Není férová. Italský výrobce jachet Ferretti odmítl Komárkovu nabídku na převzetí

Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.

Před deseti lety se díky úniku dat z panamské firmy Mossack Fonseca dostalo novinářům do rukou přes jedenáct milionů citlivých dokumentů, které odhalily spletitou síť světového bohatství a daňových rájů, praní špinavých peněz a daňových úniků. V kauze Panama Papers uvízla řada ultrabohatých, celebrit, politiků i diktátorů. I Češi zde měli svou stopu, třeba „zásluhou“ Petra Kellnera, Daniela Křetínského nebo Radovana Krejčíře.

Rozsah ukrývaných peněz byl značný. Nejbohatší lidé světa vynakládali obrovské úsilí, aby platili mizivé nebo vůbec žádné daně. K tomu jim pomáhali právníci, specializované firmy a experti vycvičení na ukrývání peněz. Nepřekvapivě kauza odstartovala obrovský skandál mimo jiné spojený s demisemi vrcholných politiků.

Velká část peněz v daňových rájích byla zcela „tajná“ na bezejmenných účtech. Zjištění vedlo k větší transparentnosti, zpřísnění dohledu a spolupráci mezi úřady v rámci systému automatické výměny informací.

Ačkoli prostředků do daňových rájů celkově proudí více než v době Panama Papers, rozsah „ulitých“ peněz se skutečně výrazně snížil. I tak ale nelze tvrdit, že by se dnes jednalo o zanedbatelný problém. Naopak, množství nedaněných peněz dosahuje rozměrů, které si běžný člověk má problém vůbec představit.

Nezisková organizace Oxfam k výročí publikovala studii, jejíž součástí je mimo jiné odhad nezdaněných peněz v daňových rájích. Částka se vystoupala až na astronomických 3,4 bilionu dolarů, což je ekvivalent více než tří procent globálního HDP. Pro ilustraci - Česká republika by s takovým rozpočtem mohla fungovat déle než 350 tisíc let.

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Názory

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Dohled i vyšší daně

Tyto praktiky se možná více než běžnému byznysu blíží organizovanému zločinu. Pro nejbohatší v praxi platí jiná pravidla, kdy chudí daně platit musí, ale ultrabohatí si mohou vybrat. „Nejde tu jen o rafinované účetní triky – jde o moc a beztrestnost. Když milionáři a miliardáři ukládají biliony dolarů do zahraničních daňových rájů, staví se nad povinnosti, které zavazují zbytek společnosti. Důsledky jsou stejně předvídatelné jako zničující: vidíme, jak naše veřejné nemocnice a školy trpí nedostatkem finančních prostředků, jak se naše sociální soudržnost rozpadá pod tíhou rostoucí nerovnosti a jak jsou obyčejní lidé nuceni nést náklady systému, který je zmanipulován tak, aby obohacoval jen hrstku vyvolených,“ vysvětil za Oxfam Christian Hallum.

Organizace navíc odhaduje, že 80 procent těchto prostředků náleží lidem patřících do skupiny nejbohatší desetiny procenta světa. Toto bohatství přesahuje výši majetku chudší poloviny obyvatel planety. Paradoxně nejvíce na tom tratí země globálního jihu, které nutně potřebují zlepšit daňové výnosy, protože ty často nejsou ve zmíněném automatickém systému zapojeny.

Oxfam proto patří mezi organizace, které vedle dalšího tlaku na transparentnost a spolupráci v daňové oblasti prosazují vyšší zdanění bohatých (a hlavně ultrabohatých) a zavádění majetkových daní. Zkušenosti z hrstky zemí, které nějakou formu mírné majetkové daně už mají (například Norsko), je to vlastně taková pojistka. Ve vícero případech je totiž v podstatě jedinou daní, kterou majetní zaplatí.

Hlavním městem vlastněná firma Trade Centre Praha (TCP) vypověděla nájem restauraci Nebozízek, která se nachází na Petříně u stejnojmenné zastávky lanové dráhy. Podala také trestní oznámení kvůli stavebním úpravám na objektu. Uvedl to mluvčí TCP Ondřej Šrámek. Podle provozovatele restaurace Luďka Láryše musel podnik zavřít kvůli rekonstrukci lanové dráhy a TCP odmítla žádost o slevu na nájemném, výpovědi se bude právně bránit. Úpravy podle něj byly údržbové.

Nájemní smlouva podle Šrámka skončila loni 30. září, nájemce však objekt dosud nepředal. "Při běžné obhlídce bylo v pondělí našimi techniky zjištěno, že zde vzniká další objekt, místo toho, aby stávající nájemce činnost ukončil a budovu i s areálem TCP předal," uvedla místopředsedkyně představenstva městské společnosti Marta Pražáková. Firma proto podle ní na místo přivolala policii a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

Petřínskou rozhlednu čeká příští rok obsáhlá rekonstrukce za sto milionů

Reality

Městská firma Prague City Tourism (PCT), která má ve správě vybrané pražské památky, chce příští rok zahájit rekonstrukci Petřínské rozhledny. Současně bude pokračovat v obnově Svatomikulášské městské zvonice na Malé Straně a Malostranských mosteckých věží. Potvrdila to mluvčí PCT Klára Janderová.

ČTK

Přečíst článek

Láryš řekl, že práce nebyly stavbou nového objektu, ale výměnou dřevěné podlahy, která je na místě od roku 1999 a její části začaly hnít. Šlo tak podle něj o údržbu. Dodal, že restauraci s hotelem provozuje přes 40 let a investoval v ní například do vybudování prosklené terasy.

Nyní se podnik dostal do složité situace kvůli rekonstrukci lanové dráhy, která byla díky blízkosti stanice hlavním zdrojem hostů. Práce na lanovce začaly loni v březnu, dopravní podnik však její provoz ukončil kvůli poškození trati již v září 2024. Láryš uvedl, že kvůli nefunkční lanovce žádal o slevu na nájmu, který podle něj činí 300 tisíc korun měsíčně, ale neuspěl a na nájemném postupně vznikl dluh. Následně TCP smlouvu vypověděla bez udání důvodu, čemuž se provozovatel hodlá právně bránit.

Původní budova Nebozízku vznikla koncem 17. století jako letohrádek, později byla doplněna o klasicistní úpravy. V 80. letech minulého století byla podle informací Národního památkového ústavu kvůli špatnému stavu z větší části nahrazena novou budovou odkazující na dosavadní podobu s částečným využitím původního zdiva. V roce 1994 vznikl jižně od hlavní budovy nový prosklený objekt. Budova je památkově chráněná.