Chystaný vstup SpaceX na burzu může výrazně zvýšit majetek nejen Elona Muska, ale také některých lidí z americké administrativy. Podle Bloombergu mají podíly ve firmách spojených s Muskovým impériem i současní američtí diplomaté, včetně velvyslance v Česku Nicholase Merricka.

Vstup SpaceX na burzu se může stát jedním z největších finančních příběhů roku. Nejde přitom jen o Elona Muska, jeho zaměstnance a rané investory. Podle agentury Bloomberg by na očekávaném IPO mohli vydělat také někteří vysoce postavení členové americké administrativy, kteří mají ve firmách spojených s Muskovým byznysem podíly. Mezi nimi je podle zveřejněných finančních přiznání také americký velvyslanec v České republice Nicholas Merrick.

Musk chystá burzovní megahit. SpaceX chce z trhu získat 75 miliard dolarů

Trhy

SpaceX Elona Muska chystá jeden z nejsledovanějších vstupů na burzu posledních let. Americká vesmírná společnost chce podle zdrojů agentury Reuters získat v primární veřejné nabídce akcií až 75 miliard dolarů, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Pokud by plán vyšel, šlo by o rekordní IPO.

nst

Přečíst článek

Podíly ve SpaceX i firmách kolem Muska

Z loni zveřejněných finančních výkazů podle Bloombergu vyplývá, že finanční zájmy v raketové společnosti Elona Muska nebo v dalších firmách napojených na jeho technologické impérium mělo deset vysoce postavených amerických úředníků.

Mezi nimi má být zvláštní vyslanec Steve Witkoff a několik současných amerických velvyslanců v evropských zemích, včetně právě Nicholase Merricka, který od října působí jako velvyslanec Spojených států v České republice. Bloomberg k tomu podotýká, že není jisté, zda tito úředníci podíly stále drží. Od zveřejnění finančních výkazů mohli část investic nebo celý podíl prodat.

SpaceX Elona Muska míří k rekordnímu IPO. Ocenění má být nejméně 1,8 bilionu dolarů

Trhy

Společnost SpaceX Elona Muska plánuje vstup na burzu s cílovým oceněním nejméně 1,8 bilionu dolarů. Podle agentury Bloomberg chce firma získat až 75 miliard dolarů, což by z nabídky udělalo největší IPO v historii.

nst

Přečíst článek

Burzovní debut za desítky miliard dolarů

SpaceX plánuje z primární veřejné nabídky akcií získat až 75 miliard dolarů, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Pokud by se plán naplnil, šlo by o jeden z největších burzovních debutů v historii. Obchodování s akciemi by mohlo začít už 12. června.

Očekávání kolem IPO jsou mimořádná i kvůli možnému ocenění firmy. Pokud by hodnota SpaceX dosáhla alespoň 1,8 bilionu dolarů, výrazně by to posunulo i majetek jejího zakladatele Elona Muska. Podle některých odhadů by se mohl stát prvním dolarovým bilionářem na světě.

Z Muska bilionář, ze zaměstnanců milionáři

V případě SpaceX by podle Bloombergu mohl burzovní debut udělat z několika dřívějších investorů miliardáře a z části zaměstnanců milionáře. Vedle nich se pozornost obrací také k lidem ve veřejných funkcích, kteří podle majetkových přiznání v minulosti drželi podíly ve firmách z Muskovy sféry.

Samotné držení podílu ve firmě ještě neznamená porušení pravidel. U členů administrativy a diplomatů je ale podobná situace citlivá. SpaceX má rozsáhlé kontrakty s americkou vládou, působí v oblasti kosmických technologií, obrany i satelitního internetu a patří k firmám, jejichž byznys se silně dotýká státu.

Právě proto se u podobných majetkových vazeb obvykle sleduje, zda úředníci podíly prodali, vložili je do správy nebo se vylučují z rozhodování, které by mohlo s jejich investicemi souviset.

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

Trhy

AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

SpaceX už dávno není jen raketová firma

SpaceX se proslavila hlavně raketami Falcon, loděmi Dragon a satelitní sítí Starlink. V posledních letech se ale kolem firmy stále víc mluví také o širším technologickém ekosystému Elona Muska, včetně umělé inteligence.

Právě kombinace kosmického byznysu, satelitního internetu, vládních zakázek a technologických ambicí je jedním z důvodů, proč investoři očekávanému IPO přikládají takovou váhu. A také proč se vedle samotné ceny akcií řeší, kdo všechno už ve SpaceX nebo firmách kolem Muska podíl má.

Pokud burzovní debut dopadne podle očekávání, může SpaceX přepsat nejen historii IPO. Může také ukázat, jak hluboko jsou investice do Muskových firem zakořeněné mezi americkými elitami.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Umělá inteligence slibuje rychlejší práci, vyšší produktivitu a jednodušší rozhodování. Jenže nová studie upozorňuje na odvrácenou stranu jejího masového používání. Lidé mají tendenci řídit se doporučeními AI i ve chvíli, kdy jsou chybná. Pro firmy, školy i jednotlivce to může znamenat jediné. Kritické myšlení se stává jednou z nejcennějších dovedností příštích let.

Umělá inteligence se během krátké doby proměnila z technologické novinky v běžný pracovní nástroj. Pomáhá psát texty, analyzovat data, hledat informace, plánovat úkoly i rozhodovat. V byznysu se od ní očekává úspora času a peněz. Ve školách má pomáhat s učením. V běžném životě odpovídá na otázky, které by lidé dříve hledali v knihách, článcích nebo u odborníků. Jenže právě tato pohodlnost může být problém.

