Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jančurův RegioJet prohrál spor o miliardy

Jančurův RegioJet prohrál spor o miliardy
Profimedia
 ČTK

RegioJet podnikatele Radima Jančury definitivně neuspěl ve sporu o miliardy z převodu majetku Českých drah. Vrchní soud jeho žalobu zamítl a dopravce musí navíc zaplatit přes 80 milionů korun za náklady řízení.

České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil v pátek server Zdopravy.cz. Podle RegioJetu rozsudek narušuje principy spravedlivé hospodářské soutěže, firma chystá další právní kroky.

Spor o miliardy z roku 2008

V roce 2008 dráhy na správce kolejí, dnešní Správu železnic, převáděly majetek a činnosti související s údržbou železničních tratí. Jednalo se zejména o vozidla určená k opravám kolejí, budovy sloužící jako zázemí, depa, dílny nebo administrativní objekty.

Dráhy za to od SŽDC dostaly 12 miliard korun.

Jančura shání miliardy přes dluhopisy. Chce koupit německé vagóny

Dopravní společnost RegioJet Radima Jančury spouští další velký finanční manévr. Na trh uvádí zajištěné dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun, s možností navýšení až na čtyři miliardy korun. Cílem je získat kapitál na nákup použitých vagónů od německých drah Deutsche Bahn.

Přečíst článek

RegioJet: cena byla nadhodnocená

RegioJet obchod od začátku kritizoval, podle společnosti tehdy strany zvolily špatný způsob ocenění převáděného majetku a výsledná částka byla výrazně nadhodnocena. Podle posudků soukromého dopravce měl majetek hodnotu necelých pěti miliard korun.

Jeho žalobu zamítl loni Městský soud v Praze, vrchní soud nyní verdikt potvrdil. RegioJet navíc musí Českým drahám uhradit náklady na soudní řízení, což je více než 80 milionů korun.

„Společnost RegioJet je přesvědčena, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je v rozporu s českým právním řádem, ústavními principy i pravidly Evropské unie, a proto podnikne veškeré dostupné právní kroky k nápravě tohoto stavu,“ sdělil RegioJet.

Podle majitele společnosti Radima Jančury rozhodnutí otevírá prostor pro nekontrolované nakládání s veřejnými prostředky bez obav z jakékoli soudní kontroly. 

Radim Jančura

RegioJet neprodávám, chci být největším dopravcem v Česku, říká Radim Jančura

Radim Jančura, dvaapadesátiletý Brňák původem z Ostravy, vybudoval v Česku nevídaný byznys s dopravou. Žluté autobusy, žluté vlaky. RegioJet. Svůj byznys dál rozvíjí, vozí Čechy do Německa, do Rakouska. Nemá rád, když se o něm mluví jako o miliardáři.

Přečíst článek

Spor může pokračovat

RegioJet upozorňuje, že předmětem převodu byl soubor tisíců nesourodých movitých i nemovitých věcí, nikoli funkční celek.

„Z charakteru transakce podle našeho názoru vyplývá, že jejím cílem bylo dosažení předem stanovené částky, nikoli převod ekonomicky smysluplné části podniku,“ dodal dopravce.

Proti rozhodnutí může podat ještě dovolání k Nejvyššímu soudu.

RegioJet již dříve podal ve stejné věci stížnost k Evropské komisi, která v roce 2012 prověřování zastavila s odůvodněním, že pro jeho pokračování nedostala dostatek informací.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Soud v Haagu zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu. A zakázal další

Soud v Haagu zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu. A zakázal další
iStock
 ČTK

Bitva o miliardy mezi Českem a firmami ze skupiny Synot miliardáře Iva Valenty má překvapivý výsledek. Soud v Haagu zrušil původní arbitrážní verdikt, ale zároveň definitivně odstřihl možnost dalších žalob.

Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž. Uvedlo to ministerstvo financí, které rozsudek považuje za příznivý pro Česko.

Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se s rozhodnutím seznamuje a konzultuje jej s právníky, sdělila mluvčí skupiny Magda Pekařová.

Kyperské firmy u soudu žádaly zrušení konečného nálezu z arbitráže kvůli pochybení rozhodčího tribunálu. Česko navrhovalo, aby v takovém případě soud zrušil i dva předchozí nálezy kvůli neslučitelnosti s právem Evropské unie. Soud českému návrhu vyhověl.

Synot miliardáře Iva Valenty prohrál obří arbitráž s Českem

Synot miliardáře Valenty prohrál obří arbitráž s Českem

Stát uspěl v mezinárodní arbitráži s kyperskými firmami z české skupiny Synot o 3,6 miliardy korun kvůli omezení hazardních her. Uvedlo to na svém webu ministerstvo financí. Firmám WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited vadilo zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Se státem kvůli tomu vedly arbitráž od roku 2015. Majitel Synotu Ivo Valenta řekl, že rozhodnutí zatím nechce komentovat.

Přečíst článek

„Rozhodnutí nizozemského soudu je tak pro ČR příznivé, protože žalobci nemohou zahájit novou arbitráž a domáhat se po ČR zaplacení svých nároků,“ uvedlo ministerstvo. Upozornilo, že soud nařídil i vysoké pokuty pro obě společnosti, pokud by zákaz vyvolání nové arbitráže porušily.

