a hodný naší velké republiky“.

V doprovodném prohlášení k novému nařízení zašel Bílý dům ještě dál. Muzeum obvinil, že směřuje k „extrémnímu politickému aktivismu zakořeněnému v marxismu“, jehož cílem je údajně Američany rozdělit, demoralizovat a zdeptat.

Pentagon přiznal cenu Trumpovy války s Íránem. Náklady jsou vyšší, než dosud tvrdil

Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.

Přečíst článek

Podle Trumpa vedení Smithsonova institutu nepředstavuje americké dějiny jako společné národní dědictví, které by se mělo vyučovat a oslavovat. Místo toho je prý využívá jako nástroj k prosazování sociální spravedlnosti a radikální proměny společnosti.

Trump chce měnit celé muzeum

Prezident se netají snahou ovlivnit fungování Smithsonova institutu, pod nějž Národní muzeum americké historie patří. Už loni v březnu oznámil, že chce instituci přimět ke změnám.

Podepsal také exekutivní příkaz, jehož cílem je omezit federální financování projektů prezentujících podle administrativy „nevhodnou ideologii“ nebo „rozdělující narativy“.

Demokraté mluví o přepisování dějin

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku demokratů, kteří se podílejí na dohledu nad Smithsonovým institutem. Kongresmanka Melanie Stansburyová prezidentův postup označila za překročení pravomocí a pokus přepsat americké dějiny.

„Muzea institutu nepatří prezidentovi, ale americkému lidu. A totéž platí o historii naší země,“ uvedla.

Smithsonův institut se k nejnovějšímu nařízení v pátek nevyjádřil. V minulosti však práci svých muzeí hájil a výtky Bílého domu označil za nespravedlivé.

Související

Donald Trump

Trumpova vstřícnost k Rusku vadí už i republikánům. Hrozí mu blokádou klíčových agend i vyšetřováním

Přečíst článek