Nový výzkum zaměřený na rozhodování lidí za pomoci AI ukazuje, že uživatelé mají silnou tendenci přijímat doporučení umělé inteligence automaticky. A to nejen tehdy, když jsou správná. Podle výsledků experimentů se účastníci řídili správnými doporučeními AI v 92,7 procenta případů. Znepokojivější je však druhá část zjištění: když se systém mýlil, lidé ho následovali téměř v 80 procentech případů.

„Jinými slovy, i když AI dá špatnou radu, většina lidí ji bez většího přemýšlení přijme,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.

Nový fenomén: kognitivní kapitulace

Autoři studie pro tento jev používají výraz „kognitivní kapitulace“. Popisují tím situaci, kdy člověk postupně přestává aktivně přemýšlet a rozhodování přenechává technologii.

Nejde přitom jen o lenost nebo neochotu ověřovat informace. Moderní nástroje umělé inteligence působí sebejistě, používají přesvědčivý jazyk a nabízejí odpovědi, které vypadají logicky. Pro běžného uživatele tak může být obtížné rozpoznat, kdy AI skutečně pomáhá a kdy pouze vytváří zdání jistoty.

„AI dnes působí velmi přesvědčivě a nabízí odpovědi, které znějí logicky a sebejistě, i když jsou chybné. To vede k tomu, že lidé nejenže doporučení přijmou, ale zároveň si za ním stojí s vyšší jistotou,“ říká Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.

Pro zaměstnavatele i vzdělávací instituce je to důležitý signál. Nestačí lidi naučit AI používat. Stejně důležité bude učit je, kdy jí nevěřit.

Produktivita roste. Ale co schopnost myslet?

Ekonomický přínos umělé inteligence je zřejmý. Firmy ji nasazují do zákaznické podpory, marketingu, analýz, administrativy i vývoje. Zaměstnanci díky ní zvládnou některé úkoly rychleji a s nižšími náklady. Pro podniky, které bojují s nedostatkem lidí i tlakem na efektivitu, je to silný argument. Jenže rychlost nemusí automaticky znamenat lepší výsledek.

Pokud lidé začnou přebírat hotové odpovědi bez kontroly, může se chybovost přesunout jinam. Ne do samotného nástroje, ale do procesu rozhodování. Rizikem je, že zaměstnanci budou produkovat více výstupů, ale méně je ověřovat. V prostředí, kde záleží na přesnosti dat, právních formulacích, finančních rozhodnutích nebo komunikaci se zákazníky, může mít taková chyba konkrétní ekonomické dopady.

Podle Michala Černého ze společnosti Audiopro podobné závěry přinášejí i další výzkumy. Některé ukazují, že uživatelé ChatGPT vykazovali nižší zapojení mozku a horší výsledky při psaní než lidé, kteří AI nepoužívali.

Rychlé odpovědi mohou vést k mělčím znalostem

Podobný problém se objevuje i ve vzdělávání. Lidé, kteří se učí pomocí AI, mohou mít pocit, že látku zvládli rychleji. Ve skutečnosti ale často přeskočí klíčovou část učení, hledání, porovnávání zdrojů, formulování vlastních závěrů a práci s nejistotou.

AI nabízí hotovou odpověď. Uživatel tak nemusí procházet více zdrojů, zvažovat jejich důvěryhodnost ani sám stavět argumentaci. Krátkodobě to šetří čas. Dlouhodobě to ale může oslabovat schopnost samostatného uvažování.

A právě to může být problém nejen pro studenty, ale i pro pracovní trh. V ekonomice, kde rutinní úkoly stále častěji převezmou stroje, bude lidská přidaná hodnota spočívat hlavně ve schopnosti ptát se, vyhodnocovat, pochybovat a nést odpovědnost za rozhodnutí.

AI není nepřítel. Problém je slepá důvěra

Experti se shodují, že problémem není samotná technologie. Chatboti jako ChatGPT nebo další nástroje generativní AI mohou výrazně zrychlit práci a pomoci lidem zvládat úkoly, které by jim dříve zabraly násobně více času. Riziko vzniká ve chvíli, kdy se z pomocníka stane autorita.

„Odpovědi nejsou vždy správné. AI je statistický model, který často generuje pravděpodobné odpovědi, nikoliv ověřená fakta. Právě proto roste význam takzvané AI gramotnosti – tedy schopnosti rozumět tomu, jak tyto nástroje fungují, a kriticky hodnotit jejich výstupy,“ říká Marek Pščolka ze specializované platformy Žaluzieee.

AI gramotnost se tak může brzy stát podobně důležitou kompetencí, jako je dnes práce s počítačem, finanční gramotnost nebo schopnost orientovat se v digitálním prostředí.

Kritické myšlení bude konkurenční výhoda

Umělá inteligence pravděpodobně nezmizí. Naopak bude stále dostupnější, rychlejší a přesvědčivější. Tím větší význam bude mít schopnost rozpoznat, kdy její výstup dává smysl a kdy je nutné ho ověřit.

Pro firmy to znamená nutnost nastavit pravidla práce s AI. Pro školy povinnost učit studenty nejen nástroje používat, ale také je zpochybňovat. A pro jednotlivce jednoduché varování: rychlá odpověď nemusí být správná odpověď.

Umělá inteligence může být výkonný pomocník. Ale rozhodování by neměla převzít místo člověka. V ekonomice budoucnosti tak možná nebude největší výhodou ten, kdo AI používá nejvíc, ale ten, kdo ví, kdy jí nevěřit.