Prazdroj má novou obří nádobu na máčení ječmene. Ročně má ušetřit vodu odpovídající 17 olympijským bazénům
Do Plzeňského Prazdroje v noci dorazil kus pivovarské budoucnosti: obří nerezová nádoba na máčení ječmene, která se stane součástí nové máčírny za téměř čtvrt miliardy korun. Prazdroj díky ní zvýší kapacitu sladovny, ušetří vodu a posílí to, na čem si dlouhodobě zakládá – kontrolu nad pivem od zrna až po půllitr.
Do Plzeňského Prazdroje v noci dorazil patnáctitunový obr. Dva tahače přivezly do pivovaru nerezový náduvník, tedy nádobu na máčení ječmene, která má průměr 5,7 metru a výšku přes čtyři metry. Do Plzně přijela rozdělená na dvě poloviny. Jeřáb je spustí do pláště nové máčírny a tam se svaří dohromady.
Podobných nádob bude v novém provozu osm. Právě ony vytvoří základ máčírny ječmene, kterou Prazdroj postaví vedle sladovny téměř za čtvrt miliardy korun. Hotová má být do roka.
Snížení spotřeby vody
Investice má zvýšit kapacitu máčírny zhruba o 15 procent a zároveň výrazně snížit spotřebu vody. Každý z osmi kónických náduvníků pojme téměř 63 tun suchého ječmene. Součástí nové technologie bude také moderní pračka zrn, která podle pivovaru ušetří asi 500 litrů vody na tunu ječmene.
Při loňské produkci plzeňské sladovny by to znamenalo úsporu téměř 44 tisíc metrů krychlových vody. To odpovídá více než 17 olympijským bazénům.
„Šnekové zařízení, v němž protisměrně proudí voda a ječmen, zrno důkladně vyčistí a zbaví ho látek zpomalujících klíčení. Šnek nahradí první máčení ječmene, které dosud používáme, což výrazně sníží spotřebu vody,“ řekl vedoucí plzeňské sladovny Michal Šneberger.
Sedmihodinová cesta
Náduvníky vznikají v Olomouci, kde je vyrábí česká rodinná firma Project Malt. Kvůli rozměrům se musí vozit v noci. Cesta do Plzně trvala sedm hodin a transport zabral oba pruhy dálnice. Doprovod musel po trase odstraňovat značky na kruhových objezdech a ostrůvcích, průjezd zajišťovala také policie.
Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.
REPORTÁŽ: Pivo za dvě stovky a hradby za tisíc. Chorvatsko testuje hranice turistů
Enjoy
Nové nerezové nádoby začnou technici instalovat v říjnu. Nahradí současné železné náduvníky staré 40 let. Jde o první krok k postupné modernizaci plzeňské sladovny z roku 1988. Další etapou má být nákup nového zařízení na sušení naklíčeného ječmene.
Máčení je první fází výroby sladu. Zrno se při něm zalévá vodou, aby se zvýšila jeho vlhkost a mohly se nastartovat enzymatické reakce. Teprve poté následuje klíčení a sušení, tedy hvozdění.
Pilsner Urquell a Baťa spojily dvě české tradice do jedné limitované kolekce. Kožené ručně vyráběné tenisky v barvách plzeňského ležáku vzniknou pouze v 800 párech a prodávat se budou na e-shopu Prazdroje i přímo v pivovaru.
Čeští giganti spojili síly. Pilsner Urquell a Baťa vydávají limitovanou edici tenisek
Enjoy
Prazdroj patří k málu tuzemských pivovarů, které mají vlastní sladovny. Provozuje je v Plzni a v nošovickém Radegastu. Podle mluvčího Zdeňka Kováře je jako jediný schopen pokrýt vlastním sladem celou svou produkci piva. „To nám umožňuje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou piva od začátku. Dokážeme připravit slad přesně na příslušný styl piva,“ uvedl Šneberger.
Obě sladovny Prazdroje loni vyrobily historicky nejvíce sladu, celkem 124 tisíc tun. Na celkové produkci sladu v Česku se podílejí zhruba čtvrtinou.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