Zástupci skupiny Synot se aktuálně s rozhodnutím soudu seznamují. „Konzultujeme jej s naším právním týmem,“ uvedla bez dalších podrobností Pekařová.

Spor o hazard a pravomoci obcí

Původní spor se týkal povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Ministerstvo původně vydávalo od roku 2004 licence na provoz terminálů na dobu až deseti let.

Po rozhodnutích Ústavního soudu z let 2011 a 2013 ale začalo povolení rušit, aby vyšlo vstříc obcím, které chtěly hazard na svém území samy regulovat a herny vykázat. Společnosti Synotu pak v arbitráži tvrdily, že šlo o nečekanou změnu, která v rozporu s mezinárodními dohodami poškodila investice firem.

Ústavní soud nejprve v roce 2011 rozhodl, že videoloterijní terminály spadají pod širší definici výherních hracích přístrojů, a obce proto mohou jejich provoz regulovat vyhláškami.

Soud také stanovil ministerstvu financí povinnost podle loterijního zákona zrušit povolení k provozování terminálů, pokud je v rozporu s vyhláškou obce.

Novela loterijního zákona účinná od roku 2012 pak výslovně uznala právo obcí regulovat terminály prostřednictvím vyhlášek, ale nově stanovila přechodné období tří let pro již povolené terminály. Přechodné období však bylo v roce 2013 Ústavním soudem zrušeno.

Americký prezident Donald Trump

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Přečíst článek

Arbitráž za miliardy

Kyperské společnosti kvůli změnám zákona vyvolaly v roce 2015 arbitrážní řízení proti Česku, ve kterém se domáhaly náhrady škody vyčíslené na 3,6 miliardy korun.

V roce 2023 ale konečný nález mezinárodní arbitráže jejich nárok zamítl. Nynější soudní rozhodnutí sice arbitrážní nález ruší, Česku ale nevzniká povinnost kyperským firmám platit.

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby
iStock
Dalibor Martínek

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Babiš umanutě uplácí dva a půl milionu penzistů. Zejména oni, možná s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy, kdy se za bolševika lépe žilo, ho drží u moci. Babiš si tento fakt dobře uvědomuje. Využívá každou příležitost, aby své seniory potěšil. Ostatně i on sám prožil šťastné mládí za minulého režimu.

Demografie jako varování

V Česku se v loňském roce narodilo méně než osmdesát tisíc nových Čechů. Je to nejnižší číslo za víc než dvě stě let sběru statistických dat. Vláda nemá žádnou prorodinnou politiku. Naopak přidává starým. Zajímá tento fakt naše penzisty?

Ministr Juchelka poslal do připomínkového řízení návrh, podle kterého se změní výpočet penzí. Důchody se mají vždy v lednu zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, nyní rostou o inflaci a třetinu růstu mezd. Jinými slovy, opět zrychlení růstu penzí.

Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky

Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.

Přečíst článek

Bonusy pro nejstarší

Juchelka chce také vyplácet bonusy lidem starším osmdesáti let. Zcela racionálně řečeno, lidem nad osmdesát let se nezvyšují potřeby. Naopak se snižují. Bydlení mají, hypotéku nesplácejí. Jedí méně, oblečení více méně nekupují. Neinvestují do vzdělání, už tolik necestují. Osmdesátníci často dávají svým vnoučatům k narozeninám nebo na Vánoce tisíce korun, které dostávají od daňových poplatníků a nemají pro ně využití.

Současná vláda hospodaří s obřím, nezákonným schodkem. Politikou rozdávání úplatků starým se schodek bude ještě zvyšovat. Méně pracujících bude platit více na důchody, a k tomu ještě na splátky dluhů státu, které vláda zasekává.

Juchelkova teze, že vyššími penzemi zajistí důchodcům jistotu důstojného života i v době inflace, je nesmyslná. Naopak, rozdáváním peněz nekrytých vytvářením hodnoty stát podporuje růst inflace.

Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika

Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.

Přečíst článek

Solidarita v praxi

Možná, kdyby o svých penzích rozhodovali penzisté, a ne populistická vláda, řada starších by v solidaritě s mladými příplatky ani nežádala. Toto je možná moc idealistická představa. Česká zkušenost bohužel říká, že solidarita se krčí v koutku. Každý, kdo může, rád bere zadarmo.

V debatě o penzích v podání vlády vůbec nezaznívá, že lidé, kteří aktuálně míří do penze, měli pětatřicet let na to, aby se sami na stáří zajistili. Mohli si odkládat, spořit. Máme tady třetí penzijní pilíř se státní dotací a daňovým zvýhodněním. Účastní se ho 3,9 milionu lidí - těch zodpovědných. Není jediný důvod, proč by náklady na život starší generace měl na sebe brát výhradně stát.

Česko nemá dokončenou dálniční síť, do budoucna zcela jistě poroste spotřeba energie. Je třeba stavět zdroje, a ty jsou drahé. To všechno jsou investice, jejichž přínos ocení nové generace. Místo investic do budoucnosti však vláda investuje do minulosti. Ještě přesněji, investuje do svého volebního výsledku. Je to zjištná a pro Česko sebezáhubná politika.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Americký prezident Donald Trump

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Přečíst článek

Související

Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Česko by mohlo být dvacáté

Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí jako v ráji. Babiš jim podkuřuje, brání rozvoji země

Přečíst článek
Doporučujeme